Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Škola v Dolních Ředicích oslaví 105 let od svého založení
Oslaví je až r. 2010, ale stoleté výročí r. 2005 nám uniklo. Upozorňuji tedy
dodatečně na velmi pěkný „Almanach ke 100. výročí školy v Dolních Ředicích
1905-2005“. Zpracovala jej ředitelka školy Mgr. Jitka Nalezencová, členka našeho
klubu. Je zajímavý nejen pro občany D. Ředic, absolventy této školy, ale i pro
naše členy zajímající se o poznání Pardubicka. Uvádím proto několik odstavců
z Almanachu s několika svými poznámkami. Z předmluvy: „Dnešním dnem začíná naše práce v této nové škole za okolností zvláštních, na něž jsme nebyli zvyklí. Nová škola vyžaduje píle a energie každého člena sboru. Přeji Vám, pánové, aby ve všech bodech dílo Vaše dosáhlo stupně nejvyššího.“ Tato slova pronesl pan řídící A. Sluga při počáteční poradě sboru učitelského v D. Ředicích, konané 3. října 1905. Snad by byl po 100 letech spokojen, že se jeho přání splnilo, neboť stovka učitelů školy dala základ do života téměř dvěma tisícům dětí. Jenom těch pánů ve školství nějak ubylo...
Naše dolnoředická škola byla založena za Rakouska-Uherska, dokázala přežít dobu dvou světových válek i období budování socialismu. V 70. letech 20. stol. měla na kahánku, neboť normalizační doba nepřála vesnickým školám. Naštěstí nedošlo ke zrušení, i když měla v té době nejmenší počet žáků. Populační vlna však odehnala hrozbu uzavření školy. Po listopadu 1989 opět žáků ubývá. V současné době je jejich počet opět na historickém minimu. Záleží jen a jen na ředických občanech, jak rozhodnou o dalším osudu své školy, zda naplní školní budovu svými potomky...“
Almanach obsahuje i zajímavou stať o malotřídních školách, jejich historii a vývoji. Sehrály významnou roli ve vzdělávání národa, když na konci 19. a počátku 20 stol. vyrostly v téměř každé vesnici, za značné náklady i velkým úsilím obecních zastupitelů i občanů.
V r. 1894/95 bylo v Čechách 15,52% škol jednotřídních, 33,37% škol dvojtřídních a 20,49% trojtřídních, celkem 69,38%. Tyto školy fungovaly (i přes okupaci) do 50. let 20. stol., kdy byli jejich žáci převáděni do tzv. spádových škol. V letech 1973-1978 bylo zrušeno 2959 škol malotřídního typu, tedy téměř &[hash]190; škol malotřídního typu. K nepříznivým důsledkům, které to přineslo, musela zaujmout stanovisko i vláda tehdejší ČSSR. Bylo oficielně konstatováno, že rušení malotřídních škol bylo neuváženým krokem. K nápravě ale nebylo dost prostředků a asi ani vůle. Na začátku devadesátých let se opět zvedla vlna zájmu o malotřídní školy.
Ovšem úsporná opatření se opět nebezpečně zaměřují na školství všeobecně, i na Pardubicku a v Pardubickém kraji, s poukazováním na nedostatek žáků. A co potom, až se dostaví opět silnější ročníky?
Almanach obsahuje též výpisky z kroniky, ze všech 100 školních roků. Na počátku je uvedeno, že žáci do té doby navštěvovali pětitřídní školu v Horních Ředicích. Nová škola byla trojtřídní a v prvním roce měla 178 žáků. Od školního roku 1941/42 měla jen dvě třídy a 90 žáků, r. 1954/55 byla opět rozšířena na trojtřídní s 82 žáky, ale od r. 1965/66 pro 50 žáků byly jen dvě třídy. Do stoprvního školního roku nastoupilo do dvou tříd 30 žáků.
Škole i obci Dolní Ředice přejeme stále více pilných a bystrých žáků a zachování školy na další století.
Ještě několik citací ze stati Fakta, čísla a zajímavosti : – V D. Ředicích byla postavena škola v r. 1905 se třemi třídami, jednopatrová, nákladem 27 000 korun. Školu postavil František Půlpán z Holic, syn učitele hornoředického.
– V okrese Pardubice bylo r. 1821 – 51 škol, 1851 – 58 škol, 1870 – 63 škol, 1880 – 74 škol, 1890 – 77 škol, 1900 – 85 škol, 1906 – 93 škol, z toho 10 měšťanských, 82 obecných, 1 soukromá s právem veřejnosti. Ku zřizování škol donucovaly především neschůdné cesty (Časy, Bělečko), aneb přeplněné třídy, jako v Pardubicích, kde do jedné třídy chodilo přes 200 dívek. – První jednopatrová budova školní na venkově byla postavena r. 1868 ve Dřítči.
Almanach m.j. upozorňuje i na velkou snahu a pozornost věnovanou obecními zastupitelstvy i nejmenších obcí na přelomu 19. a 20. století zajišťování školního vzdělání po své děti, což se patrně setkávalo s všeobecnou podporou všech občanů. Bylo to obrovské, dnes nedoceněné vlastenecké a budovatelské dílo a škola a její budova byly pýchou každé obce. Stejné to bylo i v Pardubicích, tehdy venkovském a zaostalém městečku. V té době postavily dominantní budovy dvou škol staroměstských, tří novoměstských, z jedné se stalo gymnázium, a prozíravě dvou téměř v polích U kostelíčka a na Skřivánku na okrajích teprve vznikajících předměstí.
