LOKOMOTIVA "ZARYTÁ" DO ZEMĚ

Početné obecenstvo se sešlo v neděli 13. 5. 1928 krátce po jedné hodině odpolední na místě železniční nehody. Lidé nevidí každý den rozbité vykolejené vagóny                      a vykolejenou lokomotivu, která byla přední částí zarytá do země jako nějaký obludný gigantický krtek. Kolem nehody se šířil pronikavý zápach benzinu, který proudem unikal z proražené cisterny. Vlak vykolejil v místě „pověstných“ skřiváneckých šraňků. Jistě se ptáte, proč pověstných? Závory zde přetínají ulici Rašínovu a Masarykovu třídu. Každý den tudy projede bezpočet vlaků a závory jsou neustále dole. Před nimi se kupí zástupy nervózně postávajících lidí. Polovina z nich spěchá domů, polovina do práce. Z důvodu častých front, zde byl nedávno postaven železný most, spíše lávka., který někteří Pardubičáci nazývají „naše monstrum“ nebo „ostuda našeho města!“ Na lávce se stalo již tolik nehod a úrazů, že je nikdo nepočítá. Nejčastěji dochází k úrazům v zimním období      a při dešti, kdy je lávka nebezpečně kluzká.

A zas závory letí dolů a zas hromadí se lidé před šraňky z obou stran, fronty povozů, vozíků, aut atd. se množí a čekají, ubíjejíce tak drahocenný čas. A marné volání! Kdyby aspoň něco bylo učiněno k odstranění posunování vlaků na místo jiné, méně frekventované!

Nedělní vykolejení vlaku tak brali mnozí, kteří zdejší poměry kritizovali, jako své zadostiučinění.

První zprávy o nehodě přinesl pondělník Národních listů „Ráno.“ V něm se sdělovalo, že v neděli 13. 5., krátce po poledni nešťastnou náhodou na výhybce nákladní vlak vykolejením zatarasil obě hlavní koleje, takže doprava byla úplně zastavena. Zastavena byla rovněž pouliční doprava, neboť neštěstí stalo se u závor, kde vede silnice k Chrudimi. Naštěstí se nehoda obešla bez lidských obětí. Pouze jeden průvodčí byl zraněn. Nehoda se přihodila pravděpodobně tak, že ostré kolo lokomotivy rozřízlo výhybku. Lokomotiva vyjela z trati a zaryla se do země. Většina vozů byla zdemolována. Trvalo téměř půl dne, než byla jedna z kolejí uvolněna. Kromě nádražního personálu vypomáhal též železniční pluk, policie a hasiči. Nehoda se přihodila v době, kdy byly závory spuštěny, proto se kolem nashromáždilo tolik lidí. Mnozí sledovali nehodu               a odklízení trosek přímo ze železné lávky (viz foto v příloze). Vojáci hlídali lávku, aby nedošlo k jejímu přetížení a později na ní již nikoho nepouštěli.

Úplně zdemolovaný byl služební vůz. V něm jako zázrakem zůstal nezraněn vlakvedoucí Kameník z České Třebové. Dále bylo zničeno dalších osm nákladních vagónů. Zničen byl i vagón s benzinovou cisternou, který byl proražen. Veškerý benzin z ní vytekl do obrovské louže. Zničen byl vagón, který převážel taškovou krytinu a dále vagón, který převážel vejce!! Nezraněný zůstal také strojvedoucí Jandera z České Třebové. Po senzacích toužící obyvatelé Pardubic si další zprávy mohli přečíst o nehodě v úterý v Národních listech. Nehoda se stala ve velmi nevhodný okamžik, protože bylo na Prahu zastaveno množství vlaků, které měly dovézt do hlavního města delegáty na sjezd republikánské strany. Další podrobnosti přinesl Východ 19. 5. Informoval, že vykolejil vlak č. 2357. Lokomotiva se vryla hluboko do písku. Dalších jedenáct vozů bylo z kolejí vyhozeno. Vozy byly vyhozeny na obě strany kolejiště, čímž zatarasily obě okolní tratě. Cisterna s benzinem narazila setrvačností do zdi továrny firmy Štrympl, prorazila se a jak již bylo řečeno, benzín vytekl. Celková škoda je odhadována na 400.000 Kč. Přesná příčina vykolejení nebyla hned známa. Vyšetřovalo se. Přerušení obou tratí trvalo až do půl šesté hodiny večerní. Bohumínský rychlík musel být odkloněn. Osobní vlaky č. 301 a 408 byly rovněž odkloněny. Lokomotivu se podařilo odstranit až v pondělí ráno.

(Informace byly použity z novin Východ, 19. 5. 1928, č. 20, s. 1. Foto – tamtéž.)