Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
CO MOŽNÁ Z DĚJIN PARDUBIC NEZNÁTE - 2. část
Víte, že první snahy o rozšíření chrámu sv. Bartoloměje jsou datovány již k počátku
19. století? V té době protékala kolem kostela Městská strúha a u západní zdi kostela
se nacházela jezdecká kasárna. A tak byl v letech 1814?16 kostel pouze zrekonstruován.
V devadesátých letech 19. století opět začaly sílit snahy o rozšíření kostela, díky růstu počtu obyvatel města. Roku 1893 vznikla Jednota pro postavení děkanského
chrámu v Pardubicích. Roku 1896 Jednota zakoupila parcelu před dnešním kinem
Jas, kde chtěla postavit nový chrám. Nedostatek finančních prostředků vedl Jednotu
k tomu, že se od roku 1899 soustředila již jen na rozšíření existujícího chrámu. Zde
sehrál obrovskou roli architekt Boža Dvořák. Jeho první návrhy počítaly s radikální
rekonstrukcí této památky. Navrhoval výstavbu vysoké věže k jižní straně kostela
a na západní straně kostela pak prodloužení chrámu a předsíň. Pro Centrální komisi
památek ve Vídni tak razantní přestavba byla nepřijatelná. Město po zbourání
kasáren a zasypání vodního příkopu věnovalo prostor mezi dnešním Grandem
a sv. Bartolomějem pro nový kostel. Roku 1912 se vrátil B. Dvořák k projektu na úpravu
kostela a tak vznikla finální podoba s předsíní s bohatou výzdobou, jak ji známe
dnes. V té době bylo také provedeno otlučení omítek, protože do té doby měl chrám
fasádu. Zbořena byla Černá kaple, která byla v havarijním stavu.Víte, že součástí chrámu sv. Bartoloměje byla tzv. Černá kaple?
Roku 1736 provedl na své náklady pardubický měšťan Josef Kreisl přístavbu kaple
sv. Kříže. Kaple se nacházela na jižní straně kostela sv. Bartoloměje a dostala označení
Černá, podle barvy, v níž byla provedena její výzdoba na velikonoční svátky.
Černá kaple byla zbořena roku 1912. Prostor kaple osvětlovala drobná lucerna. Není
bez zajímavostí, že Josef Kreisl, který nechal kapli postavit, založil fond na její další
opravy a rekonstrukce.
Víte, že v roce 1653 měla Zelená brána také úlohu zvonice?
Roku 1653 zachvátil oheň díky neopatrnosti děvečky v domě čp. 83 v Bartolomějské
ulici několik domů v okolí kostela sv. Bartoloměje a také blízkou dřevěnou zvonici
a zvony v ní umístěné. Proto úlohu zvonice převzala dočasně Zelená brána.
Víte, že stavba chrámu sv. Bartoloměje byla provázena řadou technických problémů?
Kostel sv. Bartoloměje byl postaven v pozdně gotickém slohu v náročném terénu.
Kolem kostela protékala Městská strúha a terén se zde prudce svažoval k severu.
Pernštejnský architekt se s těmito problémy vyrovnal navážkami. Na severní straně
kostela jsou základy až 4 metry hluboké. Zmínka o zasvěcení chrámu sv. Bartoloměje
je datována až k roku 1651, kdy v Pardubicích probíhal soupis poddaných podle víry.
Víte, že pan Vilém z Pernštejna uznával náboženskou toleranci, která v té době
neměla obdoby?
Vilém z Pernštejna, který získal pardubické panství roku 1490, byl katolíkem, ale
zachovával vůči ostatním vyznáním toleranci, která tehdy nebyla obvyklá. Převážná
většina obyvatel Pardubic se tehdy hlásila k církvi podobojí. Jejím příslušníkům sloužil
Vilémem přestavěný chrám Zvěstování Panny Marie a na předměstí kostel sv. Jana
Křtitele. Na Zeleném předměstí měla svoji modlitebnu Jednota bratrská, příznivé podmínky
měla v Pardubicích také židovská komunita. Katolický kostel sv. Bartoloměje
je poprvé připomínán roku 1507.
