KE VZPOMÍNKÁM O. ŠIMKOVÉ

Baily most v Pardubicích 21. 3. 1960 dosloužil, jedna polovina byla demontována
a nahradila dřevěnou lávku pod Vinicí, byla zde do roku 1990. Druhá polovina sloužila
ještě asi 10let pro pěší a cyklisty směřující do Cihelny, v létě na koupaliště, než
bylo postaveno zdymadlo. Pak byla přemístěna na místo převozu v Kuněticích, kde
je snad dodnes.
Mrazírny. Krátce po otevření Zimního stadionu roku 1947 byly postaveny naproti
jedny z prvních mrazíren v ČSR. Využívaly společné chladící zařízení. Pro další rozvoj
zde nebylo místo, proto po roce 1965 byly zbourány a nové postaveny v Dašicích.
Tam na místě bývalého cukrovaru od roku 1975 do 1977 vyrostl největší mrazírenský
komplex ve střední Evropě se 44 000m3 skladovacího prostoru, vlastní mrazírna
180m dlouhá, 60m široká, 6m vysoká. Na místě starých mrazíren od roku 1989 stojí
tranzitní ústředna, jejíž věž se stala dominantou města.
Na Krtech, Kobelnice
Paní O. Šimková vzpomíná na krásné louky se staletými duby mezi Černou za Bory,
Drozdicemi, Mněticemi a Žižínem, zničených jejich rozoráním, mezí a pěšin při zakládání
JZD. Část západně od silnice do Mnětic se jmenuje Na Krtech, což je jméno 

obecně neznámé, uváděné na některých plánech města. Zmiňuje Kobelnici, ta naopak
nikde na mapách není, jen ji od roku 1998 připomíná ulice Ke Kobelnici směřující
v Černé na jih. Je to stráňka, pokračování Nemošické-Drozdické stráně, za jejím
přerušením zástavbou Drozdic, směřující na severovýchod k Černé, kde se ztrácí
v lukách. Je to pozoruhodná přírodní zajímavost, která v 60.letech měla být prohlášena
chráněnou přírodní památkou. K tomu nedošlo, na pozemcích nad ní vznikly
provozy a logistické centrum. To útvar snad také znehodnotilo, svého času právě nad
horním okrajem Kobelnice bývala kopřivová „plantáž“, dnes nevím. Naproti tomu
velká část Na Krtech je sice z části orána, část jsou opět louky, kam se občas rozlévá
Chrudimka. Prochází tu několik cest, někdy končících ve dvoře. Opět tu stojí jednotlivé
mohutné stromy a jejich skupiny. Takže tu loni opět došlo ke kácení, snad ozdravnému…
Je zachováno několik suchých torz, patrně pro ochranu brouka páchníka.
Přes ty zásahy je tu krásná, téměř parková krajina, která se sama stále revitalizuje.
Patrně se obnovily i přírodní hodnoty Kobelnice. Zaslouží si nové prozkoumání
Agenturou ochrany přírody či Východočeským muzeem a obnovení žádosti o její
ochranu. O celou parkovou krajinu by se měl zajímat Magistrát a spolu s pardubickými
turisty upravit pěšiny či turistické stezky. Zpřístupnit ji pro polodenní výlety
a krátkodobou rekreaci občanů.
Za Žižínem kolem slepých ramen Chrudimky je háj staletých listnatých stromů,
lidově nazývaný „slavičí“, jinak bezejmenný, ani v turistické mapě nezaznamenaný.
Zaslouží si též odborný průzkum, snad i vyhlášení rezervací. Je tu hodně úkolů pro
profesionální i amatérské ochranáře přírody, kteří ukazují o území Pardubic pozoruhodný
nezájem. Patrně podléhají obecnému mínění, že „průmyslové“ Pardubice nic
přírodně ani krajinářsky cenného nemají.
Podobná krásná parková krajina je též za Chrudimkou mezi Nemošicemi, Mněticemi
a Štětínem. Zaslouží krajinářské zhodnocení a turistické využití, i využitím
tradic chovu koní v Nemošicích a Mněticích.
Občany města, ohrožované exhalacemi, dokonce i smogem, je nutno seznámit
s těmito hodnotami a umožnit jim výlety, krátkodobou rekreaci v krásné zelené krajině
Pardubic poněkud vzdálenější od centra než je třeba park Na špici či bude Lonkovka.
Nevyžádá si to žádné investice. Všechny výchozí i cílové body jsou dostupné
pardubickou MHD. Především by se měli probudit naši místní ochránci přírody.