Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ODHALENÍ PAMĚTNÍ DESKY J.PIŠTORY V PARDUBICÍCH
16.června 2016 byla na ZŠ Štefánikova ul. v Pardubicích (bývalé gymnázium) odhalena pamětní deska Básníku Jiřímu Pištorovi (1932-1970), bývalému absolventu gymnázia a oběti komunistického režimu. Hlavní projevy přednesli náměstek primátora města Jan Řehounek (ANO) a spolužák J.Pištory PhDr. Vlastimil Šebek (jeho projev zveřejníme v příštím dvojčísle). Básníkův syn Ing. Ivan Pištora přednesl otcovy verše. Velmi pěkné bylo i houslové vystoupení rodiny Zdvihalových. Dík patří též ředitelce ZŠ paní Janecké, pracovnici MmP paní Sigmundové, spolužákům J.Pištory, prof. Jarmile Stibicové a Masarykově společnosti v Pardubicích za organizaci slavnosti a vlastní iniciaci myšlenky zřídit J.Pištorovi pamětní desku. Jde o další skromný příspěvek na poli osvěžování historické paměti města a jeho obyvatel.Jiří Pištora
Jiří Pištora, básník, fejetonista a literární kritik, se narodil v Pardubicích 12.6.1932. Jeho otec, význačný místní sociálně demokratický pracovník se za války činně podílel na odboji a za spolupráci s odbojovou skupinou Silver, která se zúčastnila atentátu na Heydricha, byl zastřelen v pardubickém Zámečku (spolu s obyvateli vypálené obce Ležáky). J.P. žil se svou matkou v Pardubicích, ale jako syn ze sociálně demokraticky orientované rodiny nemohl po maturitě z „kádrových“ důvodů studovat na vysoké škole, pracoval tedy jako dělník v semtínské chemičce, odkud se mu posléze podařilo dostat doporučení ke studiu poněkud vnuceného oboru čeština – dějepis na filozofické fakultě v Olomouci (1952-57). Po ukončení studia však marně hledá místo v oboru, rok pracuje jako dělník na stavbě opatovické elektrárny, až konečně roku 1958 se stává zaměstnancem pardubické knihovny, kde působí do roku 1961. Tehdy přechází do administrativy Svazu československých spisovatelů, a je tu činný až do své smrti.
Byl redaktorem časopisu Tvář (1963-64) a spolupracovníkem časopisu Sešity (1966-69). Člen SČS od roku 1965, publikoval časopisecky v Červeném květu, Tváří, Hostu do domu, Sešitech, Literárních novinách, Listech a mj. v časopisech pro děti. V Mateřídoušce uveřejněné dětské říkadlo Lapkové způsobilo v 70.roce jeden z prvních normalizačních skandálů a stálo J.P. smlouvy na vydání dětských knih, které by mu patrně umožnily překonat existenční vakuum, hrozící ze ztráty místa.
Náhlá kumulace existenčního postihu a reglementaci přichází naneštěstí v době, kdy J.P. prožíval i těžkou krizi osobní, která se ukázala být posledním důvodem tragické volby z 26.9.1970.
V dopise na rozloučenou Jiří Pištora píše:
„Neuvažujme o míře viny, jsme, jací jsme. Debakl mého života je jen součástí děsivého mravního debaklu této společnosti…, zničili jsme v srdci generací poslední trosky cti.“
Jiří Gruša
LAPKOVÉ
Žije, žije ve stepi
jeden v suché otepi.
Druhý v láptích pod pařezem,
třetí v díře mezi bezem.
Ať si jsou, tam kde jsou.
Ať sem na nás
nelezou.
