Odkud pochází mramor, z něhož je zhotoven náhrobek pana Vojtěcha z Pernštejna?

Druhý problém pomohl vyřešit pan Zdeněk Krejčí z Nedvědice, který obětavě navštívil ty lomy, které přicházely v úvahu a odebral z nich vzorky kamenů. Kameny byly označeny jako Hrad Pernštejn, Zubštejn, Nedvědice-lom nad hřbitovem, Ujčov-soustava lomů, Ujčov-lom Cídka s drtičem, Pyšolec a Nedvědice-velký lom ve žlebě. Později k nim přibyl kámen z lomu ve Smrčku, z něhož byl podle písemností uložených na hradě Pernštejně - těžen kámen pro potřeby hradu. Bohužel nebylo v silách pana Krejčího získat reprezentativní vzorky z jednotlivých lomů, ale i tak to byly ukázky kamenů, které se v těchto lokalitách nacházejí.

Z dodaných vzorků se náhrobku nejpodobnější zdály Hrad Pernštejn, Zubštejn a Smrček, ostatní se lišily jak barvou, tak velikostí zrna.

Všechny kameny byly podrobeny chemické analýze, která se prováděla v laboratořích Okresní hygienické stanice v Pardubicích s laskavým svolením ředitele MUDr. Otakara Štěpánka a vedoucí laboratoří Ing. Evy Bryčkové. V čem spočíval smysl chemické analýzy kamenů, které byly všechny z jednoho materiálu - z mramoru, tedy z uhličitanu vápenatého? Předpokladem této analýzy bylo, že barva i struktura každého kamene je ovlivněna stopovými příměsemi jiných kovových prvků než je vápník, které byly přítomny v dané lokalitě v dávných geologických dobách při krystalizaci kamene. Bylo tedy rozhodnuto provést stanovení obsahu těchto stopových příměsí v náhrobku a v kamenech z jednotlivých lomů a porovnat, zda se tyto obsahy statisticky liší či nikoliv. Jestliže kámen z některého z uvažovaných lomů bude s náhrobkem statisticky shodný ve více parametrech, tj. ve většině z deseti sledovaných kovových prvků, bude možno konstatovat, že náhrobek pravděpodobně pochází z této lokality. Kameny byly tedy pečlivě rozdrceny, rozloženy a analyzovány na obsah železa, manganu, mědi, zinku, olova, niklu, kobaltu, sodíku, draslíku a lithia metodou atomové absorpční, příp. emisní spektroskopie.

Výsledky analýzy jsou velmi zajímavé. Jak již bylo řečeno, vizuálně nejpodobnější náhrobku jsou kameny označené jako Hrad Pernštejn, Zubštejn a Smrček. Z nich je chemicky nejpodobnější náhrobku kámen ze Smrčku („Hradní lom“, jak zní expertiza z Moravského muzea). Kameny jsou shodné co do obsahu Fe, Mn, Cu, Zn, Pb, Ni, Co, K a Li, liší se pouze v obsahu Na. Kámen z Pernštejna je shodný co do obsahu Cu, Ni, Co, Na, K a Li, má však zcela odlišný obsah Fe a Mn a je zde přítomno Pb, které zase v náhrobku chybí. Velmi podobný je i kámen ze Zubštejna, shoduje se v obsahu Ni, Co, Na a Li, i jeho obsah Fe a Mn je blízký náhrobku, ale obsah těchto dvou kovů není statisticky shodný. V kameni také zcela chybí K, který v náhrobku přítomen je a to nedovoluje označit oba kameny za podobné. Kámen z velkého lomu v Nedvědici se sice shoduje s náhrobkem v obsahu Cu, Pb, Ni, Co, Na a Li, ale svým vzhledem se náhrobku vůbec nepodobá. Vzorky z ostatních lokalit se s náhrobkem shodují jen v malém počtu parametrů, např. lom nad hřbitovem u Nedvědice Ni, Co a K nebo Ujčov soustava lomů Pb a Ni a navíc nejsou náhrobku podobné svým vzhledem.

Závěrem lze tedy říci, že obrovský blok kamene, z něhož je vytesán náhrobek pana Vojtěcha z Pernštejna v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, byl se vší pravděpodobností vytěžen v „Hradním lomu“ u Pernštejna, jak to konstatuje mineralogický posudek Moravského muzea v Brně, který se zdá být totožný s lomem označeným jako „Smrček“ v této práci. Tento lom měl podle dobové dokumentace uložené na hradě Pernštejn sloužit k potřebám majitelů panství, tj. rodu pánů z Pernštejna a jak se dá odvodit i z chemické analýzy kamenů, posloužil i při tak významné události jako byl pohřeb význačného činitele Českého království pana Vojtěcha z Pernštejna.