Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
A CO DNES? „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko - dějinný a místopisný obraz"
„Tak zní název nejnovějšího díla vydávaného společnou prací učitelstva školního okresu pardubického, jež řadí se jak obsahem, tak úpravou k nejlepším spisům české literatury.
Máme před sebou dílu prvního č. 6 a 7., pojednávající o přírodních poměrech okresu, v kterém pozornost je věnována poměrům hydrografickým oblasti Středního Labe.
Podán jest tu věrný místopisný obraz nynějšího Polabí, jakož i řeky Labe a všech jeho přítoků tak poutavým jazykem, že nám pozorovatelům vývoje dnešní otázky kvapem blížícího se kanalisování (regulace a splavnění - pozn. J.P.) Stř. Labe, jež v zápětí bude míti zánik dnešního svého idylického rázu, ustupujíc namnoze jednotvárnosti, rozehřívá srdce útěchou, že v slově a obraze zachovány budou krásy žírného Polabí nám i věkům budoucím.
A v tomto směru právem možno říci, že učitelstvo okresu vykonává práci velmi záslužnou a že dojista sobě v kruzích polabských a celé veřejnosti České nejvřelějších díků a nejhlubšího uznání dobude.
Doufáme pevně, by slovutné sbory učitelské ostatních okresů po příkladu organizace pardubicko - přeloučsko - holické podobného podniku se ujaly, neb ku sepsání takových děl není nikdo povolanějším nad učitele, který s obyvatelstvem, zejména zemědělským, v nejtěsnějším styku jsa, vždy nejlepším přítelem a rádcem jeho byl. Ku konci podotýkáme, že celé vedení spisu tohoto spočívá v rukou c. k. okresního školního inspektora p. K. Krčmáře, část slovní obstarává p. K. Rosůlek, učitel vyšší dívčí měšť. školy a část obrázkovou p. J. Chmelík, učitel chlap. měšť. školy, oba v Pardubicích." (Podle článku v časopise: Střední Labe, upravené a usplavněné - Spolkový orgán „Středolabského komitétu. Ročník II. 1903 - 1904, vydávaný v Pardubicích.) K tomu lze přičinit jen několik poznámek: Uvedené dílo vycházelo v sešitech až do r. 1926 a dosud je nepřekonáno, ačkoliv máme dnes kvalifikovanější odborníky a zdánlivě by měly být lepší podmínky než za starého Rakouska. Amatérské snahy Klubu přátel Pardubicka v našich Zprávách i pokusy Společnosti pro rozvoj Pardubicka s jejím AB - ZET Pardubicka naznačují, že by bylo možno navázat na toto velké dílo, pokud by se našlo více nadšených spolupracovníků a sponzorů ochotných toto snažení podpořit.
Je nutné zdůraznit to, že to bylo dílo zřejmě v té době ojedinělé a že jeho tvůrci byli průkopníky v Čechách, možná v celé monarchii, podobně jako později Ing. Kašpar v letectví. Jejich památku je třeba připomínat a více ocenit.
K úvaze v článku možno konstatovat, že kanalizování (splavnění) Labe, které se tehdy blížilo kvapem, po přerušení 1. světovou válkou již tak kvapné nebylo a bohužel není dokončeno dodnes. Zdá se, že i obavy o zánik idylického rázu Polabí byiy neopodstatněné. Úpravy toku mu ublížily nejméně. Větší škody způsobil průmysl, na čistotě vod i skládkami na krajině, zemědělství i výstavba. Zejména v Pardubicích zasypáváním slepých ramen - Starého Labe u Polabin i pod nádražím, zcela zbytečným. Ale přes tyto zásahy zůstává Polabí krajinářsky velmi hodnotné a bohaté na zeleň. Mnohde bohatší než v minulosti, což není dnes dosti oceněno. Je třeba přírodu Pardubicka lépe poznávat a to by měl být úkol pro náš přírodovědný i turistický odbor i pro naše Zprávy.
