Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Živelné pohromy v obci Litošice

obrázek k článku První zpráva o požáru v Litošicích je z roku 1912 (24. 6.), kdy vyhořel v sousedství školy (zrušené v r. 1953) dům čp. 3, patřící truhláři Josefu Holečkovi. Tento dům sloužil v letech 1880 ? 1881 jako místo k vyučování. Kdo hledá informace o živelných pohromách, přijde si jistě ?na své? v r. 1929. Téměř každá kronika věnuje tomuto roku mimořádné místo na svých stránkách.

V prosinci a v lednu 1929 začaly Litošice sužovat silní vrstvy sněhu, až půl metru vysoké. Časté vánice znesnadňovaly jakýkoliv provoz. „Sibiřské mrazy“, kdy se rtuť teploměru dostala až na – 30 °C, dostoupily svého vrcholu v první polovině února. Mrazy trpělo vše živé. K tomu zasáhla kraj neobvykle silná epidemie chřipky, která sklátila především starší ročníky. Na chřipku zemřela M. Svobodová, které bylo v roce 1929 86 let a byla nejstarší občankou v obci. V třeskuté zimě se zvířectvo stěhovalo do sadů a dvorů. Ptactvo muselo být usilovně krmeno.

 

Dne 11. 2. byl v Litošicích zaznamenán mráz až – 31 °C!

 

Mrazy na stromech pukala kůra a ničeny byly především mladé ovocné stromy v sadech.

 

Obleva začala až 7. 3. Byla pomalá, takže očekávané záplavy nenastaly. Jaro se opozdilo a polní práce začaly až v dubnu. Dne 4. 7. (čtvrtek) se před večerem přihnala od západu větrná smršť, která nejvíce zasáhla střední Německo a západní okraje naší republiky. Silně se však podepsala i na Pardubicku. Obec Litošice byla poměrně ušetřena, avšak v okolních lesích se vichřice vyřádila. Statné stromy zpřelámala jako třísky a nakupila v nepřehlednou spoušť.

 

Hukot vichřice byl příšerný, i když netrval příliš dlouho (zprávy v mnoha kronikách se shodují vesměs na 30 – 40 minutách). Celkově postižená lesní plocha se rovnala ploše 6 leté těžby.

 

V obecních a „selských“ lesích byly vyvráceny nejméně borovice (jen  jednotlivě). Celé lesy byly zničeny po obou stranách silnice mezi Krasnicí a Litošicemi, dále ve „vražebném“, „na bahnách“ a u „vápenky.“

 

Ke zpracování dříví přijelo asi 30 Rusínů z Podkarpatské Rusi. Přijeli ve svých krojích a značně se lišili způsobem práce od našinců. Pracovali převážně jako ruční dřevaři. Dne 25. 4. 1930 vypukl v Litošicích požár, při kterém utrpěl nebezpečné popáleniny František Řehounek (umřel v čáslavské nemocnici). Vyhořela celkem 3 stavení , kromě F. Řehounka (čp. 18) dále sousední domy pana Kasala a pana Kubína. Byla zahájena rozsáhlá sbírková akce ve prospěch pohořelých rodin.

 

V červenci roku 1966 se nad obcí přehnala další ničivá vichřice doprovázená kroupami. Způsobila značné škody na zemědělských a lesních porostech. V kronice jsou na stranách č. 119 – 120 okopírované fotografie následků této vichřice, např. vyvrácený mohutný topol u lesa k Jankovicům, pomlácené obilí na polích apod. Kopie fotografií (celkem 6) jsou však značně nekvalitní, nehodící se k uveřejnění.

 

 

Seznam použitého materiálu:

 

1) SokA Pardubice: Pamětní kniha obce Litošic (1930 – 1973)

 

2) Soukromý archiv autora.

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem