KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH 18. část

Jako horlivý člen NOF v Pardubicích se nyní jeví bývalý člen KSČ J. Rosůlek. 11) Jak napsal výstižně „Východočeský republikán“ již 8. 5. 1931: „Fašismus u nás je totéž co komunismus…Protivy mají k sobě nejblíže a stýkají se.“ 2. února 1933 dr. J. Vítek ve svém pravidelném hlášení Zemskému úřadu zmiňuje skutečnost, že s NOF sympatizuje i štábní kapitán v. v. Antonín Hubáček (bytem Pernštýnovo nám. 56), jehož žena je švagrovou cukráře Antonína Ludvíka, od 27. 1. t. r. zodpovědného redaktora „Českých směrů“. Hubáček, nar. 8. 11. 1880 v Pardubicích, se stýká v Řemeslnické besedě s civilním geometrem ing. Šťovíčkem, jenž mu slibuje generálskou šarži. 12) V. Vážný skutečně oznámil 26. ledna OÚ v Pardubicích jako majitel a vydavatel „Českých směrů“, že pokračuje v jejich vydávání. Oznámil, že 28. 1. vyjde jejich zvláštní číslo (zřejmě k aféře Židenice) a jako zodpovědného redaktora uvedl cukráře A. Ludvíka . Ten nemá pro práci redaktora žádné předpoklady, jde zřejmě o nastrčenou osobu, aby redakci mohl dirigovat sám Vážný. 13)

Jako horlivý členové NOF v Pardubicích jsou tenkrát uvádění ve zvláštní složce Okresního úřadu: Jan Doležal, účetní ředitel z Ředitelství pošt a telegrafů (Pardubice, Bubeníkova ul. 508), člen redakční rady „Českých směrů“ a obecního zastupitelstva, od 1. 9. 1932 ve výslužbě, dále odborný učitel na státní průmyslové škole Antonín Procházka (Štrossova 570), průvodčí ČSD František Strnad (Jesničánky, Široká ul. 159), poštovní podúředník v. v. Vincenc Židek (Střivánek, Černého ul. 1471, nar. 24. 11. 1867 v Pardubicích), dále ředitel státní průmyslové školy v Pardubicích Jaroslav Skácel, nar. 11. 9. 1877 v Suchonicích na Olomoucku (bytem Štefánikova ul. 325). Skácel se stýká s JUDr. V. Hrbkem, který sice není organizovaným fašistou, ale píše do „Českých směrů“. V Vážný nabízel Skácelovi kandidaturu do obecního zastupitelstva za NOF, ten ji však dopisem z 20. února 1932 odmítl. 14) Jako „politicky nebezpečné osoby“ uvedla četnická stanice v Pardubicích 24. února 1933 V. Vážného, V. Hájka, K. Zástěru, J. Sovinu, MUDr. H. Nutze (bytem Jindřišská ul. 1562, nar. 14. 9. 1885 v Prostějově), ing. Stanislava Šťovíčka, Josefa Černíka (nar. 9. 2. 1900 v Pardubicích, bytem Jiráskova ul. 969), MUDr. J. Kučeru, Zdeňka Kolaříka staršího i mladšího (nar. 9. 1. 1862 v Křešicích na Jičínsku a 16. 9. 1888 tamtéž, bytem Havlíčkova ul. 1036), Aloise Janďourka (Višňovka 1579), Ludmilu Patzeltovou (Palackého ul. 622), jež pracovala jako kancelářská síla u Vážného, R. Jungra, Aloise Prouzu ml. (Smilova ul. 275) a  J. Medunu (nar. 22. 1. 1906 v Licobořicích na Chrudimsku, bytem Chrudim, Karlova ul. 17). 15) 6. února 1933 konstatoval hejtman dr. Vítek v hlášení do Prahy, že od zvláštního čísla k židenickému puči nevyšlo další číslo „Českých směrů“, pro nedostatek peněz není ani zájem v jejich vydávání pokračovat. 2. února 1933 byl zatčen V. Vážný, když právě pobýval na vepřových hodech u dr. J. Kučery ve Smilově ulici. (t. zv. Štolbův dům). Velitel četnické stanice tu provedl v přítomnosti Vážného a jeho rodiny (ženy Vlasty a dvou dětí) domovní prohlídku. Vážný byl zatčen kolem 18. hodiny na předváděcí rozkaz ke Krajskému soudu v Brně. Byl odvezen rychlíkem ve 20,10 hod. z pardubického nádraží, kde se ním loučilo asi 25 lidí včetně jeho ženy Vlasty a paní Berty Kučerové. Vážný byl posazen do vyhrazeného vagónu s 2 četníky doprovodu. Holičský pomocník Meduna při jeho eskortování do vlaku vykřikl: „Hanba demokracii!“, za což na něj bylo podáno trestní oznámení. Asi 30 lidí volalo prý Vážnému „Na zdar!“  a zvedalo ruce k fašistickému pozdravu. 16) A tak JUDr. Vojtěch Vážný, „emeritní okresní soudce a zakladatel“, jak bylo uváděno v tiráži „Českých směrů“ (psával do nich pod značkou trojúhelníčku), od 4. dubna 1932 člen městské rady v Pardubicích a Gajdovým rozkazem ze 3. 9. 1932 náčelník pardubické župy NOF, skončil v brněnském vězení. 17) V pardubické jednotě již tenkrát existovaly dva směry, jeden pro Vážného, druhý proti němu. 18) Agrární „Venkov“ 17. února v článku „Gajda a Vážný budou žalováni pro přepadení kasáren?“ napsal: „Národně – demokratický „Národ“ oznamuje: „Vyšetřování se všemi přímými i nepřímými účastníky fašistického přepadu Svatoplukových kasáren v Židenicích je u soudu v podstatě skončeno. Pokud jsme informováni, budou všichni účastníci obžalováni podle par. 1. zákona na ochranu republiky. Gajda a dr. Vážný z Pardubic a ostatní indirektní pachatelé nebudou žalováni podle par. 12. zákona na ochranu republiky, jak se původně myslilo, což znamená, že věděli o chystaném přepadu židenických kasáren a úřadům jej neoznámili, nýbrž budou žalováni podle par. 5 trestního zákona, který mluví o účasti na trestném činu. V praxi to znamená, že Gajda a spol. budou žalováni pro účast na úkladech proti čsl. státu podle prvého zákona na ochranu republiky. Tedy také Gajda a Vážný budou souzeni před státním soudem.“ V prvním případě mohli by dostat Gajda a dr. Vážný jen rok vězení, že neoznámili trestný čin. V tomto druhém případě mohli by dostat i dlouholetý žalář. Jak se sděluje, bude obhajování moravských fašistických útočníků před státním soudem v těchto rukou: Gajdu bude hájiti JUDr. Lochman, který bude hájiti ještě 11 fašistů jiných. Bývalého soudce Vážného hájí dr. Krippner. Dalších několik fašistů hájí dr. Popelka. V těchto dnech prý byl učiněn ze strany obhájců pokus, aby někteří fašisté byli propuštěni z vazby.“

Poznámky:

11) Pres. spis. 164 z 2. 2. 1933, B. Ihl dr. J. Vítkovi.

12) Pres. spis. 138 z 2. 2. 1933, J. Vítek prezídiu ZÚ v Praze.

13) Pres. spis. 141 z 22. 1. 1933, J. Vítek prezídiu ZÚ v Praze.

14) Pres. spis. 139/1933 a pres. spis 1166 ze 14. 9. 1932 – četnická stanice Pardubice Okresnímu úřadu v Pardubicích.

15) Pres. spis 159, hlášení čet. stanice Pardubice z 24. 2. 1933.

16) Pres. spis 182 z 6. 2. 1933, dr. J. Vítek prezídiu ZÚ v Praze a č. 1329 ze 17. 10. 1933.

17) Pres. spis 230, zpráva dr. J. Vítka o V. Vážném z 20. 2. 1933 prezídiu ZÚ.

18) Pres. spis 215 z 16. 2. 1933, Vítek ZÚ do Prahy.

Pokračování