Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
František VAMBERA - ředitel cukrovaru a zasloužilý občan
(nar. 16. 7.1860 Pardubice, zemř. 24. 2.1949 Pardubice) František Vambera se narodil 16. července 1860 v Pardubicích v Labské ulici č. 21 (v dnes již zbouraném domku) v rodině truhláře Fr. Vambery (1825 - 1901) a Josefiny, roz. Stránské (1825 - 1907) jako jejich 3. dítě. Vystudoval reálnou školu v Pardubicích a roku 1881 nastoupil jako technický adjunkt v místním cukrovaru. Zde byl potom správcem a technickým ředitelem. 18. září 1888 se v Pardubicích oženil s Annou, roz. Bubeníkovou (1868 - 1892), dcerou Emanuela Bubeníka (1835 - 1908), bratra zasloužilého starosty Pardubic Václava Bubeníka (1828 - 1879). 21. října 1889 se jim narodil syn František (zemřel 1975), pozdější profesor na Obchodní akademii v Hradci Králové a inženýr chemie. Paní Anna Vamberová zemřela velmi mladá r. 1892 ve věku pouhých 24 let. Její manžel se již podruhé neoženil, žil dále jako vdovec.
Realizoval se velmi činně ve své profesi a v místní samosprávě (1903 byl náhradníkem obecního zastupitelstva a členem stavebního odboru města, 1905 byl předsedou sociální komise městské rady, 1906 byl zvolen za národně pokrokovou stranu do městského zastupitelstva, 1909 do školské rady, 1910 za člena městské rady, jímž byl ještě ve 20. letech). Kromě toho byl jako blízký přítel a spolupracovník B. Skrbka členem výboru Numismatické společnosti, členem Musejního spolku a Kunětického družstva, komitétu pro výstavbu průplavu Labe-Dunaj, Spolku techniků východních Čech a pokladníkem Aviatického družstva. Po celý život byl vášnivým turistou (členem Klubu českých turistů), jezdil rád i na kole, se svými přáteli chodíval rád pěšky Polabinami na Kunětickou horu, podnikal pěší i lyžařské túry v Krkonoších. Jeho F. Vambera před pardubickou radnicí ve 20. letech (3. zprava). Na klopě má odznak radního (průměr 4 cm), zdobený 6 rubíny.
blízkým přítelem byl ředitel Městské spořitelny Fr. Růžička (F. Vambera byl i sám v letech 1912 -18 též ředitelem Městské spořitelny v Pardubicích - viz sborník „50 let Městské spořitelny v Pardubicích", vyd.1936, s.173).
Jak vyplývá ze studie P. Svitáka, zmapování všech Vamberových aktivit bude ještě zajímavým úkolem pro regionální badatele. Ředitel František Vambera bydlel ve vile v Palackého ulici u cukrovaru, v důchodu pak ve vilce v Bulharské ulici nedaleko Kamenné villy. 19. srpna 1927 se zúčastnil jako blízký příbuzný slavnostního uložení ostatků bývalého starosty V. Bubeníka do nové hrobky na pardubických hřbitovech (viz pozvánka městské rady a zpráva nár. dem. listu Východ o slavnosti), kde promluvil náměstek starosty R. Jičínský a řídící učitel F.K. Potěšil. Historiograf Pardubic prof. J. Sakař poděkoval p. řediteli F. Vamberovi v úvodu ke svým „Dějinám Pardubic nad Labem" (1. díl vyd. 1920, s. XII.) za „ochotné zapůjčování archiválií". Pozornosti čtenářů monumentálního Sakařova díla jistě neušly časté odkazy v poznámkovém aparátu práce na tzv. listinář p. ředitele Vambery. Slo jistě o unikátní sbírku listin z pozůstalosti Josefa Lerneta (1837 - 1887), o níž J. Sakař píše (s XI. 1. dílu, pozn. 2): „Díl sbírky listin, pokud nebyl porušen nedostatkem porozumění od Lernetova bratrance E. B., uchovává pan ředitel F. Vambera". Kde je však nyní tento ojedinělý listinář? Uvítáme jakoukoli informaci na adresu redakce.
Pan ředitel F. Vambera zemřel 24. února 1949 v Pardubicích, pohřben byl tamtéž 28. února t. r.
