Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

26.05.2024 07:05

Nová rozhledna Hamštejn

Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h.  ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

26.05.2024 07:50

Nivou Doubravy

Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Co možná z dějin Pardubic neznáte - 12. část

obrázek k článku Víte proč se lesu v blízkosti sídliště Dubina říká Bělobranská dubina? Tento svůj název má proto, že se do těchto míst chodívalo v minulém století Bílou bránou na výlety. Podobně jako Zelenou bránou se výletníci pouštěli do Zelenobranské dubiny u Svítkova.

Víte, že dnešní třída Míru nese již svůj pátý název?

Za Rakouska se nazývala Královská na paměť návštěv císaře. Po vzniku Československa byla přejmenována na Wilsonovu, za okupace se jmenovala Na zeleném, po roce 1945 se stala Stalinovou třídou, a když byl odsouzen kult osobnosti tohoto státníka, získala dnešní jméno třída Míru.

 

Víte, že hlavní městskou komunikací byla až do roku 1910 Pernštýnská ulice?

Pernštýnská ulice spojuje Bělobranské náměstí s Pernštýnským náměstím a ještě na počátku 20. století tudy vedl veškerý provoz od západu na východ a od jihu na sever. Až do třicátých let byly na Pernštýnském náměstí směrovky, podle kterých to bylo do Chrudimi 12 km a do Hradce Králové 24 km. 

 

Víte, že první pardubická pošta se nacházela v budově, kde se dnes nachází kavárna Evropa ?

Až do konce minulého století neexistoval průchod z Pernštejnského náměstí do Klášterní ulice. Teprve roku 1888 byla dnešní Klášterní ulice otevřena při stavbě Občanské záložny. V jejím přízemí byla právě první pardubická pošta. Po znárodnění v budově sídlila Česká státní pojišťovna. Dnes je zde Evropský spolkový dům a v přízemí kavárna Evropa.

 

Víte, že v šedesátých letech 20. století působilo v Pardubicích HIT DIVADLO?

Celá éra tohoto kabaretního divadla trvala přes devět let. Původně vzniklo amatérské sdružení s názvem "Hrajeme kabaret". Soubor nastudoval stejnojmenné představení, se kterým slavil úspěch nejen v Pardubicích, ale po celé republice i v televizi. V sezóně 1963, po odchodu hlavních protagonistů byl změněn název na STOP DIVADLO. Zde účinkovala také tehdy začínající zpěvačka Marta Kubišová. Divadlo uvádělo mnohá především kabaretní představení. Poslední etapou bylo HIT DIVADLO, které existovalo v sezóně 1968-69. Režisérem zde byl Jiří Císler, který upravil texty Voskovce a Wericha a v představení "Nedozpívanej hit" vytvořil vtipnou reakci na okupaci Československa v roce 1968. Stejné téma použil také v další hře od dvojice V+W s názvem "Těžká Barbora". V divadle dále účinkovali mimo jiné i Ladislav Frei a Bronislav Poloczek. V programu ke hře "Těžká Barbora" Jiří Císler napsal: "Přejeme vám ještě radostnější únor, než byl minulý, a o srpnu ani nemluvě". V dubnu 1969 byla činnost tohoto kabaretního divadla zakázána.

 

 

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem