Paragrafy o sexu aneb znásilnění opět jinak
Přednáška JUDr. Miroslava Mitlohnera. Koná se v Revoluční ul. 5 v Praze 1. Vstup zdarma.
typ akce: Pražská pobočka KPP
PP Úpolíny u Kamenice
Trhová Kamenice, Modrý lom, Kamenný vrch, Upolínová louka, rybníky, Trhová Kamenice. Délka trasy 7,5km. Odjezd BUS v 8,05h. st. 13. Návrat BUS+ČD v 15,01/16,05h. Vede K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Staročeské muzeum Trusnov
Uhersko – Trusnov – Horní Jelení. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:45 hod. vlak ČD, návrat 15:22 BUS / 17:18 hod. BUS+ČD. Ved. P. Kožený. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Po stopách historie obvodu Pardubice III
Komentovaná vycházka doplněná přednáškou s projekcí. Sraz před místní knihovnou na Dubině.
typ akce: Výlety do historie
Vila Tugendhat / hrad Špilberk
Odjezd do Brna 7:13 hod. vlak RegioJet nebo 7:06 vlak ČD. 1.skupina (pouze pro předem přihlášené) – od 10 hod. prohlídka vily Tugendhat, komentovaná prohlídka náměstí Míru, Svobody, „Zelňák“. Ved. Z. Buryánková 2.skupina – Hrad Špilberk a okolí, komentovaná prohlídka Moravského nám, nám. Svobody, „Zelňák“. Ved. A. Milatová. Délka trasy 9 km. Návrat 16:55 hod. ČD / RegioJet 17:42 hod. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
PARDUBIČTÍ BRATRANCI ALOIS A FRANTIŠEK HLADĚNOVÉ

I.
Alois Hladěna (nar. 1898) a jeho sestra Anna (nar. 1893).
Paní ing. Studená ve výše zmíněném dopise vzpomínala na paní Hladěnovou, jež pracovala jako chůva a kuchařka v jejich rodině v letech 1964-65, kdy jí bylo mezi 65-70 lety. Byla svobodná, střední statné postavy, kratších, světle hnědých vlasů. Byla nadšenou členkou pardubického Sokola, její otec měl krámek na Pernštejnském náměstí na jeho „jonášovské“ straně. Vyráběl kabelky, peněženky a kožené výrobky. V 50.letech byl také veřejně vystaven na hlavní ulici (tehdy Stalinově třídě) ve výkladní skříni jako „zlý živnostník“, u nějž ve skladu našli zbytky kůží a „starý vercajk“. Seděl na židli, pod níž byly poházeny ony nalezené kůže… Otřesné!
Místopis starých Pardubic obsažený v č.4 díle Sakařových Dějin 1/ uvádí v domě čp.48 st.-8n. na Pernštejnském náměstí (dům zvaný Šnajdrovský) v letech 1909-20 Aloise Hladěnu s Marií (obchod s koženým zbožím) a od roku 1920 Aloise Hladěnu ml., zřejmě syna uvedené manželské dvojice. Sčítací arch čp. 48 na Starém městě 2/ uvádí Aloise Hladěnu (st.), ženatého, nar. 11.6.1870 ve Starém Hradišti, v Pardubicích od roku 1893 a jeho ženu Marii, nar. 24.12.1869 v Praze, v Pardubicích také od r. 1893. Jejich děti jsou uvedeny v tomto pořadí: dcera Anna, svobodná, nar. 24.7.1893 v Pardubicích, syn Alois (ml.), svobodný, nar. 24.8.1898 v Pardubicích, dcera Ludmila, svobodná, nar. 20.4.1902 v Pardubicích a dcera Zdenka, svobodná, nar. 17.7. 1904 v Pardubicích. Přejděme ke Knize křtů obce Staré Hradiště. Uvádí, že skutečně 11.6.1870 se tu narodil Aloisius Hladěna, syn chalupníka Jana Hladěny z čp.3, katolíka, jenž byl synem výměnkáře Matěje Hladěny a jeho ženy rozené Formanové z Brozan čp.9. Matka Aloise Hladěny byla Barbora, dcera Matěje Suchánka, chalupníka ve Stéblové čp.18 a jeho ženy Anny, rozené Jeřábkové z Čeperky čp.12. Novorozence Aloise křtil 12.6.1870 farář P.Josef Vambera.
Matrika „cizích příslušníků“ potvrzuje Aloise Hladěnu, nar. 11.6. 1870 ve Starém Hradišti, obchodníka, a jeho ženu Marii, roz. Freiberkovou, nar.1870 v Praze (zemřelou 13.8.1939). Děti jsou uvedeny takto: Anna, nar. 24.7.1893 v Pardubicích, v domácnosti, MUDr. Marie, nar. 5.2.1895, zubní lékařka, provdaná Klepetářová, Alois (ml.), nar. 28.8.1898, obchodník, syn Jan, nar. 9.7.1900 v Pardubicích, obchodník, Ludmila, nar. 30.4.1902 v Pardubicích, vdaná za npor. Holuba, zemřela 29.11.1934 a Zdeňka 17.7.1904 v Pardubicích, vdaná za kpt. Dostála. Matrika „příslušníků města Pardubic“ uvádí, že Alois Hladěna (ml.), nar. 28.8.1898 v Pardubicích, byl synem Aloise Hladěny st. a Marie, roz. Freiberkové ze sňatku uzavřeného 8.4.1922 civilně u Okresní správy politické v Pardubicích. Manželkou Aloise Hladěny ml. byla Anna Nováková, nar. 14.11.1899 v Pardubicích. Měli tři děti: Zdeňka, nar. 18.6.1922 v Pardubicích (zemřel jako dítě 5.1.1928), Zdeňku, nar. 19.10.1928 v Pardubicích, vdanou za technického úředníka z Hradce Králové Bohumila Klimentu a Věru, nar. 28.2.1931 v Pardubicích.
Vraťme se však k sestře Aloise Hladěny ml. Anně (v domácnosti), jež jediná připadá v úvahu, věrně popsaná v dopisu ing. Jany Studené. Přítel Mgr. Jiří Štěpánek, historik pardubického Sokola, mi vypsal z Památníku Sokola pardubického 3/, že v období 1918-21 vedoucí dorostenek byla Anna Hladěnová, jíž m. j. vypomáhaly Marie a Ludmila Hladěnovy, tedy matka a sestra. V publikaci O.Balatky „130 let Sokola v Pardubicích“ 4/ je vzpomenuta k roku 1913 „první náčelnice ženské složky Anna Hladěnová“ (viz foto). 5/ To potvrzuje i nejnovější sborník „120 let Sokolské župy Východočeské-Pipichovy“ 6/, kde je též fotografie Anny Hladěnové (s.33), jež je uvedena i jako náčelnice v roce 1939 (s.48), v roce 1941 (s.51) a ještě 1946 (s.53). Neznáme zatím datum jejího úmrtí.
Poznámky:
1/ J.Sakař, Dějiny Pardubic n.L., IV. Díl, s.115.
2/ SOkA Pardubice, sčítací arch čp.48, kart.20.
3/ Památník Sokola Pardubického, vyd. 1923, kap. 1918-21, s.69.
4/ O.Balatka, 130 let Sokola v Pardubicích, vyd. VČM 1993.
5/ Foto A.Hladěnová, sbírka foto SOkA Pardubice, inv.č. 1854.
6/ J.Nečesaná, L.Pařízková, J.Štěpánek a kol., 120 let sokolské župy Východočeské-Pipichovy, vyd. Pardubice 2016.
František Hladěna (1903-1942)
Jak vyplývá ze sčítacího archu čp.95 na Zeleném předměstí, jsou v únoru 1924 uváděni vdova Marie Hladěnová, nar. 4.7.1868 v Opatovicích n.L., majitelka sedlářství, a její syn František, svobodný, nar. 14.7.1903, studující reálky a pomocník v sedlářství. 1/ Sedlářství bývalo na hlavní ulici (dříve Královské třídě) vedle domu fotografa J.Pírky v čp.95, jak to zachytil věrně sám fotograf. Již po svém založení roku 1890 to byl renomovaný podnik, známý i v zahraničí, jehož pověst vzrostla v éře parforsních honů. Po smrti otce- zakladatele Františka st. (1918) převzala podnik jeho vdova Marie a po ní roku 1933 její syn František ml.
Matrika „cizích příslušníků“ přináší tato základní data rodičů Hladěnových a jejich syna: otec František st. se narodil 16.11.1866 v Hradišti u Pardubic, byl sedlářským mistrem, v Pardubicích žil od roku 1890 (19.10.), domovskou příslušnost nabyl 1.září 1909, zemřel 20.září 1918. Jeho žena Marie, rozená Brzková, nar. 15.7.1868 v Opatovicích n.L., se 21.května 1943 vdala podruhé za obchodníka Františka Kautského, nar. 6.10. 1895 v Pardubicích, jehož syna Františka přijala za vlastního. Syn František Hladěna ml., soukromý úředník, ženatý, nar. 14.7.1903 v Pardubicích, je uveden i v matrice „příslušníků“ jako římský katolík, obchodník automobily, od 17.12.1940 ženatý s Táňou, rozenou Vranešicovou, nar. 1.9.1920. Oba se stali obětmi heydrichiády (on 20.6.1942, ona zastřelena na Zámečku 2.7.1942). 2/ Podle Knihy křtů obce Staré Hradiště byl F.Hladěna nejst. (nar. 16.11.1866, pokřtěn 17.11. t.r.) synem Jana Hladěny, chalupníka ze St. Hradiště čp.3 a Alžběty, roz. Formanové z Brozan čp.9. Matka Barbora, roz. Suchánková, byla dcerou chalupníka za Stéblové čp.10 a Anny Jeřábkové z Čeperky čp.12. František Hladěna st. byl tedy starším bratrem Aloise Hladěny st., a tedy jejich synové Alois ml. a František ml. byli bratranci.
Zbývá připomenout, že F.Hladěna ml. (nar. 1903) žil určitou dobu v Pardubicích v domě čp.108 na hlavní ulici (dn. Třída Míru) se svou ženou Táňou (její pamětní deska tu byla umístěna po válce). Dům však byl později zbourán a nahrazen novou zástavbou. Deska dočasně zachráněná na OV ČSPB 2/ byla pak vrácena do vchodu nově zřízeného obchodu. Životopisci F.Hladěny ml. MUDr. Karel Jičínský a Karel Gottwald 3/ správně zmínili sportovní úspěchy F.Hladěny jako motocyklového závodníka a spoluzakladatele plochodrážního závodu Zlatá přilba. Hladěna pracoval i jako obchodní zástupce různých firem, na začátku války automobilky Škoda. Od prosince 1941 spolupracoval aktivně s paravýsadkem SILVER A, pomáhal obstarávat falešné dokumenty a proviant, zpravodajský materiál atd. Zatčen byl ráno 20.června 1942 i s manželkou. Jak píše K.Gottwald: „Když ho odváděli z prvního krutého výslechu, využil nepozornosti strážníků a skokem z okna spáchal sebevraždu.“ 4/ Jiná verze uvádí, že byl vyhozen zmučený samotnými členy gestapa, pro něž pracoval jako odhadce cen aut a viděl tak do jejich nekalých „kšeftů“. Jeho smrt připomíná v budově Krajského úřadu (trakt u VČD) na chodbě před úřadovnou gestapa pamětní deska s nápisem: „Zde zemřel pro vlast a národ Franta Hladěna v heydrichiádě 20.VI.1942.“ Domnívám se, že by si zasloužil i připomínku na Chodníku sportovní slávy před zimním stadionem.
Poznámky:
1/ SOkA Pardubice, sčítací arch čp.95, kart. 22.
2/ Tento stav zachytil M.Huňáček roku 1995 ve 2.sešitě AB-Zet Pardubicka „Pamětní desky a jiné pamětní nápisy na Pardubicku“, s.29.
3/ K.Jičínský, F.Hladěna, ZKPP roč. 1975, č.5, s. 5-7 a K.Gottwald, F.Hladěna, Hlas revoluce 29.7.1978, č.30, s.3.
4/ K.Gottwald, viz pozn. 3.