Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ŽILI MEZI NÁMI
V pátek 10. 4. 2016 jsme se rozloučili v pardubickém krematoriu s Ing. Jiřím NOVÁ KEM, Csc. Narozen 21. 11. 1929 v Pardubicích absolvoval zdejší reálku a vystudoval stavební fakultu Vysokého učení technického v Praze. Stal se stavebním inženýrem jako jeho otec Ing. Vladimír Novák, který byl autorizovaným inženýrem a stavebním podnikatelem se zásluhami o inženýrské stavby na Pardubicku. Ing. Jiří Novák již soukromně podnikat nemohl, stal se pracovníkem národního podniku Pozemní stavby Pardubice, jednoho z tehdejších největších stavebních podniků. Zde se vypracoval až na vedoucího rozvoje. Byl vždy pardubickým patriotem a ve své funkci v podniku, který více stavěl na Mostecku, v Praze i v Hradci Králové, se i za těchto, zvláště ve stavebnictví, těžkých poměrech snažil, aby i na rozvoj utlačovaných Pardubic zbyly nějaké stavební kapacity. V tom snad spolupracoval i s Ing. Karlem Petráněm, členem KPP. Po odchodu do důchodu pracoval jako soudní znalec a r. 1997 se stal členem KPP. Zemřel 2. 4. 2016 v Pardubicích.O týden později v pátek 15. 4. jsme se rozloučili s Karlem SRBEM. Ten se narodil
3. 11. 1932 v Zahorčicích na Plzeňsku. Vyučil se cukrářem, a teprve po vojenské službě
vystudoval pardubickou Střední průmyslovou školu potravinářské technologie.
V Pardubicích se oženil, kde zůstal a stal se pardubickým patriotem. Jako technik
pracoval na Ředitelství východočeských mlýnů v Pardubicích, které si postavily administrativní
budovu, což byl pro Pardubice tehdy obrovský budovatelský úspěch,
a rekonstruovaly automatické mlýny ve spolupráci s pardubickým TMS na nejmodernější
v Evropě, až do nedávna prosperující. Postgraduálním studiem si K. Srb
doplnil ekonomické vzdělání a vyhrál konkurz na ekonoma pardubické Okresní nemocnice,
která tehdy připravovala rozvoj až ke hřbitovu v Pardubičkách a až do jeho
odchodu nebyla zadlužená. Členem KPP se stal 6. 1. 2003, do své smrti byl předsedou
revizní komise. Zemřel náhle 6. 4. 2016 v Pardubicích.
Oba byli veslaři, Jiří Novák asi již od roku 1945, Karel Srb asi od roku 1950 po příchodu
do Pardubic. Ve sportu nedosáhli velkých úspěchů, to v tehdejší době v Pardubicích
nebylo možné, nebyli trenéři ani závodní lodě, jen cvičné na závodění pro
potěchu. Ale zasloužili se oba jako činovníci. Veslařský klub (tedy oddíl TJ Dynamo,
původně a dnes opět ČVK) zachránili před zánikem. Postavili mu novou loděnici
a přispěli k jeho vzestupu na dnešní vysokou úroveň. Veslaři mívali dřevěnou klubovnu
a loděnici AROSA na levém břehu Labe v zákrutě proti Cihelně. Přístup sem
byl jen polní cestou z Ležánek. Pro buržoazní původ jeho představitelů a to poněkud
utajené místo, byli v nepřízni režimu. Po r. 1960 byla zahájena regulace Labe, zákruta
odříznuta a veslařský klub prakticky odsouzen k zániku. R. 1964 přistoupili k zoufalému
kroku. Svépomocí, bez jakéhokoliv povolení a finančního zajištění postavili
provizorní loděnici na pravém břehu Labe asi 200 metrů za novým mostem. Materiál
na ni zdarma zajistil právě Ing. J. Novák z likvidace zařízení stavby Kulturního domu
Dukla. Nebyla pěkná, na dohled z krásného nového mostu téměř v centru Pardubic.
Představitelé klubu, tehdy mladí, měli ale vizi, že by zde mohla stát reprezentační
zděná loděnice s klubovnou, ozdoba dosud pustého břehu, snadno dostupná z centra,
což by přispělo k popularizaci veslování. S vizí neuspěli, radní tehdy měli aspoň výmluvu,
že to Hradec nepovolí, a dostali výměr na zbourání loděnice. Někteří členové
to vzdali, jen několik statečných se vrátilo na starou AROSU, kam byl přístup jen
soukromým převozem z Cihelny. Život oddílu zde udržoval MUDr. Lumír Mejzlík,
později člen KPP. Ak. arch. Prokop Jícha, později člen KPP, vypracoval projekt „skladu
lodí a klubovny“ na budoucím pravém břehu Labe (novou AROSU). Ing. Jiří Novák
zajistil povolení stavby, což byl velký problém, nebyly stavební kapacity ani materiál.
S Karlem Srbem sháněli peníze. R. 1971 bylo získáno povolení ke stavbě I. etapy „skladu
lodí“. Jakmile byl upraven břeh nového koryta, ještě před dokončením zdymadla
a zajištěn přístup, začalo se stavět. Většinu prací zajišťovala hrstka veslařů současně
s tréninkem zadarmo, jen montáž těžkých stavebních prvků zajišťoval Ing. Jiří
Novák u Pozemních staveb. R. 1975, po odpracování 19 420 brigádnických hodin,
byla stavba dokončena a loděnice zprovozněna. Na rozjezd činnosti a nákup nových
kvalitních závodních lodí byly potřeba velké finance. Na jejich získání měl podíl
Karel Srb jako hospodář oddílu, jímž byl až do své smrti. Již r. 1976 oddíl (kterému
původně hrozil zánik) se v celostátním žebříčku umístil na 7. místě. Až r. 2010 byla
dokončena II. etapa stavby, tj. klubovna s kvalitním sociálním zařízením. Pardubice
tak prakticky zdarma a bez problémů získaly hodnotné sportovní zařízení, bohužel
poněkud vzdálené od města.