Živelné pohromy v obci Dolany 1901 - 1967

Rok 1904 byl rokem velkého sucha. Nepršelo od 5. 5. do 15. 10. Na polích a cestách vznikly trhliny, z nichž některé byly až dva metry hluboké. Veškerá úroda uschla a uschly i stromy v lesích. Každý den někde v okolí hořelo. Rybník „U kovárny“ docela vyschnul. Došlo i k jedné tragické události, kdy jeden z čeledínů u pana Jiráska (čp. 8) zapálil žertem!! žitné strniště. Oheň se bleskurychle rozmístil na sousední pole a ta hořela do posledního stébla. Škoda byla obrovská a vzniklo nebezpečí, že se oheň dostane do vesnice. Počátkem roku 1922 uhodily velké mrazy, které trvaly až do konce února. Začátkem března se oteplilo, ale 10. 3. napadl nový sníh, který ležel na polích kolem Dolan až do 10. 4. Místy byly závěje vysoké až půl metru.

Velké mrazy vystřídalo katastrofální sucho.

25. 12. 1923 zasáhla Dolany a okolí hrozivá sněhová vichřice, která vesnici docela odřízla od okolí. Vichřice si vyžádala několik lidských životů (zmrznutí v závějích). V některých místech v obci ležela závěj vysoká až 2,5 m! (např. dvůr pana Poledny). Situaci ještě zhoršily silné mrazy (až –20°C).

Rok 1925, který byl v republice všeobecně rokem živelných pohrom, se obci až na malé vyjímky vyhnul (povodně, krupobití, mrazy). Obci se vyhnuly velké povodně, které zasáhly blízké okolí v létě (17. – 18. 7.) 1926.

Rok 1929 začal velkými mrazy. V únoru bylo v obci naměřeno –30°C a v kronice je poznámka, že od silného mrazu došlo i k popraskání kolejnic. Veškerá doprava se konala na saních. Největší mrazy byly v obci naměřeny 11. 2. 1929, rekordních –38°C!

Vánice 27. 2. téhož roku pohřbila Dolany znovu do sněhu tak, že se musely cesty k nejbližším obcím proházet. Závěje byly místy tak vysoké, že koním koukaly sotva hlavy. O den později se měl v Dolanech konat pohřeb pana Novotného (čp. 89). Pohřeb se nakonec konal i za tak silných mrazů, jenom hudební doprovod musel být zrušen. Teprve 6. 3. začala obleva. Vznikly obavy před povodněmi. Vrstva ledu na Labi byla místy až 40–80 cm široká. Sníh tál až do 20. 3.

25. 4. 1929 došlo v továrně na výbušné látky k výbuchu. Při dalším výbuchu o pouhé čtyři dny později byl zraněn Václav Pospíšil z Dolan (čp. 106).

V letních měsících červnu a červenci 1929 bylo na Pardubicku nesnesitelné vedro. 4. 7. se k večeru objevily na západě mraky, které nevěstily nic dobrého. Blížila se sedmá hodina večerní. Pět minut poté, co se objevily hradby černých mraků udeřila na Dolany vichřice. Vítr zvedl do výše obklady prachu a písku, které zakryly už beztak tmavé nebe. V několika okamžicích nastala úplná tma. Vítr zaútočil na komíny a střechy. Začala praskat krytina a komíny vybuchovaly jako po zásahu granátů. K zemi se začaly řítit celé domy a následoval praskot větví i celých kmenů. V Dolanech nezůstalo jediné stavení, které by nebylo poškozeno. 21 domů a 5 stodol bylo zcela v rozvalinách. Staleté doby u silnice byly vyvrácené a v lesích vichřice způsobila rozsáhlé polomy. Františka Kopáčová byla zasažena střešní taškou a musela být odvezena do nemocnice. Příštího dne začaly v Dolanech opravy. Jak bylo později zjištěno, nejvíce byly vichřicí na pardubickém okrese postiženy právě Dolany. Výčet poškozených chalup by byl dlouhý: Stačí jen uvést jako příklad: chalupu Josefa Špačka, Václava Nováka, Jana Novotného, Josefa Fejla, Františka Jezdinského atd. Škody, které vichřice nadělala v celé republice (obzvlášť silně zasáhla již. Čechy a okolí Prahy) byly odhadnuty na 833 mil. Kč. V kronice obce Dolany jsou fotografie několika zničených objektů (např. stodola pana Košťála, která byla v roce 1929 novostavbou. Později v roce 1964 vyhořela). Fotografie byly použity z regionálního tisku, bohužel však chybí bibliografická citace a fotografie jsou značně poškozené.

14. 7. 1950 vyhořel v Dolanech dům čp. 40 patřící panu J. Novákovi. Příčina požáru se nezjistila, ale pravděpodobně ho založily děti.

Poslední zaznamenaný požár v obec. kronice je z roku 1967. Tehdy vypukly vlastně dva požáry. První vyhořela usedlost paní Kopáčové. Požár vypukl po zásahu blesku. V domě byl složen i nábytek její dcery paní Novotné. Na likvidaci požáru se podílelo i několik sborů z okolí. O týden později vyhořela stodola JZD („U Bubnů“), kde bylo naskládáno 600 metráků sena. Požár vznikl samovznícením. Domácí požárníci nemohli zasáhnout (stejně jako i v prvním případě), protože požární stříkačka byla nefunkční!

Seznam použitého materiálu:

1) SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce Dolan (1895 – 1988), zápisy z období let 1939 – 1945 chybí.

2) Soukromý archiv autora.