Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická exlibris 1
Latinská slova Ex libris znamenají ?z knih? a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Knihy bývaly velmi drahé a tak vlastníci ? obvykle šlechtici, kláštery nebo církevní hodnostáři začali své knihy označovat nejčastěji na vnitřní stranu desek vlepeným lístkem s erbem, také třeba rodovým heslem, později třeba obrazem sídla nebo klášteru. Tato exlibris se stala zájmem sběratelů. Ke konci 19. století si sběratelé a milovníci knih si nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze. A zrodilo se i sběratelství těchto nových exlibris ? které už nebyly vlepovány do knih, ale byla často vytvořena známými autory a vytištěna jako malý grafický list a také byla podepsána autorem.
Já patřím také ke sběratelům exlibris a část mojí sbírky tvoří exlibris s pardubickými motivy, ať už z období první republiky i tak i ze současnosti. Seznamte se s těmito malými grafickými dílky, která si nechali vytvořit obyvatelé a milovníci Pardubic. Zdeněk Řehák
Když se řekne Pardubice tak jako první symbol města se vybaví Zelená brána a od té také začneme. První exlibris na své jméno a svou hvězdářskou knihovnu si nechal udělat Artur baron Kraus od pražského malíře a kreslíře Ládi Nováka (1865-1944) v roce 1907. Má všechny atributy tehdejší knižní značky, erb, planetu s prstencem a symbol času a to nejdůležitější dole pohled na Pardubice se Zelenou branou.
Druhé exlibris pro Vladimíra Svačinu a zhotovil ho malíř z Hluboké nad Vlatvou. Je na něm pohled na Zelenou bránu přes „pardubický norimberk“. Toto exlibris zobrazuje Zelenou bránu bez horního ochozu – tedy ve stavu před rokem 1912. Obě tato exlibris jsou reprodukované kresby, které bylo možno jak lepit do knih, tak také sbírat a vyměňovat.
Třetí exlibris se Zelenou bránou je z 1989 a pro Miroslava Hanuše je vytvořil malíř a grafik Karel Beneš (1932) a je na něm pohled na Zelenou bránu ze Třídy míru. Exlibris je vytvořeno barevnou litografií a kamenorytinou, je číslované a podepsané autorem.
Čtvrté exlibris vytvořil v roce 2004 technikou barevné litografie a s humorem sobě vlastním malíř a grafik Milan Kohout pro mne a je něm pohled na Zelenou bránu z Perštýnského náměstí a nevynechal ani svého autoveterána Jawa Minor.
