Pardubické zastupitelstvo týden před a devět dní po Krausově resignaci

Ve vztahu ke zmíněnému resignačnímu dopisu není jistě bez zajímavosti připomenout si dvě jednání pardubického obecního zastupitelstva, a to jednak ono, při kterém byl Josef Kraus zvolen starostou, jednak to, které následovalo po jeho resignaci. Poslouží nám kniha zápisů z jednání obecního zastupitelstva z tohoto období¹.

Nové, 30. října 1867 zvolené obecní zastupitelstvo královského komorního města Pardubic, čítalo 30 členů neboli tehdejší terminologií údů. Jmenovitě to byli²Arnold Jan, Bubeník Václav, P. Chmelík Jan, Černík Karel, Červenka Antonín, Duška Josef, Hrubý Václav, Hubáček Ferdinand, Hulata Václav, Jahn Jiljí, Konečný Jan, Josef šlechtic z Kottoviců, Kraus Josef, Krpata Hynek, Lernet Josef, MUDr. Markl František, Mazáč František, Morávek Václav, Perner Josef, Plocek František, Rzemeslo Jan, Smolík Josef, Strašpytel Jan, Svatoš Antonín, Svoboda Karel, Šmíd František, Tlačvoda Jan, Verner Leopold, Vosáhlo Josef a JUDr. Žák Jan.

Těchto 30 mužů bylo dosavadním starostou Václavem Bubeníkem svoláno na den 3. listopadu 1867 do zasedací síně radnice k volbě nového obecního výboru, skládajícího se ze starosty a šesti obecních starších (radních).

Vlastní volbu zaznamenal zapisovatel Tamchyna na str. 89 uvedené zápisové knihy takto: „Poněvádž dle let nejstarší úd jest pan Josef šlechtic z Kotoviců³, tedy přináleží jemu dle článku 35 vol. řádu volbu říditi, a přivzal k sobě pana Josefa Duška a pana Hynka Krpatu.

Než se k volbě přikročilo oznámil správce volby, kdo dle § 36 volebního řádu za úda představenstva obecního volený být nemůže, pak se přikročilo k volbě obecního starosty. Lístků hlasovacích bylo odevzdáno 30, nadpoloviční většina hlasů obnáší tedy 16 hlasů.

Při sčítání hlasů obdrželi pan Josef Kraus 23 hlasů, pan Bubeník Václav 6 hlasů, pan Hulata Václav 1 hlas, jest tedy většinou hlasů zvolený za obecního starostu p. Josef Kraus c. k. poštmistr.“

Prvním obecním starším byl poté zvolen Jan Arnold, druhým Karel Černík, třetím Karel Svoboda, čtvrtým Jan Konečný, pátým František Šmíd a šestým František Plocek.

Jak víme, dne 10. listopadu 1867, tedy právě týden po svém zvolení starostou, poštmistr Josef Kraus na funkci starosty rezignoval. Protože faksimile Krausova rukou psaného resignačního dopisu, připojeného k výše uvedenému článku dr. Jiřího Kotyka, se poměrně obtížně čte, uvádím dopis v strojovém přepisu:

Slavný sbore obecních starších král. komorního města Pardubic!

Ohlédnuli se na dráhu, kterouž mně v živobytí mém kráčeti bylo, shledávám s neličenou zajisté radostí, že jedna z nejvýznamnějších pro mne událostí a jedna z nejskvělejších odměn za veškeré upřímné mé snahy ona neobmezená důvěra jest, kterou jste mně velectění pánové poctili zvolivše mně za starostu slavného rodiště mého.

Mocnými překonán city, které chladné rozvaze vzniknouti nedaly, neměl jsem slov ihned po vykonané volbě vzdáti Vám nejvřelejší díky své za zjevenou mi důvěru Vaši, aniž mně bylo možno ihned vysloviti, zdali s to budu dostáti úkolu rovněž vznešenému jak nesnadnému.

Nyní kde klidná mysl dovoluje mi rozvážiti si důležitost momentu toho jak pro drahé mé rodiště tak i pro mne, vidím že bohužel naprosto mi nemožno jest spravovati úřad od Vás, velectění pánové, na mne vznešený.

Povážlivé nynější poměry politické i sociální -, pokročilé stáří a s ním spojené i větší starosti o svědomité zaopatření mé rodiny -, povolání mé a rozsáhlé veškeré síly napínající hospodářství, které přítomnost mou vyžaduje a nedopouští, bych stále ve středu Vašem zdržovati se mohl -, to vše pohnulo mně, bych Vám, velectění pánové, jižto jste od ctěného obyvatelstva slavného rodiště mého za zástupce a důvěrníky jeho zvoleni byli a kteřížto jste tedy jmenem jeho čestný úřad starosty mně způsobem tak skvělým svěřili, úřad tento s lítostí do rukou složil, prose zároveň, byste důvody uvedené laskavě uvážili a za spravedlivé uznali.

Vímť sice velmi dobře, že čestné toto břímě netoliko by na mně spočívalo, nýbrž že opatrní a moudří mužové po boku by mi stali, však nic méně mám za to, že tam, kde by hlava nepracovala s onou pílí, rázností a vytrvalostí, které zajisté hodna věc tak vznešená, i údové ku zdaru obce blahodárně působiti by nemohli.

Mimo to jest, velectění pánové, mojí pevnou zásadou práci započatou vždy dokonale a nikoli jen z polovice vykonávati; - uznávám dále, že to nedůstojno muže a občana rázu pevného, aby snad jen čestné jmeno starosty tak slavné obce nosil a sám cti této účastným býti chtěl, kdežto práce na bedrách cizích by spočívala, a že slavná obec naše právem požadovati může, aby její starosta, jejž v čelo své postavila, jemuž úplnou důvěru svou věnovala, a jenž takřka otcem jejím jest, seč může z obce se nevzdaloval, nýbrž aby stále všem přáním a potřebám jejím vyhověti se snažil.

Dovedu dostatečně oceniti svaté povinnosti, jež čestný úřad starosty s sebou přináší, uznávám, jak velikou z odpovědnost nedokonalé plnění jejích na mne by uvalilo, a myslím tudiž, že činím dobře, poslouchaje hlasu svého svědomí, jenž mně velí, abych nepřijímal úřadu, jejž bych úplně a ku spokojenosti obce pro uvedené důvody zastavati s to nebyl.

Přijmetež tedy ještě jednou, velectění pánové, nejvřelejší díky mé za důvěru Vaši i veleváženého obyvatelstva pardubického, a buďte ujištěni, že seč síly mé budou, i na dále vřelého bráti budu podílu ve všem, co k blahu a oslavě drahého rodiště mého přispěti by mohlo.

Na památku onoho dne ale, který povždy zůstane nejkrásnější upomínkou v životě mém a hluboko utkvěl v paměti mé, přijmetež laskavě dva státní dlužní upisy z roku 1852, a sice čís: 5814 a 54622 v nominální ceně dvou tisíc zl. rak. čís., z jejichžto úroků každoročně dva v Pardubicích rození, chudí, mravní a pilní žákové a sice jeden na hlavní a druhý na realné škole, dle ustanovení v zakládací listině udaného podělováni buďtež.

Konečně snažně prosím, byste velectění pánové, mně laskavě omluvili, že osobně důstojného úřadu jsem se nevzdal, an by mně vskutku velmi bolestno bylo, zříci se čestného úřadu starosty ve středu těch, jenž mně důvěrou svou byli poctili.

V Pardubicích dne 10. listopadu 1867. Josef Kraus, poštmistr.  

 A tak dne 19. listopadu 1867 volili pardubičtí zastupitelé starostu znovu. O tom vypovídá na str. 97

Protokol

sepsaný v zasedací síni obec. zastupitelstva Pardubického dne 19 listopádu 1867.

Předmět: V následku poděkování se pana Josefa Krause c. k. poštmistra z hodnosti co zvolený starosta obce Pardubické při vykonané volbě obecního představenstva dne 3 listopádu 1867, jest na dnešní den ustanovená nová volba starosty obce, ku kteréž všickni údové obecního zastupitelstva svoláni byli.

Řízení volby převzal pan šlechtic Josef z Kottoviců jakožto nejstarší úd nově sestaveného výboru, kterýž k sobě přivezmul pana Duška Josefa a pana Krpatu Hynka.

Než se k volbě přikročilo oznámil ředitel volby, kdo dle článku 30 volebního řádu za úda představenstva, tedy starostu obce volený býti nemůže.

Pak se přikročilo k volbě starosty. Lístků hlasovacích bylo odevzdáno 30, obnáší tedy nadpoloviční většina 16.

Při sčítání hlasů obdrželi pan Arnold Jan 19 hlasů, pan Bubeník Václav 6 hlasů, pan Černík Karel 2 hlasy, pan Svoboda Karel 2 hlasy, pan Hulata Václav 1 hlas. Jest tedy většinou hlasů za starostu obce zvolený pan Arnold Jan.

Poněvadž při vykonané volbě obecního představenstva dle protokolu ode dne 3 listopádu 1867 pan Arnold Jan nyní zvolený starosta, za prvního obecního staršího zvolen byl, tedy se musí na místo toto nová volba předsevzíti.

Při odevzdání hlasovacích lístků obdrželi pan Černík Karel 17 hlasů, pan Hubáček Ferdinand 7 hlasů, pan Hulata Václav 4 hlasy, pan Konečný Jan 1 hlas, pan Bubeník Václav 1 hlas. Jest tedy za prvního obecního staršího většinou hlasů zvolený pan Karel Černík.

Touto volbou je zase uprázdněné místo druhého obecního staršího. Přikročeno tedy k volbě a při odevzdání hlasovacích lístků obdrželi pan Hulata Václav 6 hlasů, pan Hubáček Ferdinand 21 hlasů, pan Konečný Jan 1 hlas, pan Duško Josef 1 hlas, pan Verner Leopold 1 hlas. Jest tedy většinou hlasů za druhého obecního staršího zvolený pan Hubáček Ferdinand.

Nově zvolený starosta a radní složili na to hned slib předepsaný člán. 24 obec. řádu v ruce c. k. okresního přednosty⁴. Protokol je zakončen podpisy všech 30 zastupitelů, hejtmana Špuláka a zapisovatele Tamchyny.

Vysvětlivky:

¹  SOkA Pardubice, fond Archiv města Pardubic, kniha čís. 179, Protokoly o schůzích obecního zastupitelstva královského komorního města Pardubic, Díl I. 1867-70.

²Jména osob ponechávám, jak je zachytil v protokole zapisovatel, stejně tak všude ponechávám pravopisný úzus té doby.

³Josef šlechtic z Kottoviců (1794-1871), původně správce císařského statku v Pardubicích.

⁴Nechvalně známého Adolfa Špuláka rytíře z Elbstetten. Funkci okresního hejtmana zastával v letech 1854-1868.