Pardubické firmy a jejich firemní značky X. část

Pracovalo zde 55 zaměstnanců až do roku 1948, kdy byla firma znárodněna. Od roku 1948 do listopadu 1991 v těchto objektech vyráběl perník n. p. Východočeské pekárny a cukrárny Pardubice, dnes PePa Pardubice. Po vrácení majetku byla výroba přenesena do jiných prostorů. Majitelé po zakoupení nové technologie a značných stavebních úpravách navázali na tradici firmy KAPO a po pouhých 6-ti měsících se začal expedovat perník pod novou ochrannou známkou – dnes již oblíbený medvídek. Firma KAPO rozšířila výrobu a její produkce vzrostla za necelé dva roky v porovnání s produkcí bývalého podniku o více než 100%.

Dnes firma vyrábí 20 druhů perníku. Zajištění hodnotných a nezávadných surovin a nezbytná hygienická čistota vytvořily podmínky k ucházení o prestižní značku jakosti Czech made.

Tato značka byla propůjčena výrobkům Malinový řez a Pohádka na mezinárodním veletrhu potravin SALIMA 1994 v Brně. Firemní značkou firmy KAPO byl název firmy, který vznikl spojením prvních dvou slabik jmen zakladatelů firmy, Kašpar a Poper. Nápis nebyl standardní a objevoval se v různých provedeních, především v reklamách dobového tisku. Často byl nápis KAPO doprovázen dodatkem „Značka jakosti“. V listopadu 1991, kdy byl chod původní firmy obnoven, vznikla ochranná známka. První písmeno K má nezaměnitelnou charakteristiku. Součástí nápisu je sedící medvídek v podobě dětské hračky. Toto vyobrazení se objevuje na všech úředních dokumentech firmy, reklamách a pochopitelně též na výrobcích. Na výrobcích je medvídek hnědý s růžovými spodními tlapkami, umístěny do bílé známky s nápisem KAPO, perník Pardubice.

Jednou z nejznámějších zasílatelských firem v Pardubicích byla firma Kerhart a Tachecí. Karel Kerhart a Antonín Tachecí založili firmu roku 1888 v blízkosti státní dráhy za Karlovou ulicí. Sklady dříví, uhlí a cementového zboží měla firma v Masarykově ulici. Kromě vlastní parní pily a skladu nejrůznějšího materiálu obstarávala firma dopravu strojů a kotlů. Později zavedla vlastní výrobu cementového zboží, obyčejných dlaždic i mozaikových, rour, skruží, žlabů apod. Do svého závodu si z nádraží vybudovala vlastní kolej a vlastní vlečku.

Firma Kerhart a Tachecí používala firemní značku v podobě zasílatelského vozu, který v průběhu doby, jak kráčela modernizace, měnil svůj vzhled. V počátcích svého vzniku používala firma obyčejný dřevěný povoz, tažený párem koní. Tato firemní značka se objevuje v reklamě a na firemních papírech. Z počátku našeho století jsou doloženy velmi bohatě zdobené firemní papíry s vlasteneckými motivy (např. firemní papír z 31. srpna 1918, pod.) Firma měla rozsáhlou škálu činnosti, avšak nejdůležitější bylo pro ni zřejmě zasílatelství. Po roce 1918 se objevuje poněkud modernější povoz, na který ihned reaguje firemní značka. Pár tažných koní chybí, i když je zřejmé, že je firma příležitostně používala i nadále. Na straně vozu je nápis Kerhart a Tachecí v Pardubicích. I tato firemní značka je doložena na firemních papírech, kde se objevovala většinou v pravém horním rohu. S modernizací zasílatelské služby se změnila znovu už neaktuální firemní značka. Obyčejný povoz nahradilo stěhovací auto s nápisem Kerhart a Tachecí – zasílatelství. Tato firemní značka se objevuje hojně v dobovém tisku ve 30. letech, kdy se firma výrazně modernizovala.

Shodou okolností byla ve stejný rok jako firma Kerhart a Tachecí založena firma František Kostelecký, továrna na barvy a laky. Sídlo firmy bylo na Bílém náměstí. Firma se specializovala na výrobu pravého asfaltového laku a pravé lněné fermeže. Později rozšířila svůj sortiment na různá mazadla, laky, fasádní barvy, suřík a v nejposlednější řadě o výrobek značky „Duratol“. Na spoluvedení firmy podílela Alžběta Kostelecká, manželka zakladatele firmy. V roce 1929 F. Kostelecký zemřel a firmu převzal jeho syn Ladislav se svojí manželkou Libuší. Firma byla v roce 1948 znárodněna. Firma používala jednoduchou firemní značku v podobě trojúhelníku, ve kterém bylo umístěno písmeno K (Kostelecký). Horní část písmene byla zakončena jako stříška. Levá část trojúhelníku měla dvojitou linku. Firemní značka se objevovala v různých velikostech. Nejmenší trojúhelník se používal na firemních papírech, umístěných v pravém horním rohu. Pod firemní značkou byl rok založení firmy. Tradiční „trojúhelník Kosteleckých“ se objevuje též nad vchodem do jejich obchodu. Střed trojúhelníku sloužil jako hodinový ciferník.

Použité materiály:

1) Podniková kronika firmy KAPO v Pardubicích.

2) Vinař, Stanislav: Pardubice staré i nové. Pardubice 1941.

3) Český svět Pardubicům. Pardubice1924.

4) Vzpomínky Karla Vinaře, vyprávěné dne 8. 7. 1994 a 9. 7. 1994.

5) Soukromý archiv autora.