KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU na Pardubicku I. ÚVOD

Český fašismus dnes není bohužel zcela mrtev... Dokazují to nedávné akce extrémní mládeže v Praze a Trutnově, obnova Národní obce fašistické roku 1990, pochody t. zv. Vlastenecké fronty českými městy včetně Pardubic (21. 8. 1999), snaha aktivizovat roztříštěné skupiny a transformovat je v novou politickou stranu, jež by nahradila na scéně neúspěšnou Sládkovu SPR/RSČ... Stalo se tak 3. března 2001 vytvořením t. zv. Národně-sociálního bloku v Praze.

Pardubice a Pardubicko bývaly ve 20. a 30. letech úspěšnou základnou Národní obce fašistické, politické strany českého fašismu. Jaké byly kořeny tohoto fašismu? Rodil se od počátku 20. let. Impuls k jeho růstu dalo uchopení moci Benitem Mussolinim v Itálii na konci října 1922. Jiným, vnitřním podnětem byl pak atentát na národně demokratického ministra financí Aloise Rašína v lednu 1923. Po něm v Praze proběhla bouřlivá demonstrace tehdy nejsilnější české protifašistické organizace- Červenobílých (založené r. 1922), ústící v nezdařený pokus o vyplenění redakcí Rudého práva, Českého slova a liberální Tribuny.1)

Český fašismus byl výbojně národní a xenofóbní, zaměřený hlavně proti Němcům, ale i jiným „cizákům“ a židům, kteří údajně chtějí ovládnout republiku. Ačkoliv zdůrazňoval sociální spravedlnost, ostře odmítal „cizácký socialismus Marxův“. Hlavními terči jeho útoků byly národnostní menšiny a jejich hnutí, KSČ, socialistické strany a jmenovitě Hrad, symbolizovaný dvěma jmény: T. G. Masaryk a E. Beneš. „Stoupenci českého fašismu se rekrutovali napříč všemi sociálními i společenskými vrstvami. Najdeme je mezi řemeslníky, zemědělci, dělníky, ale i podnikateli, inteligencí, svobodnými povoláními (zvláště právníky) a hodně často mezi příslušníky ozbrojených sil, armády i policie, výrazný byl počet mladých lidí.“2)

Národní obec fašistická (dále jen NOF) byla založena v Praze 23. března 1926 splynutím t. zv. Národního hnutí publicisty a básníka V. Dyka (1877 -1931) s Čs. fašisty Hanáka Robera Macha. Jejím ideálem se stal italský t. zv. korporativní stát s důrazem na 5 stavů: zemědělce, dělníky, obchodníky, živnostníky a duševní pracovníky. Již 7. října 1925 vzniklo Fašistické studentské sdružení vedené J. Vrzalíkem a J. Streiblem zaměřené na studenty vysokých škol. Oficiální mládežnickou organizací NOF se stala t. zv. Omladina (pro členy ve věku 14 - 25 let). Členové NOF pronikli i do Družiny dobrovolců čs. zahraničního vojska. NOF si brzy po svém vzniku začal vytvářet pořadatelské sbory ve formě úderných čet, t. zv. Junáků NOF. Jako stejnokroj nosili členové NOF černé kalhoty s koženým opaskem, černou košili a čapku. Stranická struktura byla řízena ústředním direktoriem v Praze, jež dávalo směrnice župním a zemským výborům (t. zv. radám sedmi), které úkolovaly místní fašistické jednoty. Na jaře 1926 měla NOF již 5 000 členů, politickou podporu národně demokratické strany K. Kramáře a pravého křídla strany agrární.3)

Po tomto obecném úvodu již obraťme svou pozornost na počátky činnosti NOF v Pardubicích.

Poznámky:

1) Červenobílí vznikli jako odnož národně demokratické strany. O počátcích českého fašismu od r. 1922 podrobně T. Pasák, Český fašismus 1922 - 1945 a kolaborace 1939 - 1945, vyd. PRÁH 1999, zvl. s. 61-70, dále A. Klimek, Boj o Hrad, I. díl, vyd. PANEVROPA 1996, s. 272 a násl., M. Gregorovič: Kapitoly o českém fašismu, vyd. LN 1995, s. 19 a násl., J. Čechurová, Česká politická pravice, Knižnice Dějin a současnosti, vyd. LN 1999, s. 79 a násl., M. Nakonečný, Vlajka, Chvojkovo nakladatelství, Praha 2001, s. 12 a následující.

2) A. Klimek - P. Hofman, Vítěz, který prohrál, vyd. PASEKA 1995, hl. s. 53-54.

3) Český antifašismus a odboj, vyd. NV a ČSPB 1988, heslo NOF, s. 242.

II. Počátky NOF v Pardubicích r. 1926

První zpráva o důvěrné schůzi fašistů v Pardubicích pochází z 20. května 1926, kdy ji okresní komisař JUDr. Josef Novotný rozpustil v hotelu „U Zlaté štiky“. Svolavateli schůze byli tři mladí posluchači práv: Václav Hrbek (bytem Pardubice, Wilsonova tř. 63 - dnešní Třída Míru), Josef Hendrych (Pardubice, Husova ul. 255) a Emil Udržal (Pardubice, Smetanovo nám. 55). Více než 100 osob nemělo na schůzi pozvánky, proto byla ve 20 h. rozpuštěna. Přítomní ji ukončili zpěvem písní „Hej, Slované!“ a „Kde domov můj“.1) Pražskými hosty schůze byli ruský legionář škpt. Jan Zaňka a jako kolportér letáků v Pardubicích dobře známý Ferdinand Zahrádka. Jan Zaňka (nar. 7. 11. 1881 v Rybinách na Rychnovsku, bytem Hodkovičky 26) býval v Rusku nadporučíkem v armádě generála Děnikina (zde přijal i pravoslavnou víru), v Praze byl štábním kapitánem automobilního praporu č. 1. Ferdinand Zahrádka (nar. 21. 4. 1876 v Nové Huti, bytem Praha 1, čp. 806), redaktor, byl v Pardubicích dobře znám z událostí roku 1914. Tehdy jej na nádraží zatkli pro pobuřování vojáků, kteří měli rukovat na srbskou frontu.2) Zahrádka býval pojišťovacím agentem a na počátku republiky se přihlásil k národním socialistům. Jako výrazný antisemita se stal členem výboru fašizujícího Národního hnutí V. Dyka.3)Tuto funkci složil v září 1925 pro nespokojenost s politikou hnutí. Již roku 1921 vydával brožurky „ Za očistou“ (antisemitské a xenofóbní), v letech 1924 a 1925 byl trestán podle zákona na ochranu republiky za urážku presidenta a tiskový přečin vězením v délce 14 dnů a 1 týden.4)

21. června 1926 podal nám již známý triumvirát posluchačů práv - Hendrych, Hrbek a Udržal - žádost, aby směli vylepovat č. 24 moravského fašistického listu vydávaného v Holešově „Národní republika“ z 18. 6. s článkem „Dějiny zrychlují krok“ a šířit tiskopisy NOF vzešlé z tiskárny Zdeňka Binko v Praze (Vodičkova 22) „Všem věrným Čechům a Slovákům“ a „Fašisté dělníkům“. Dále chtěli šířit tisk vydaný Dělnickým syndikátem čs. fašistů (vytištěný v Brně v tiskárně V. Horáka) „Našemu dělnictvu v ČSR!“ Dostali úřední povolení, neboť - jak říká zpráva - „zdejším fašistům jedná se pravděpodobně o to, aby založili v Pardubicích co nejdříve odbočku nebo místní organisaci fašistickou a za tím účelem chtějí rozdávali tiskopisy, aby získali nových přívrženců.“5)

Dějiny tehdy v ČSR skutečně zrychlovaly krok...1. máje 1926 se konal v Prostějově zemský sjezd NOF se slavnostním průvodem asi 500 černých košil městem. 2. července t. r. byl odvolán z funkce náčelníka hlavního štábu generál ruských legií Rudolf Gajda (1892 - 1947) a zemí se začaly šířit zprávy o chystaném převratu fašistů v době VIII. všesokolského sletu v Praze ve dnech 4. - 6. 7. 1926.6)

Jaké bylo léto toho roku v Pardubicích? 2. července svolal známý triumvirát Hendrych, Hrbek, Udržal doplněný ještě o inspektora pojišťovny Karla Zástěru dvouhodinovou důvěrnou schůzi fašistů na 20. hodinu do restaurace „Na starém Perštýně“. Sešlo se tu 150 osob a řečnili zde jako hosté redaktor Národních listů z Ústí nad Orlicí Miroslav Rössler a Antonín Kříž z fašistického ústředí v Praze. Útočili „proti Izraelitům jako škůdcům ČSR“, na socialistické strany a na KSČ. Za domácí stoupence fašismu promluvil zubní lékař MUDr. Bohumil Konopásek, generál ruských legií v záloze (nar. 15. 12. 1873 v Rousínově na Rakovnicku, bytem Pardubice, Hlaváčova ul. 394), jehož jméno prochází nadále v podstatě celou další historií pardubického fašismu.7) On byl také svolavatelem podzimní schůze NOF v Pardubicích 23. září 1926 ve „Zlaté štice.“ Schůze začala ve 20 hodin za účasti asi 550 osob. Hlavní referent dr. Cyril Svozil z Prostějova, předseda Velké fašistické rady, útočil ve své řeči na dr. E. Beneše a vysvětloval t. zv. Gajdovu aféru. Před budovou se shromáždilo asi 60 komunistů. Podle hlášení přednosty Okresní správy politické v Pardubicích prezídiu Zemské správy politické v Praze ze 24. 9. 1926 „demonstrující komunisté očekávali, že bude hlavním řečníkem jejich bývalý příslušník a nynější fašistický tajemník Doležal.“ Redaktor listu KSČ „Rudý východ“ V. Stádník a sociálně demokratický náměstek starosty Josef Jirout „ztěžoval hostům přístup do schůze“, Jirout se vměšoval do výkonu dvěma intervenujícím strážníkům, ale dodatečně si stěžoval na chování policie.8)

V září 1926 (25. 9.) byl prezídiem Zemské politické správy v Praze rozeslán přednostům Okresních politických správ oběžník s opisem „Rozkazu Direktoria NOF č. 2“ o povinnosti každé fašistické jednoty ustavit údernou četu o síle 21 mužů v čele s četařem (5 čet vytváří rotu, jíž velí rotník). Podepsaní členové direktoria JUDr. Adolf Dušek a Dr. Ing. Zdeněk Zástěra (bývalý člen vedení Červenobílých) s tajemníkem Jaromírem Pobudou vyzývali ke službě „mladé, zdatné a nebojácné bratry“.9) Je třeba konstatovat, že NOF zaznamenala na přelomu let 1926-27 největší rozmach své členské základny, okolo 200 000 členů.10) Proti tomuto vzestupu alarmovaly levicové politické strany. Jejich pardubičtí vůdcové J. Jírek (nár. soc.), Josef a Fr. Jiroutové a B. Laušman (soc. dem.) a V. Stádník (KSČ) byli rozsudkem Okresního soudu z 15. 9. 1926 zproštěni obžaloby za narušování schůzí NOF. Osvobozeni však také byli V. Hrbek a spol. ve věci důvěrné schůze NOF konané 20. 5. 1926 u Zlaté štiky, jež byla úředně rozpuštěna. Listy socialistických stran upozorňovaly ve svých článcích na nebezpečí českého fašismu. Sociálně demokratický „Východočeský obzor“ v článku „Dvojí fašism“ z 28. října 1926 kritizoval politické postoje národního demokrata, ředitele pardubické reálky Emanuela Hlavatého (1872 - 1942)11) a národní socialistické „Bratrství“ v č. 46, roč. 1926 v článku „Dvojí loket tiskového odboru 4. pěší divize v Hradci Králové?“ napadlo účast škpt. J. Zaňky na fašistické schůzi v Pardubicích 20. 5. 1926.12) V nově vzniklé NOF se začal silně angažovat i pardubický soudce Vojtěch Vážný (nar. 11. 3. 1894), který podle důvěrného sdělení četnické stanice v Pardubicích měl být kvůli tomu služebně přeložen do Strakonic.13) Četnická stanice v témž hlášení Okresní správě politické z 12. listopadu 1926 uvedla, že 17. října 1926 byl ustaven župní odbor NOF pro pardubický kraj v čele s předsedou gen. MUDr. B. Konopáskem a jednatelem Milošem Solilem, účetním u firmy Machaň a Vavřena v Pardubicích (továrna na mlýnské stroje „U vápenky“), bytem V Ráji čp. 940, nar. 20. 1. 1894 v Dolanech u Olomouce.14) Tak se konstituovala Národní obec fašistická v Pardubicích a v našem okrese.

Poznámky:

1) Státní okresní archiv Pardubice, fond Okresní úřad Pardubice (dále jen OÚ Pardubice), presidiální spisy (dále jen pres.), kart. 17, pres. 379/1927, hlášení přednosty Okresní správy politické prezídiu Zemské správy politické v Praze z 21. 5. 1926.

2) S. Vinař: Pardubicko revolucionářské a partisánské - hrst vzpomínek odbojníků, in: příloha Východočeského rozhledu 1936, přetiskly Zprávy Klubu přátel Pardubicka 1999, č. 5-6, s. 173. Zahrádka je tu nazýván „správným anarchistou“ a připomíná se tu jeho odsouzení za vzpouru u dragounského pluku v Lysé n. L.

3) Národní hnutí vznikalo zjara 1921 a první provolání vydalo 8. 11. 1921 v Praze. Ve znaku mělo čs. trikoloru s lipovými listy, vztyčený meč a písmeno N - národ. Vyslovovalo se pro t. zv. český socialismus. Více A. Klimek, Boj o Hrad, I. díl, vyd. Panevropa Praha 1996, s. 275-276 a M. Gregorovič, Kapitoly o českém fašismu, vyd. Nakladatelství Lidové noviny 1995, s. 20-21. Vůdcem NH byl básník Viktor Dyk (1877 - 1931). Více o něm viz. F. Kautman, Naděje a úskalí českého nacionalismu (V.Dyk v českém politickém životě), Česká expedice Praha 1992 a J. Čechurová, Česká politická pravice, Nakladatelství Lidové noviny Praha 1999 (10. sv. knižnice Dějin a současnosti), hlavně kapitoly Počátky českého fašismu a Fašismus, s. 79-98.

4) Sdělení z policejního ředitelství v Praze četnickému velitelství v Pardubicích z 23. 6. 1926, OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 494/1927.

5) OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 494/1927 z 22. 6. 1926.

6) O t. zv. Gajdově aféře podrobněji A. Klimek-P. Hofman: Vítěz, který prohrál, Paseka Praha a Litomyšl 1995, s. 63-148, A. Klimek: Boj o Hrad, II. díl, vyd. Panevropa Praha 1998, s. 56 n. a hlavně I. Šedivý: Gajdova aféra 1926-28, in: Český časopis historický 4/1994.

7) Hlášení četnické stanice č. 20 v Pardubicích Okresní správě politické z 3. 7. 1926, OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 521/1927.

8) OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 717/1927.

9) Prezídium Zemské správy politické v Praze 25. 9. 1926, č. j. 32 993, OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 726/1927.

10)    Klimek - Hofman, s. 150.

11)    OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 809/1927 z 5.11. 1926.

12)    OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 840/1927 z 27. 11. 1926.

13)    Sdělení četnické stanice Pardubice z 12. 11. 1926 Okresní správě politické, OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 864/1927.

14)    Sdělení četnické stanice Pardubice z 9. 12. 1926 Okresní správě politické OÚ Pardubice, kart. 17, pres. 920/1927.

Pokračování