Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Nástin právního vědomí pardubických měšťanů ve druhé polovině 16. století
Městské zřízení a „Majestáty“
Zeptáme-li se na právní ponaučení, která měli k dipozici naši předkové v 16. století, nebude pro nás jistě překvapením, že jedny z prvních jsou spojeny s rodem pánů z Pern štejna. Poměrně nevýznamné Pardubice se díky panu Vilémovi a jeho synům Vojtěchovi a Janovi staly v průběhu první poloviny 16. století nejen centrem rozrůstajícího se pardubického panství, ale také rezidenčním sídlem tohoto rodu v Čechách.
Pokud měly plnit funkce, které se s ohledem na jejich status očekávaly, musely být vzorem nejen svou výstavností a reprezentativností, ale také svým právním uspořádáním. Nejvýznamnějším počinem v tomto ohledu bylo bezpochyby vydání městského zřízení 18. října 1512. O tři léta později bylo zapsáno do nově založené městské knihy1, jejíž úvodní zápis informuje o tom, že Pardubicím měla být přiznána práva udělovaná jiným královským i panským městům2. Tento text se stal prvním a pro následující období také stěžejním dokumentem udávajícím práva, svobody i povinnosti městské obce. Vilém i jeho potomkové jej nadále zpřesňovali a doplňovali3, což ovšem neznamená, že by na něj brali ohled vždy a za každé situace. Na zásahy vrchnosti, případně vrchnostenských úředníků, které byly v nesouladu s deklamovanými právy, si konšelé stěžovali již za Jana a Jaroslava z Pernštejna.
Po odprodeji města královské komoře si snad i s ohledem na tuto zkušenost pardubičtí nechávali mětské zřízení i pernštejnské listiny (souhrně nazývané „Majestáty“) potvrzovat od každého z českých panovníků, a to mnohdy se skutečně tvrdošíjnou vytrvalostí4. Je tedy patrné, že si představitelé zdejší městské obce velmi dobře uvědomovali nejen to, jak významná tato pořízení jsou, ale též nutnost mít je pro všechny případy stvrzené každým novým vlastníkem.
Sbírky městského a zemského práva Poměrně překvapivým faktem, vyplývajícím z dochované agendy městských soukromoprávních i inkvizičních procesů a také z komparace s pracemi zabývajícími se soudnictvím na pardubickém panství v dané době5, je zejména míra využití Práv městských od M. Brikcího z Licka. Jedná se o první ucelenější soupis městského práva vycházejícího zejména z nálezů brněnsko – jihlavského a staroměstského práva, který byl vydán roku 1536, avšak nikdy nebyl ofi ciálně uznán za právoplatný zákoník. Ve starší literatuře se proto setkáme s tvrzením, že nebyl příliš rozšířen a byl-li některými městy použit, tak pouze příležitostně jakožto pomocná kniha. Tento závěr však nelze aplikovat obecně, rozhodně ne s ohledem na poměry na Pardubicku. Díky zápisu v městském počtu je zřejmé, že zdejší městská rada vlastnila tato práva od roku 15506 a odkazy na ně či zprávu o jejich čtení před radou na žádost soudících se stran najdeme u řady případů. Část z nich pak odkazuje přímo na danou kapitolu a artikul. Podobné je to i se zápisy ve smolných knihách – stejně jako u civilních procesů je zde většinou uvedena přesná citace městských práv, popřípadě zemských zřízení (viz dále), jež udávala tresty pro jednotlivé druhy zločinu.7
Práva městská království českého sestavená Pavlem Kristiánem z Koldína byla sice předložena ke schválení již roku 1569, ale s ohledem na následné spory a protinávrhy měst řídících se právem magdeburským byla uzákoněna až o deset let později. Tento zákoník nejen plně nahradil Brikcího, ale stal se také do budoucna jednotícím prvkem městských práv v českých zemích. Pardubičtí jej zakoupili již roku 1580 a odkazovali na něj posléze stejně svědomitě jako na Brikcího soupis.
Vedle výše zmíněných norem se v pramenech setkáme také s odkazy na zřízení zemská zakoupená roku 15658. Ta bývají často citována ve spojení s městskými právy a někdy také v protikladu k nim. Například u sporu Pavla Topičů s Jiříkem Ševcem se odvolává Topič především na kapitoly městských práv, Švec mu kontruje odkazy na zemské zřízení. Jedná se zde však nejen o problém koexistence dvou právních pořízení, která si mohou v určitých ustanoveních a především v různě podaných výkladech odporovat, ale také o to, na koho se daná práva vztahují. Na tento problém narazila Anna Kotlářka, když nechtěla u soudu jako svědky druhé soudící se strany přijmout dva neosedlé řemeslníky, neboť „to nepřipouští zřízení zemské“. Dostalo se jí však odpovědi, že toto ustanovení se vztahuje na „lidi sedlské,“ ne na řemeslníky, a po tradiční přísaze svědků u kříže rada jejich svědomí uznala9.
Výběr ze seznamu použitých pramenů a literatury
Státní okresní archiv Pardubice, fond Archiv města Pardubice:
• Kniha trhová (Knihy městské rudé města Pardubice) 1515–1585, inv. č. 86, č. knihy 55
• Nálezy ve přích při právu města Pardubic (zlomek) 1570–73, inv. č. 153, č. knihy 122
• Kniha městských počtů I 1530–1560, dodatek (II D1) • Kniha městských počtů II 1561–1580, dodatek (II D2)
Státní oblastní archiv Zámrsk, fond Velkostatek Pardubice:
Zlomky smolných register panství z let 1561–1615, inv. č. 4101, č. knihy 1510
Zlomek smolné knihy z let 1564–1567, inv. č. 311, č. knihy 271
Smolná kniha 1568–1590, inv. č. 4095, č. knihy 1504
Kniha smolná aneb černá 1590–1626, inv. č. 312, č. knihy 272
BIČÍK, Zdeněk. Ze smolných knih pardubických, in: Zprávy Klubu přátel Pardubicka (ZKPP) 6/1979, str. 123–124
FRANCEK, Jindřich – ŠIMEK, Tomáš. Hrdelní soudnictví českých zemí, soupis pramenů a literatury, Pardubice 1995
FRANCEK, Jindřich. Mistři ostrého meče, Pardubice 1995
FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách, Praha 2000
MALÝ, Karel. Městské právo v 16.–18. století v Evropě (sborník příspěvků z mezinárodní konference uspořádané právnickou fakultou UK ve dnech 25.–27. září 1979 v Praze), Praha 1983
JIREČEK, Hermengild – JIREČEK, Josef. M. Brikcího z Licka Práva městská dle textu z r. 1536, Praha 1880
KREUZ, Petr – MARTINOVSKÝ, Ivan (ed.). Vladislavské zřízení zemské a navazující prameny (Svatováclavská smlouva a Zřízení o ručnicích), Praha, Scriptorium 2007
RŮŽIČKOVÁ Renáta – SIGLOVÁ Tereza. Apelační soud a odvolání proti rozhodnutím nižších soudů pardubického panství. Případy řešené v civilním soudním řízení v 16.– 18. století, in: Sborník prací východočeských archivů, SOA Zámrsk 2009, str. 13–130
SAKAŘ, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem, Díl I.–V. (zejména Díl III. Část 1. Život náboženský do roku 1900), Pardubice 1920–1935
SIGLOVÁ, Tereza. Spory o čest mezi poddanými pardubického panství, in: Theatrum historiae 5, Pardubice 2009, str. 227–244
SIGLOVÁ, Tereza. „Soudové zisku nenesou“: smírné řešení sporů poddaných pardubického panství v 16. a 17. století, in: Východočeský sborník historický 16, Pardubice 2009, str. 93–126
ŠEBEK, František a kol. Dějiny Pardubic, díl I. , Pardubice 1990
VOREL, Petr, Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy, Praha 1999 (2. vydání 2012)
