Pardubické firmy a jejich firemní značky II. část : Firma A. Bydžovský a firma J. Černohous A. Bydžovský - knihtiskařství

Známá byla též zhotovováním zlatých nápisů na stuhách. Návrhy na vazby dělal prof. Salavec. Mnoho zakázek bylo děláno pro barona A. Krause. A. Bydžovský vystavoval i na Světové výstavě v Paříži. Na domácích výstavách získal mnoho medailí a cen. Knihtiskařství se později rozrostlo o papírnictví, o které se starala jeho žena. Dílna byla ve dvoře (zbytky podniku se dochovaly dodnes). A. Bydžovský měl dva syny, ale ani jeden z nich nepokračoval v řemesle svého otce. Podnik byl znárodněn v roce 1948 a začleněn pod n. p. Narpu, závody papírenské a knihařské.

Firemní značka se objevuje od počátku založení firmy jak v dobovém tisku, tak na firemních papírech. Tvoří ji trojúhelníkový štít, v jehož středu je datum založení firmy (1896) a v rozích štítu tři včely. Štít je pověšen na stromě, na jehož kmeni ve spodní části je dvojice písmen AB (Alexandr Bydžovský). Strom obtáčí deviza s nápisem „Dobré dílo, nejlepší doporučení“. Na firemních papírech se tato firemní značka objevuje ve dvojitém rámečku.

Na účtenkách, používaných zřejmě pouze v papírnictví, se používala jiná firemní značka. Kruh, ve kterém byla tři písmena: A,B,P (Alexandr Bydžovský, Pardubice). Prostřední písmeno B bylo největší. Tuto firemní značku se však podařilo doložit pouze v jediném exempláři, který je navíc poškozen a firemní značka na něm špatně čitelná. Po II. světové válce se objevuje na firemních papírech novější firemní značka. Je téměř shodná s firemní značkou, používanou na účtenkách v době předválečné, avšak místo kruhu je umístěna do oválného rámečku.

J. Černohous – továrna na kartáče

Továrník Josef Černohous přišel do Pardubic z Jamného nad Orlicí. V roce 1906 založil v Pardubicích ve Štrossově ulici č. 291 prosperující firmu na výrobu kartáčů, zubních kartáčků, štětců a košťat s parní přádelnou žíní. Firma měla roku 1926 70 zaměstnanců, patřila tedy k větším firmám. Roku 1946 tragicky zahynul prvorozený syn Josef, který měl po otci převzít továrnu. 1948 byla továrna znárodněna. Do roku 1952 dirigoval továrnu dosazený správce Wirth. J. Černohous zemřel v červnu 1961.

Zeť J. Černohouse, Ladislav Pravec, který měl za manželku Annu Černohousovou, založil roku 1930 v Pardubicích známou speditérskou firmu. Předtím pracoval jako taxikář. Firma vlastnila tři polstrované vozy, vyrobené Sodomkovou karosárnou ve Vysokém Mýtě. Firma byla znárodněna roku 1953.

Firma Černohous měla rozsáhlou reklamu v dobovém tisku, přesto se ani v jednom případě nevyskytuje klasická obrazová firemní značka. Rozhovor s příbuzným J. Černovouse Ladislavem Pravcem ml. potvrdil, že firma žádnou firemní značku nepoužívala. Za firemní značku však můžeme v tomto případě považovat samo jméno továrníka Černouhouse. Jak bylo řečeno Ladislavem Pravcem ml., v blízkosti žádná podobná firma neexistovala, takže nebylo zapotřebí nějaké výrazné obrazové firemní značky. Tento případ lze uvést u mnoha dalších velkých či malých firem, kde samo jméno majitele bylo považováno za firemní značku. Zůstává však otázkou, jestli své jméno jako firemní značku prezentoval i sám majitel, nebo bylo toto jméno považováno všeobecně za firemní značku, tedy i za záruku kvality, obecnou veřejností. V mnoha případech, kdy jméno majitele firmy (celé nebo jen příjmení) považujeme za firemní značku, má písmo tohoto jména určitou standardizaci (druh písma, velikost, sklon písma, barva, barevný podklad apod.) To však v případě firmy Černohous můžeme vyloučit. Můžeme tedy říci, že firma Černohous používala velmi obecně své jméno jako firemní značku.

Firma L. Pravce, která, jak bylo uvedeno v předchozím textu, byla v příbuzenském vztahu s firmou J. Černohous, používala firemní značku v podobě stěhovacího vozu s vlekem, na němž, jakož i na vlaku byl nápis Ladislav Pravec, Pardubice, podnik pro dopravu nábytku. Ve spodní části byla adresa firmy. Tato firemní značka byla nezbytnou součástí všech reklam firmy, které převažovaly v dobovém tisku. Na firemních papírech se ji však nepodařilo doložit.

1) Kulturní zpravodaj (1937 – 38), vydává Akademický spolek Pardubický a knihovní rada města Pardubic.

2) Východočeská výstava v Pardubicích 1903, tiskem Společné knihtiskárny, nákladem výstav. výboru 1903.

3) Český svět Pardubicím, 1924.

4) ZKPP, roč. 1993, č. 9 – 10, str. 231 – 233, článek PhDr. J. Kotyka.

5) Vzpomínky Ladislava Pravce ml., vyprávěné 13. 7. 1994 v Pardubicích.

6) Soukromý archiv autora.