Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Větrný mlýn na Pardubicku
V únoru r. 2005 schválila Sněmovna ČR zákon o obnovitelných zdrojích energií, což přináší nové možnosti využití např. vody, slunečního svitu, větru aj.Více jak před dvěma sty lety využívali naši předkové i v pardubickém regionu tohoto zdroje. Zaniklým svědkem byl větrný mlýn v Hrachovištích v severní části Pardubicka (3 km severně od Rokytna). Byl postaven v r. 1790 na návrší 247 m n. m. jižně od jmenované obce F. Braunerem. Stál na jediném sloupu, na němž se otáčela celá stavba v nejpříznivějším směru proti větru. Kolem mlýna byly zatlučeny kůly a k nim se přivazoval rumpál a pomocí řetězu se přitahoval ke kozlíku. Nohy stavby byly podklínovány, aby mlýn stál pevně. Mlelo se v něm obilí na mouku na chléb, šrot a kroupy. Mlýn měl i svoji smutnou historii: v r. 1866 v něm přišel mlynář Kocián o život tím, že se mu zamotala šňůra od kožichu do stroje a po velmi těžkém zranění zemřel.
Na počátku 20. století byl mlýn ve špatném technickém stavu a vlivem dlouhodobého neudržování se jeho stav zhoršoval. Měl sešlou hřídel, ztrouchnivělé lopatky a těsně před vypuknutím I. světové války mlel naposledy v r. 1913. Na jeho opravu se nepodařilo majiteli ani Památkovému úřadu opatřit peníze. V témže roce byl rozebrán a jeho poslední zbytky zmizely 24. 1. 1914. Když konečně peníze se podařilo sehnat – mlýnu již nebylo! Jen 14 dní prý stačilo a mohla být tato technická památka v našem kraji zachována až do dnešních dnů.
Prameny: články z vlastivědných časopisů a novin Pardubicka