VĚTRNÁ SMRŠŤ NA PARDUBICKU V ROCE 1929 V KRONIKÁCH

V tomto článku bylo použito zápisů z kronik na Pardubicku z roku 1929 (někde je událost nesprávně posunuta do r. 1930)3) Zápisy se týkají událostí pouze v obcích v okolí Pardubic. Jak řádila vichřice v Pardubicích a ostatních městech regionu bude psáno v pokračování článku.

Rok 1929 začal s nebývale silnými mrazy. Dosáhly maxima počátkem února, kdy se teplota pohybovala přibližně kolem -26°C ve dne a -35°C v noci.4)

Následkem mrazů zahynulo spousty zvěře v lesích a byly zaznamenány i lidské oběti. Kronika obce Býště popisuje dokonce případ zmrznutí celé cikánské rodiny. V blízkém okolí zmíněné obce byly nalezeny zmrzlé srny, stojící opřené o stromy. Obleva začala až počátkem března. Na Labi musel být led prosekáván nebo odstřelován. Většina menších obcí byla téměř odříznuta od okolního světa v důsledku vysokých sněhových závějí5). Roztrhané kry o tloušťce až 50 m ležely na břehu Labe ještě dlouho poté, co se na zajišťovacích pracích podílelo vojsko.6)

Jestliže byly první měsíce roku 1929 neobvykle studené, bylo léto (především červenec) abnormálně teplé.7) Na počátku května byla průměrná teplota kolem 20°C. V červnu se teplota vyšplhala na 34°C.8)

Pak přišel 4. červenec, který znamenal největší živelnou pohromu způsobenou vichrem na území naší republiky v celém 20. století. Ve většině kronik je nešťastný den (čtvrtek) popsán téměř shodně. Ten den stoupla teplota na své letní maximum (v obci Černé u Bohdanče bylo naměřeno např. rovných 40°C ve stínu!)9) V celém kraji vládlo „mrtvolné“ ticho a dusno. Očekávalo se, že dojde i k větší bouři, avšak nikdo ani ve snu neočekával přílet vichřice, která si s ničivou silou nezadala s tropickým cyklonem. Do večera byl však klid a na obloze se neukázal ani mráček. Ve vzduchu bylo „cítit“ blížící se napětí.

Vichřice udeřila na Pardubicko krátce po sedmé hodině večerní, kdy se směrem od jihozápadu a současně od severozápadu blížily jako temná hradba mraky. Přiblížily se ohromnou rychlostí. Bouře udeřily tak nečekaně, že lidé, kteří byli na polích, neměli čas doběhnout domů. Vichřice začala kácet nebo vyvracet stromy jako suchá stébla. Stát nezůstaly ani staleté stromy, které se bortily jako sirky. Bortily se i střechy a tašky létaly vzduchem jako rotující gilotíny po širém okolí. Někde prokázala vichřice neskutečnou sílu.10)

V obci Rybitví a sousední Lhotce Blatnické nezůstalo stavení, které by bylo nepoškozené.11) Např. stodola paní Bažantové z Rybitví byla doslova rozmetána jako domeček z karet. Ve Lhotce Blatnické byly rozbořeny stodoly Josefa Livory a Františka Černíka. Smršť zničila i nedostavěnou hasičskou kůlnu.

V nedalekém Bohdanči byl silně poškozen lázeňský park a kostel sv. Maří Magdalény na náměstí. Lípová alej na bohdanečské silnici směrem k Semtínu byla taktéž v hrozném stavu. O nebývalé síle vichřice se mohli přesvědčit v obci Černé u Bohdanče, kde byla „U Křížků“ vyvrácena jedna ze staletých lip i s kořeny. Stodoly Josefa Plecháčka (čp. 2) a Františka Jirouta (čp. 17) doslova vybouchly a přestaly v několika málo okamžicích existovat. Značně poškozen byl i mlýn Františka Cepla (čp. 32).12)

Také na Dříteč poblíž Kunětické hory udeřila ve večerních hodinách vichřice v nebývalé síle. Zasáhla a ihned rozmetala dům Václava Panchártka (čp. 20), dům Josefa Tobiáše (čp. 39) a konečně dům Františka Trubače (čp. 43). Rozmetala mnoho stodol a poškodila většinu domů (především střechy)13) Obec Býšť byla v okamžiku vichřice zahalena mračnem prachu, který se zvedl z polí a cest. Setmělo se tak, jako by padla noc. Vichřice zasáhla nejdříve stodolu čp. 15 a rozmetala ji. Vzápětí rozmetala sousední stavení. Stromy o průměru 30 - 40 cm (měřeno metr od země) byly zlámány jako třísky.14)

V obci Břehy řádila vichřice pouhých patnáct minut, ale způsobila zkázu většiny domů.

V Ohrazenicích vichřice vážně poškodila školní budovu, na které bylo rozbito 80 tabulí v oknech. Velké škody byly zejména na ovocných stromcích.15)

V obci Dolany slyšeli pamětníci, jak za hukotu vichřice praská nejdříve střešní krytina. Komíny vybuchly jako po zásahu granátů. K zemi se řítily celé domy a následoval praskot větví a celých kmenů. Taktéž v Dolanech nezůstalo jediné stavení, které by uniklo poškození. 21 domů a 5 stodol bylo zcela v rozvalinách. V okolních lesích způsobila vichřice rozsáhlé polomy. Jak bylo později zjištěno, nejvíce byly na pardubickém okrese postiženy právě Dolany.16)

Také obec Brozany nezůstala bez následků. Ze střechy čp. 49 strhala vichřice dokonce všechny tašky. Z otevřené půdy rozmetala veškeré zásoby píce po celé vesnici. Velké škody byly způsobeny v prostoru „Na úhořích“, kde byly novostavby.17) V Černé za Bory vichřice zcela zdecimovala hostinec „U Košťálů“ a chalupám čp. 13 a 16 odnesla celé střechy. Poškozena byla i střecha školy, kterou vichřice zasáhla v obci jako první.

Na škodách vydělaly velmi zejména místní cihelny, protože nastal katastrofální nedostatek střešní krytiny. Za vývratě dostaly v mnoha obcích obnos, který sloužil k nutným opravám.18)Na odstraňování škod se podíleli nejen místní, ale i vojsko a v některých případech i dělníci povolání ze Slovenska a Rumunska.

Vichřice nebyly a nejsou v našich krajích ničím výjimečným. Krátce po nešťastném červenci 1929 zasáhla Pardubicko v červnu 1931 další velká vichřice. Následovala pohroma v podobě vichru z roku 1944 atd. Avšak vichřice ze 4. 7. 1929 drží dosud v našem kraji -a nejen v něm- smutný primát prvenství.

Poznámkový aparát:

1) Pamětní kniha obce Dolan (1895 - 1988).

2) Pamětní kniha obce Rybitví, II. část (1919 - 1978).

3) Např. záznam v kronice obce Břehy, I. část (od založení obce do roku 1949)

4) Pamětní kniha obce Býště (od založení obce do roku 1938).

5) Záznam z roku 1929 v kronice obce Dříteč uvádí, že v některých místech na Labi silné ledové kry pukaly a odplouvaly až kolem 25. 5.!

6) Tamtéž.

7) „Podobné zimy nebylo už po 150 let“, píše se v kronice obce Býště.

8) Tamtéž.

9) Pamětní kniha obce Černé u Bohdanče (1919 - 1936).

10) Např. v obci Srnojedy utrhla vichřice celou lepenkovou střechu statku a odnesla ji asi 200 m k Labi, kam ji opět posadila téměř neporušenou.

11) Lhotka Blatnická zanikla v roce 1949 sloučením s Rybitvím v rámci tzv. Velkých Pardubic. Obyvatelstvo se muselo nakonec v roce 1960 přestěhovat z důvodů rozrůstání firmy Synthesia Semtín.

12) V blízkosti Černé u Bohdanče se na Labi potopil i vodní bagr.

13) Celkové škody byly v obci odhadnuty na 221.900 Kč (na budovách z toho 101.000 Kč).

14) Stromy, které zůstaly po 4. červenci napůl vyvráceny, spadly k zemi při vichřici v červnu 1931.

15) Od 20. do 30. 9. 1930 provedli řídící uč. Páv a uč. Javůrek soupis ovocných stromů, které byly zničeny a zjistili přesný stav. Např. počet zničených jabloní = 431

    počet zničených třešní = 404

    počet zničených švestek = 491 atd.

    Většina stromků byla v roce 1930 opět vysázena.

16)    Výčet poškozených domů by byl dlouhý (např. domy Josefa Špačka, Václava Nováka, Jana Novotného, Josefa Fejla, Františka Jezdinského atd.)

17)    Zde byla odhadnuta škoda průměrně na 5000 Kč.

18)    Např. obec Brozany dostala za vývratě 11.970 Kč.

Seznam použitých kronik:

Všechny kroniky byly použity ze SOKA Pardubice.

1) SOKA Pardubice: Kronika obce Brozan (1922 - 1974).

2) Totéž. Kronika obce Břehy (od založení obce do r. 1949).

3) Totéž. Kronika obce Býště (od založení obce do r. 1938).

4) Totéž. Pamětní kniha obce Černé u Bohdanče (1919 - 1936).

5) Totéž. Pamětní kniha obce Černé za Bory (1888 - 1957).

6) Totéž. Pamětní kniha obce Dolan (1895 - 1988).  

7) Totéž. Pamětní kniha obce Dříteč (od založení obce do r. 1956).

8) Totéž. Pamětní kniha obce Ohrazenice (od založení obce do r. 1972).

9) Totéž. Pamětní kniha obce Rybitví (1919 - 1978).