Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Sto let veřejného knihovnictví v Pardubicích
První snahy o to, aby Pardubice měly veřejnou knihovnu, se objevily již na počátku čtyřicátých let minulého století. V letech 1843 - 1850 existovala v Pardubicích knihovna určená pro potřeby učitelů okresu, avšak sloužila i jiným zájemcům.
Koncem 19. století k plnění úkolů komunální i celonárodní kultury již nestačily kulturně vzdělávací spolky. V Pardubicích pak „Měšťanská beseda", pěvecké spolky Pernštýn a Ludmila, hospodářský spolek či spolek divadelní nebo muzejní. Potřebám pardubického občanstva již nestačily spolkové knihovny ze 60. či 70. let. Nevyhovovaly ani knihovny spolků nově založených, např. akademického spolku „Arnošt" či „Mládeneckého spolku". Pozornost věnovaná pardubickou veřejností zřízení městské knihovny v 70. letech zatlačily do pozadí veřejné události. Roku 1897 situace pro založení veřejné knihovny dozrála natolik, že nebylo možné nadále odkládat její založení. Roku 1895 se sice dostavěla radnice, město však potřebovalo peníze na vydláždění chodníků a ulic, nemělo kanalizaci, městský vodovod, osvětlení elektrickým proudem a mnoho dalších důležitých akcí čekalo na své provedení.
Otevření městské knihovny 7 červenrp 1897 zdaleka neznamenalo vyřešení provozních a organizačních problémů. Knihovní komise měla k dispozici pro řízení knihovny jedinou metodickou příručku Boh. Čermáka „Základové knihovnictví". Na základě jednotlivých podnětů byl přijat knihovní řád. Uvádělo se v něm, že knihovna náleží do vlastnictví města a nazývá se „Veřejná obecní knihovna města Pardubic". Ve srovnání s jinými knihovnami se půjčovalo každému zájemci pardubického okresu, s výjimkou dětí do 14 let.
Městská rada rozhodla o původním umístění knihovny v roce 1897 do málo používaných místností ve 2. poschodí radnice na Pernštýnském náměstí. Po deseti letech ji přestěhovala do stísněných prostor soukromého domu č.p.37 na Zeleném předměstí. Kontrolovat plnění knihovního řádu patřilo k povinnostem komise, která byla později nahrazena knihovním výborem. Tento výbor měl právo kdykoliv přerušit půjčování knih. Učinil tak v roce 1917, kdy nepříznivá situace válečných operací až do roku 1918 znemožnila šíření osvěty.
Po vzniku samostatné Československé republiky byl roku 1919 vydán první knihovnický zákon o veřejném knihovnictví. Do čela knihovny byla ustanovena knihovní rada, volená městským zastupitelstvem.
Ve 30. letech knihovní rada byla nucena dvakrát uzavřít knihovnu. k přechodnému uzavření došlo v roce 1936 v souvislosti se smrtí knihovníka. v roce 1939 pak, kdy Němci krátce po svém příchodu nařídili provést revizi knihovního fondu a vyřadit závadné knihy. Od roku 1940 se zprávy knihovny psaly dvojjazyčně a po atentátu na Heydricha pouze v němčině. V září 1941 okresní úřad vyhlásil zákaz půjčování knih židům.
V letech 1929 - 1960 byla knihovna umístěna na Smetanově náměstí č.p. 116, kde stávající prostory byly nevyhovující. K vyřešení problému se přistoupilo počátkem 50. let, kdy z řady návrhu bylo přijato usnesení renovovat budovu č.p.77 na Pernštýnském náměstí. Po čtyřleté adaptaci (1956-1960) bylo v září roku 1960 zahájeno půjčování v novém objektu. Byly zde konečně vybudovány - samostatná půjčovna pro dospělé, oddělení pro děti a mládež, oddělení politické literatury a čítárna.
V letech 1962 -1968 byla provedena i adaptace sousední budovy č.p. 78, kde byly umístěny hlavně sklady a metodické oddělení.
První čítárnu pro veřejnost založil roku 1900 vzdělávací odbor Sokola, který nemohl však zajistit její umístění a financování. V roce 1903 dochází k převedení čítárny pod správu obce. Po přemístění čítárny do soukromého domu zaznamenala čítárna úpadek. V roce 1913 byla spojena s čítárnou průmyslového muzea. Samostatná čítárna byla otevřena až v roce 1960 v souvislosti s umístěním knihovny na Pernštýnské náměstí.
V roce 1962 byla otevřena menší pobočka na Skřivánku. V roce 1966 zahájila provoz pobočka v Klubu Polabiny I.
V roce 1984 vznikla moderní pobočka sídlištního typu na Dubině. Okresní knihovna, která je umístěna na Pernštýnském náměstí č.p.77, poskytuje služby ve třech městských pobočkách - Dubina, Polabiny, DDM-Delta a osmi příměstských pobočkách - Svítkov, Rosice n/L, Staré Čivice, Pardubicky, Černá za Bory, Nemošice, Dražkovice a Mnětice.
Knihovna plní ústřední funkci celookresní sítě pro 12 střediskových knihoven -Lázně Bohdaneč, Holice, Přelouč, Sezemice, Býšť, Dašice, Horní Jelení, Choltice, Moravany, Opatovice, ŘéČany n/L.
Od roku 1990 probíhá v knihovně automatizace všech pracovních provozů. Nákup a doplňování knižního fondu je v současné době podřízeno současné finanční situaci. Okresní úřad, který je zřizovatelem knihovny, i přes všechny potíže se snaží vycházet knihovně vstříc.
Literatura:
1) Devadesát let veřejného knihovnictví v Pardubicích
2) 30 let knihovnictví na okrese Pardubice
3) informační leták knihovny ke 100. výročí
