Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Historie průmyslu a živností v Pardubicích
Mgr. Petr Borovec je autorem v pořadí již dvanáctého sešitu edice AB - Zet Pardubicka, který v roce 2000 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka a Klub přátel Pardubicka.
Sešit se jmenuje Stručná historie živností, obchodu a průmyslu v Pardubicích.
Překotný rozvoj průmyslu v Pardubicích nastává zejména ve druhé polovině 19. století, což autor publikace připomíná hned v úvodu. Do té doby bylo Pardubicko typickým zemědělským krajem. Rozvoji průmyslu po roce 1859 bylo dle autora důležité zrušení cechů jako brzdy a přežitku středověké řemeslné výroby. Průmyslová výroba se ve městě začíná rozvíjet od roku 1866. Tehdy totiž vznikla továrna Julius Hübner a Karel Opitz - továrna na výrobu a zařízení mlýnů. Založení této firmy je neoficiálně považováno za začátek průmyslové výroby ve městě.
Ve druhé polovině 19. století v Pardubicích působily ještě další dvě firmy zabývající se stavbou mlýnů. Jednou z nich byla továrna bratří Macháňů a pak firma Josefa Prokopa - továrna na mlýnské stroje, která byla založena roku 1870.
Cukrovarský průmysl je dnes pro Pardubice již minulostí. V 19. století však byla situace zcela jiná.Cukrovka se pěstovala v celém Polabí a tak i v Pardubicích vznikla v roce 1869 Akciová továrna na cukr.
Téměř současně s cukrovarem se v Pardubicích začal stavět další podnik - lihovar. Založil jej Ignác Wertheimer v roce 1870. V roce 1875 lihovar padl popelem, poté byl opět postaven hned v sousedství cukrovaru.
Takto by jsme ve výčtu pardubických firem a živností mohli pokračovat. Daleko více se však dozvíte z již zmiňované publikace.
