Co jsem ve volebních programech přeloučských politických stran a sdružení postrádal?

Kauza „Muzeum“, resp. záměr jeho trvalého umístění, není součástí ani jediného volebního programu! Jediné Sdružení nezávislých kandidátů „Přelouč - domov nás všech“ má ve svém maximálně přeexponovaném programu zmínku v oddíle „Kultura, sport, volný čas“ tuto nabídku: „Ustavíme alespoň částečnou expozici (tématicky obměňovanou) městského muzea.“ A nikde jinde - s použitím sloganu mladší populace - ani „ťuk“. Toto zjištění by mohlo vyvolat dojem, že naši spoluobčané po trvalé expozici ukázek ze života a tvorby, případně sbírek našich předků ani netouží. Jsem však přesvědčen, že na vině je především špatná informovanost o něčem, co v našem městě bývalo v minulosti samozřejmostí. Nebude proto od věci, když si bývalou slávu přeloučského muzea připomeneme:

K založení městského muzea v Přelouči dalo podnět usnesení schůze přípravného výboru pro uspořádání Národopisné výstavy českoslovanské v Praze ze dne 16. září 1891, které uložilo zřídit v jednotlivých okresních městech krajinské výstavní odbory. V našem městě se schůze uskutečnila již 2. února 1892 za přítomnosti starostů jednotlivých obcí přeloučského okresu. Tito se měli ujmout sběratelské činnosti v rámci svých obcí. V místním přeloučském odboru se sešly vynikající osobnosti, předsedou byl zvolen pan Dr. Ladislav Quis, místní advokát a spisovatel, pokladníkem okresní tajemník Josef Svoboda, zapisovatelem a současně jednatelem evangelický farář Bohumil Mareš, dalšími členy pak ředitel místního cukrovaru a pozdější starosta sbírek Ing. Jan V. Diviš, dále Karel Čermák, Adolf Kubeš, správcem sbírek byl ustanoven Jan Procházka. Místní Národopisná výstavka se konala od 23. 7. 1893 ve školní budově na náměstí a bylo zde vystaveno 1315 různých předmětů, z nichž část byla později v roce 1895 zapůjčena pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. Vrácené předměty z této výstavy vytvořily pak základ sbírkového fondu místního muzea. Přeloučský Muzejní spolek byl založen v roce 1902 a měl za úkol udržovat a rozšiřovat sbírky. Pro potřeby muzea byly v témže roce propůjčeny dvě velké místnosti v nové budově Občanské záložny na náměstí. Za zmínku stojí připomenutí, že u příležitosti 2. místní umělecko-průmyslové výstavky ve dnech 4. - 12. 7. 1909 se uskutečnila i souborná výstava 110 děl přeloučského rodáka, malíře Františka Brunera - Dvořáka.

Muzeum v záloženské budově, které neslo název Polabské městské muzeum v Přelouči, zde sídlilo až do roku 1970. Po několikaleté přestávce, kdy se uvažovalo o jiném využití záloženských prostor a sbírky nebyly přístupny veřejnosti, bylo muzeum přemístěno do nových prostor v pěkné pseudobarokní Divišově vile. Tento obytný objekt býv. ředitele cukrovaru a starosty města Ing. Jana V. Diviše patří mezi architektonické skvosty našeho města. Autorem jeho projektu byl známý arch. R. Křiženecký z ČVUT v Praze, jehož architektonický rukopis ozdobil další dvě novorenesanční budovy v našem městě, a to budovu Občanské záložny a moderní kostel církve evangelické.

Usilovnou prací členů Muzejního spolku se v Městském muzeu postupně nastřádalo více než 5.000 kusů sbírek. Jednalo se především o expozici perleťářství (čamrdářství), které bylo na Přeloučsku velmi rozšířeno v druhé polovině minulého století, a zaniklo až s 1. světovou válkou. Sbírka bohatě dokumentovala ukázky perleťářské práce, od knoflíků až po secesní šperky či perletí intarzovaný nábytek. Další regionálně rozšířená umělecká řemesla prezentovala expozice, zachycující navíc vývoj a historii města od prvních archeologických nálezů až po začátek našeho století. Období rozvoje vědy a techniky ve 20. století dokumentovala expozice místního závodu Tesla Přelouč. Ze soukromých dárců si připomeňme např. místního rodáka - mecenáše pana PhMr. Jindřicha Tesánka, dále paní M. Günnerovou aj. V záloženské budově se později zřídila samostatná Tesánkova síň.

V r. 1981 zde byla otevřena nová expozice, nazvaná „Přeloučští rodáci v cizině“, věnovaná cestovatelům A. Topičovi, J. Vozábovi, B. Jelínkovi a K. F.Ludvíkovi, bohatě doplněná materiálem, přivezeným z jejich cest po Asii, Africe, Austrálii a Jižní Americe.

Počátkem 90. let 20. století byla Divišova vila uvolněna pro charitativní účely, a tak musely být muzejní sbírky uloženy v depozitářích. Zavděk musely vzít bývalými dragounskými sklady a dílnami po vojenské posádce. S jistou nostalgií nutno konstatovat, že tímto opatřením se ocitlo kdysi slavné Polabské muzeum města Přelouče na periferii zájmu pracovníků, odpovědných za místní kulturu. Za jediný klad tohoto opatření možno označit provedení inventarizace veškerých sbírek, uložených v tomto depozitáři. Uznání za tento záslužný čin patří brigádnickému kustodovi muzejních sbírek panu Jiřímu Bezdíčkovi, který provedl tuto práci s použitím výpočetní techniky.

Pro porovnání stavu v ostatních místech východočeského regionu bylo použito brožury „Volný čas 97 - Východní Čechy“ a to s tímto zjištěním: při vyloučení dominantních města Hradec Králové a Pardubic je ve stálém provozu cca 40 muzeí a 10 galerií. Toto kulturní manko není jistě dobrou vizitkou pro naše město. Chceme však všichni věřit, že se tento nežádoucí jev podaří během příštího čtyřletého funkčního období odstranit. A ke splnění tohoto úkolu držíme již nyní všichni palce.

Použité prameny:

- volební programy místních polit. stran a sdružení ke komunál. volbám v listopadu 1998

- Věstník muzejního spolku v Přelouči - r. 1923

- Informace městského muzea v Přelouči - r. 1976