Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
70 LET OD ÚMRTÍ F. K. POTĚŠILA
21. dubna jsme si připomněli 70 let od úmrtí Františka Karla Potěšila, řídícího učitele a významného vlastivědného pracovníka našeho města. Zemřel po údajně úspěšné operaci na Boží hod velikonoční 21. dubna 1935 v pardubické nemocnici ve věku 71 let (nar. 26. ledna 1864 v Pardubicích). F. K. Potěšil má m. j. nehynoucí zásluhy od záchranu hradu Kunětická hora u Pardubic. Byl totiž mezi těmi členy pardubického Musejního spolku, kteří se v letech 1919 – 20 přičinili o koupi hradu o jeho majitele Richarda barona Drascheho z Wartinberka, jenž hrad dlouhodobě devastoval lámáním kamene. Řídící učitel Potěšil se stal jednatelem zvláštního odboru Musejního spolku pro záchranu hradu. Když bylo roku 1920 založeno Kunětické družstvo, byl zvolen jeho místopředsedou. Vykonal v něm mnoho užitečné práce, m. j. i pro otevření hradního muzea, jež od roku 1929 neslo na návrh předsedy Kunětického družstva okresního hejtmana dr. Jaroslava Vítka jméno „Hradní muzeum F. K. Potěšila“. Pan řídící Potěšil byl na hradě takřka denně, v jeho věži měl svou pracovnu. Nelze se tedy divit tomu, že po jeho smrti a pohřbu, jenž se konal 24. dubna 1935 z kaple pardubického zámku do krematoria, byla pak urna s jeho popelem pietně vystavena řadu let právě na hradě Kunětická hora, o němž pan řídící napsal i zasvěcené průvodce. Kolikrát sám osobně provázel hradem významné návštěvy včetně T. G. Masaryka, se lze bohužel jen dohadovat.
Nelze ani přesně stanovit dobu, kdy urna s jeho popelem byla uložena v rodinné hrobce jeho manželky paní Marie, rozené Waltrové, na hřbitově u sv. Kříže v Chrudimi. První zprávu o tomto uložení podal Potěšilův žák a osobní přítel Antonín J. Kubeš ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka v červenci 1967 (č. 3, roč. 1967). V současnosti je hrobové místo bohužel místem zrušeným.
PAMĚTNÍ KOUTEK F. K. POTĚŠILA
NA KUNĚTICKÉ HOŘE
Klub přátel Pardubicka inicioval u příležitosti 70. výročí úmrtí
F. K. Potěšila jednáním s kastelánem hradu p. Milošem Jirouškem vytvoření pamětního koutku připomínajícího zásluhy F. K. Potěšila o hrad. Pan kastelán jednal se mnou velmi vstříčně a přičinil se o to, aby návštěvníci hradu mohli shlédnout velký portrétní obraz pana řídícího od akademického malíře Bohumila Liznera, který byl pořízen u příležitosti jmenování F. K. Potěšila čestným občanem Pardubic roku 1929 a který byl doposud deponován v kanceláři p. kastelána. Východočeské muzeum Pardubice laskavostí p. Mgr. Ivo Křena zapůjčilo pak Potěšilovu bustu od akademického sochaře Miloslava Bašeho. Jsme rádi, že výročí čestného občana Pardubic bude tak pěkně připomenuto v areálu hradu, jenž tak miloval! Chci tu za to p. kastelánu Jirouškovi velmi poděkovat.
Vedení KPP odeslalo na začátku t. r. dopis řediteli územního pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích Mgr. Jiřímu Švecovi s návrhem, aby se hradní expozici vrátil její historický a velmi symbolický název „Hradní muzeum F. K. Potěšila“. Vzhledem k tomu, že v březnu t. r. neobdržel klub od vedení NPÚ jakoukoli odpověď, zatelefonoval jsem p. řediteli Švecovi osobně na pardubický zámek. Dozvěděl jsem se , že „NPÚ není oprávněn zřizovat hradní muzeum“. Ale o to přeci vůbec nešlo! Každý návštěvník hradu ví, jak pěkná expozice na hradě již existuje, není tedy třeba ji zřizovat. Ani 1 Kč by nikoho nestálo, aby se mohla jmenovat právě po
F. K. Potěšilovi. Pane řediteli, zvažte, prosím, znovu tuto možnost… Šlo by přeci vzhledem k evidentním zásluhám F. K. Potěšila o hrad jen o historickou spravedlnost a vyjádření úcty jeho památce.
