Bohdanečský farář P. Josef Rohleder

Z výpisu kartotéky kněží3)se striktně dozvídáme:

P. Josef Rohleder se narodil 24. března 1889 v Dašicích - Kostěnicích, na kněze byl vysvěcen 13. července 1913 v Hradci Králové.

V duchovní správě působil v těchto místech:

Česká Třebová - II. kaplan od 1. 9. 1913 - 1. 8. 1916 (3 roky)

- supl. prof. na reálce od 15. 9. 1915 do 15. 7. 1916

Týnec nad Labem: I. kaplan od 1. 8. 1916 - 31. 10. 1921 (5 let)

Pardubice: II. kaplan od 1. 11. 1921 - 30. 9. 1923 (2 roky)

Lázně Bohdaneč: farář 1. 5. 1923 - 30. 9. 1941 (18 let)

Kratonohy: administrátor od 21. 6. 1941 - 1. 10. 1943 (2 roky)

Jičín: děkan (od 21. 12. 1947 arciděkan), od 1. 10. 1943 - 31. 5. 1955 (12 let).

Od 31. 5. 1955 odchází na trvalý odpočinek a umírá 10. 4. 1959 v charitním domově v Senohrabech u Prahy. Byl pohřben na hřbitově v Pardubicích.

P. Josef Rohleder byl zároveň pověřen funkcí I. sekretáře jičínského vikariátu od 1. 1. 1952. Od 1. 3. 1952 byl jmenován biskupským vikářem téhož vikariátu.

Kromě toho byl nositelem těchto církevních vyznamenání:

Expositorium canonicale (1931), biskupský notář (1933), osobní děkan (1943), čestný konsistorní rada (1946).

Z jazyků kromě češtiny, latiny a řečtiny znal ještě plynně německy a francouzsky.

Dosud žijící občané z Bohdanče a okolí4) dokreslují jeho život následovně:

Pan farář Rohleder vyučoval náboženství od druhé třídy obecné školy až po osmou třídu školy měšťanské. Do školy přicházel pečlivě ustrojen s insignilií, kterou byl bělostný kolárek. Byl vysoké postavy a svou výškou imponoval nám, malým dětem. V hodinách náboženství nepřibližoval nám pouze víru, lásku a naději, ale všechny dobré lidské vlastnosti, na příkladech potom celý lidský život. Rád mluvil o všem dobrém, co lidi spojuje a poukazoval na společné kořeny. Byl velikým rétorem, mluvil vždy správnou češtinou a používal pouze spisovné tvary a obraty. Byl též výtečným zpěvákem a hudebníkem. Zpěvnost českého jazyka předváděl při každé možné příležitosti, zvláště na školních výletech. Měl smysl pro spravedlnost a podporoval chudé žáky. Byl to veliký vzdělanec, do kostela táhl svým precizním kázáním. Nemluvil jenom o Bohu, ale šlo mu o praktický křesťanský život, kterému rozuměl a dovedl ho mistrně vykládat. Ovládal právo a dokázal lidi dobře ochraňovat. Děti trestal rákoskou na natažené ruce, takže jsme měli z něho veliký respekt.

Dosud viditelně po něm zbyla výzdoba malby stropu farního kostela, kterou v r. 1924 provedl akademický malíř Antonín Häusler, dále opravená kaple sv. Jiří na bohdanečském hřbitově v r. 1932. Při této generální opravě byla kopule pokryta měděným plechem, opatřena žlaby a svodem vody.

Místem posledního odpočinku pana faráře je nový hřbitov v Pardubicích, sektor D, dvojhrob (viz fotografii) na rohu druhé pěšiny, při příchodu vchodem od krematoria. Na desce je nápis: Rodina Rohlederova, Josef Rohleder, arciděkan v.v.

V nedávno minulé době za působení P. Josefa Růta došlo k dvěma návštěvám turistů z Duisburgu (SRN), z nichž někteří byli účastníci smutné oslavy svátku Božího Těla v r. 1941. První byla vykonána dne 12. května 1991 (po 50 letech setkání a omluva na faře), druhá dne 16. října 1993 (návštěva kostela a hrobu v Pardubicích).

Pamětníci P. Josefa Rohledera i ostatní někteří farníci při pobytu na pardubickém hřbitově nebo při návštěvě krematoria se u hrobu pana faráře zastavují a vzpomínají na něho v tiché modlidbě.

Literatura:

1. Růt Josef: Svědomí i po padesáti letech volá....., Bohdanečský zpravodaj, č. 3/1991

2. Klimpl Miroslav: P. Josef Rohleder, Zprávy KPP, č. 9 - 10/1994

3. Kartotéka kněží královéhradecké diecéze, Biskupská konsistoř Hradec Králové

4. Macháček Marcel: ústní informace