Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vzpomínk na Vladimíra (Vovku) Kobranova
Ve Zprávách č. 1-2/2012 byl článek „Pohnuté osudy hokejisty V.Kobranova“
(autor Ondřej Suchan). Chtěl bych oživit jednu vzpomínku na tohoto výborného
hokejistu a především dobrého člověka.
V první polovině 60. let minulého století (přesný rok si již nepamatuji) jsem
pracoval v n.p. Tesla Pardubice v Kyjevské ulici. Byl jsem tam přemístěn na
několik měsíců z technického odboru na školské oddělení. Pracoviště se
nacházelo hned vedle hlavní vrátnice vpravo v nízké budově. Jelikož jsem se
zajímal v této době jako divák o pardubický hokej, upoutala mě hned ze začátku
postava, kterou jsem ze svého pracovního místa viděl naproti sobě přes skleněnou
přepážku. Byl tam Vovka Kobranov, mnohokrát jsem se na něj díval, vždy chodíval v šedém rozepnutém pracovním plášti, tichý, skromný člověk. Jednou
jsem se odvážil s ním a s kolegou, který seděl vedle něj, jít na oběd do závodní
kuchyně. Stoly byly pro čtyři osoby. V té době byla v Tesle (Kyjevská ulice) nová
jídelna, jídla byla dobrá, až jednoho dne se kuchařkám oběd nepovedl. My tři,
co jsme s Vovkou seděli, jsme to nesnědli a kolem mnoho strávníků také ne, jen
Vovka snědl vše, co měl na talíři. Ptali jsme se, jestli mu chutná; říkal, že moc
ne, ale svěřil se, že v dole Jáchymov, kde byl nucen s ostatními hokejisty pracovat,
a to tvrdě, dostávali daleko horší jídla, a ne v takovém množství včetně
pití. Normy byly tvrdé. Mnohdy pili i vodu, která se nacházela přímo na stěnách
(radioaktivní). Jeho kamarád, který s ním na pracovišti seděl, mě později řekl,
že se diví, že toto vše říkal, protože při propuštění z dolů museli podepsat prohlášení,
že nebudou na svobodě říkat, co se v dole dělo. Jenom malý příklad,
co asi hokejisté a samozřejmě i další občané, kteří s nimi byli zavřeni, museli
protrpět.Jen na závěr: Po propuštění prý dosti těžce sháněl nějaké zaměstnání a je prý Tesle vděčen, že mu poskytla lepší místo, kde mohl pracovat. Za Teslu též hrával hokej.
