Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
110 let od konání Východočeské výstavy - 2. část
V prvním díle seriálu o Východočeské výstavě 1903 bylo popsáno, jak probíhaly
přípravy na takto velkolepou akci. Tentokrát se podíváme na to, jak výstaviště vypadalo,
co zde bylo vše k vidění. Výhodou celého areálu byl, že byl situován nedaleko centra
města. Vstupní brána totiž byla situována pouze několik stovek metrů od Pernštýnského
náměstí, kousek od dnešní staré reálky, která byla také součástí výstavy. Celý výstavní
areál zabíral plochu více než 20 tisíc metrů čtverečných. Vstupní brána se nacházela nedaleko budovy staré reálky a byla postavena podle návrhu prof. na c. a k. průmyslové škole F. Valenty. Na její výstavbu došly dvě nabídky. Vybrána byla nabídka p. Zahálky za 1 389,04 K. Nutno však dodat, že do areálu výstaviště bylo možné vejít také z Bubeníkových sadů přes dřevěný most přes Chrudimku anebo bočním vchodem zbudovaným směrem k oblasti Karlovy ulice poblíž pavilonu Smíchovského pivovaru.
Hned za hlavní vstupní branou po pravé straně stál Administrační pavilon. Zde návštěvníkům výstaviště sloužila pošta, telegraf či telefon. Požadavek na jeho zbudování byl vznesen stavebním odborem výstavy 25. října 1902. Po jeho postavení stavitelem Leiským dle vlastního návrhu se však již v březnu 1903 ukázalo, že pavilon nebude velikostně dostačovat, proto bylo rozhodnuto o jeho rozšíření.
O několik metrů dále pak stával pavilon města Pardubic. Zde návštěvníky zaujal model městské radnice, privilegia a městské pečetě, právo rychtářské města Pardubic, plány obecních budov, škol, kasáren, vojenské nemocnice, pozornosti se těšil návrh fresek na průčelí radnice od akad. malíře K. Klusáčka, návrh na plastickou výzdobu Zelené brány od Mistra M. Alše, plastická skizza výzdoby brány od akad. sochaře B. Vlčka. Historickými byly již tehdy fotografi cké pohledy na bývalé jezdecké kasárny na Starém městě nebo fotografi cký pohled na starou radnici zbořenou v roce 1895. Statistiku v pavilonu města doplňovaly diagramy znázorňující vzrůst počtu obyvatel v letech 1840–1900, náklady na chudinství apod. V pavilonu bylo možno také zakoupit pohlednice s motivem výstavy. Hned v pozadí za pavilonem města Pardubic stála výstavní Arena. Zde se odehrávala velká většina kulturních představení, divadelních vystoupení, koncertů, ale i sjezdů nejrůznějších spolků a uskupení. O nich ale více v příštím pokračování seriálu.
Opodál pak stál pavilon akciového pivovaru v Pardubicích. Po složitých jednání bylo dohodnuto, že pivovar postaví svůj pavilon na své náklady a výstavní výbor zařídí jeviště před budovou. Restauraci pardubického pivovaru zde na výstavišti provozoval pardubický restauratér Václav Svoboda.
S restaurací sousedila na jedné straně vinárna spolku českoslovanských hostinských, na druhé pavilon velkozávodu uzenářského Frant. Kuchynky v Pardubicích. Opodál hned v sousedství bočního vchodu stávala také restaurace pivovaru Smíchovského a útulná vinárna Vranešičova, provedená dle návrhu architekta Boži Dvořáka. Malý altánek poblíž pavilonu Akciového pivovaru v Pardubicích byl stánkem uzenáře Fr. Kuchynky. Zde se také prodávaly výstavní pohlednice. Uprostřed poměrně rozlehlého prostranství mezi vstupní bránou
a Průmyslovým palácem stával hudební pavilon, ve kterém se konaly denně mezi půl pátou a půl sedmou odpolední promenádní koncerty, které pořádala Výstavní kapela pod vedením dirigenta Vojty Lautnera. Nedaleko hudebního pavilonu u břehu Chrudimky se pak nacházel pavilon s restaurací Chladova zámeckého pivovaru v Pardubicích zbudovaný tesařem Antonínem Šťástkou. O osudu tohoto pavilonu po skončení výstavy bude řeč v jednom z dalších pokračování seriálu.
Dominantou celého areálu výstaviště byl Průmyslový palác, a to zejména díky své mohutné kopuli. Budova měřila 2 100 m2. Původní rozměry budovy však počítaly s budovou o ploše pouze 1 200 m2. Následkem velkého zájmu mezi vystavovateli byli organizátoři výstavy nuceni budovu rozšířit přístavbou zadního traktu. Palác byl postaven dle návrhu městského stavitele J. K. Berana a stavbu provedl tesařský mistr V. Polák. V hlavním výstavním pavilonu výstaviště bylo možno nalézt nejen průmyslové předměty, ale jak se můžeme dočíst ve výstavním programu, své místo zde našly také zlaté a stříbrné předměty, které byly vystavovány v pravém křídle. Zde byly také optické výrobky a přístroje, emailový ciferník, nárožní tabule a emailové tabule s nápisy, domácí lékárničky pro dům, kontrolní hodiny, hodiny do ložnice, secesní a do salonu, které vystavovala fi rma Josef Horák Pardubice, hodiny kyvadlové a stojanové vystavoval J. A. Paukert nyní Cecilie Paukert z Chocně, pozornost budily také monstrance, kalich, svícen kostelní či kříž na věčné světlo s ornamenty národního vyšívání od fi rmy Jan Hloušek, Praha. V Průmyslovém paláci návštěvníci nalezli také dámské klobouky, které zde vystavovala Juliana Lahůlková z Pardubic, mechanickou pletárnu zde vystavoval Josef Hybský z Pardubic, provaznické výrobky pak Jan Sahula ze Skutče, soukenné a módní výrobky, látky vlněné na obleky, svrchníky zimní zde předváděl Cech soukenický Humpolec, vlásenkářské výrobky, síťky na vlasy, vatou čištěná, česanou pak fi rma Guttfreund Pavel, Police nad Metují. Také polygrafi cké a tiskařské zařízení bylo nabízeno v Průmyslovém paláci. Byly to například knihy, obrazy nebo sešitová díla, která zde prezentoval Josef Vilímek z Prahy II., knihtiskařské ukázky fi rma Otto & Růžička Pardubice, různé vzory tiskopisů a ukázky rytin pak Fr. Hoblík Fr. Pardubice, tužky a držátka na pera, inkousty či pečetní vosk zde předváděl národní podnik Obchodní průmysl Praha, různé tiskopisy a ukázky sazby pak Společná knihtiskárna Pardubice.
Také nábytek nebo dekorační zařízení bytu byly prezentovány v Průmyslovém paláci. Byla to například ložnice fi rmy Antonín Tyroch Pardubice nebo křeslo pro holiče od fi rmy Josef Dyttrich Pardubice. Také výrobky ze dřeva nebo kostí našly své místo v Průmyslovém paláci. Byly zde prezentovány zlatnické práce na renesančním oltáři a na sochách andělů Josefem Štěpánem z Pardubic, pozlacovačské práce na gotickém oltáři p. F. Jirouše ze Slatiňan, náhrobní věnce, umělé květiny a stromy s umělým květem, které vystavoval Vincenc Symon z Chocně, kulečník, stůl hrací na karty či podstavec na tága zde nabízel Václav Urban z Kolína, řezaný stůl kuřácký uzpůsobený na kredenc pak Josef Blank z Ústí nad Orlicí, 3 sudy pivovarské zde nabízel Emanuel Kraus z Pardubic, skříň na výstavní likéry Václav Hošek z Pardubic, malířský stojan Jan Dytrich z Trutnova.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 7-8/2013.
