Ornitologický park Josefovské louky
Přírodovědná vycházka s Jiřím Rejlem. Odjezd vlakem ČD v 8:09 z Pardubic hl.n. Začátek vycházky je v 9 hodin u nádraží v Jaroměři.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Procházka jarními lesy
Čestice-kopec Chlum-NS město v lesích-Tyniště n, Orlicí. Délka trasy 8,5km. Odjezd ČD- 8,29hod. Návrat ČD -14,28/15,28hod. Vede A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Slavníkovské hradiště
Velký Osek – Libice nad Cidlinou – Slavníkovské hradiště – Poděbrady. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:57 hod. vlak ČD, návrat 15:52 hod. ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Videokronikla okresu Pardubice roku 1995 - 2. část
Projekce filmu Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staríé reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Podkrkonoší
Mostek – Debrné – hradiště Bradlo – Hostinné. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:29 hod. vlak ČD+ARRIVA, návrat 17:16 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Jak to bylo s pardubickým rozhlasem

Ředitel ČRo Pardubice a ČRo Hradec Králové se při našem osobním setkání podivoval nad tím, jak je možné, že existují 20 km od sebe dvě veřejnoprávní rozhlasová studia. Pravda, pan Kudrna je z oblasti středních Čech, nezná místní reálie.
Tak tedy hranice mezi oběma východočeskými regiony existuje u Opatovic nad Labem již od dob Pernštejnů, tedy od konce 15. století. Výjimku tvořilo pouze období let 1960 – 1990 a pak také období druhé světové války.
A právě v období Východočeského kraje v letech 1960 – 1990 dával Hradec Králové mocensky najevo, že Pardubice jsou „pouze“ okresní město, ačkoliv co do počtu obyvatel si byly obě metropole východních Čech rovny. Rozhodnutím východočeského KNV byla např. zastavena v Pardubicích výstavba Plaveckého areálu, který mohl být dokončen až po roce 1990. Zatímco v Hradci Králové byly stavěny silniční okruhy, v Pardubicích byla původně ve čtyřpruhu navržená rychlodráha rozhodnutím KNV postavena pouze v polovičním profilu. Také halový podchod pod křižovatkou u Domu služeb nebyl rozhodnutím východočeského KNV postaven a takto by se dalo pokračovat.
Například východočeské rozhlasové vysílání. Do roku 1960 fungovalo regionální studio v Pardubicích. Po roce 1960 se stalo součástí královéhradeckého rozhlasového studia a jeho vysílání bylo v následujících letech zcela zrušeno. A regionální rozhlasové vysílání z Hradce Králové? Z jeho vysílání se během několika desítek minut, které měla regionální studia denně k dispozici, ozvalo různě vyskloňované jméno Hradec Králové denně minimálně padesátkrát. Naproti tomu slovo Pardubice rozhlasoví posluchači neslyšeli téměř vůbec. A to měly Pardubice i Hradec Králové v osmdesátých letech přibližně stejně obyvatel – tedy cca 90 tisíc.
Proto jsme tak nevstřícní ke spojování obou východočeských rozhlasových studií, které měl pan ředitel Kurdna v plánu a od kterého pod tlakem veřejnosti naštěstí zatím ustoupil. Budeme rádi, když budou obě studia spolu spolupracovat. Určitě pardubické posluchače zajímá, co třeba hraje hradecké divadlo a naopak, ale rozhodně si přejeme, aby se pro oblast Pardubického kraje vysílalo i nadále celodenně z Pardubic a aby si byla obě východočeská rozhlasová studia rovnocenná. A to i přes to, že počet zaměstnanců v Pardubickém rozhlasovém studiu je sotva poloviční oproti počtu lidí, kteří připravují vysílání v sousedním Hradci. I proto obdivuji zaměstnance pardubického rozhlasu, kteří svou práci vykonávají opravdu s láskou a nadšením, aby v polovičním počtu lidí připravili stejný rozsah vysílání jako v sousedním krajském městě. I sám ředitel Kudrna při našem setkání přiznal, že mnozí ze zaměstnanců trávili v Pardubickém rozhase doslova celý den.