Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích - 30. část

Gajda si od počátku listopadu toho roku jmenoval novým náčelníkem v Pardubicích holiče Medunu. 68) Bývalí známí funkcionáři skoro vymizeli. Gajda se osobně účastnil 15. 11. 1934 důvěrné schůze NOF v Sezemicích „U Salášků“, jejímž svolavatelem byl Karel Pánek. Seděl u stolu s hostinským z Podůlšan J. Horáčkem a rolníkem J. Levinským ze Stradouně. Přišlo 52 lidí, mezi fašisty kolovala nová tiskovina, tzv. Árijská korespondence (č. 1, vydané 15. 11. 1934 v Praze). Jeden výtisk byl zabaven, schůze byla rozpuštěna intervenujícícm komisařem dr. Raisem kvůli davu antifašistů, kteří stáli venku. Hrozilo střetnutí. Gajda potom odjel směrem na Úpici. 69)

Podle Východočeského republikána (č. 47 z 23. 11. 1934, s. 6) „Gajda se přijel podívat na Pardubsko“ a „spíše tu jen sondoval půdu a přijel rozvaděné fašisty smiřovat“. V Pardubicích mu všechny stoupence odloudil čipernější V. Vážný. O sporech mezi NOF a NF svědčí schůze 20 až 25 fašistů konaná 17. září 1934 v hostinci L. Hubeného v Počápelských chalupách. (čp. 19). Přítomni byli z Pardubic Meduna, Forman, Kolařík a Bareš, ze Sezemic Pánek, bratři Opletalové a truhlář Rudolf, z Kladiny Kašpar a Holub, z Dolních Ředic rolník Slabý a sklenář Jaroměřský, z Časů rolník Kramář a nákupčí zeleniny Vondrouš. Byli tu i zástupci ze Živanic a známý F. Zvoníček z Nedomic, jenž na schůzi vehementně hájil R. Gajdu. Bratři Opletalové se však postavili za NF. Debata, spíše pusté dohadování, trvala dvě hodiny. 70) Pro vřavu byla rozpuštěna 29. 11. i volební schůze nového Národního sjednocení (NS) v Ostřešanech. Sešlo se na ní 350 až 400 lidí, svolavatelem byl stavební asistent Josef Táborský (Ostřešany čp. 147), jako řečník tu vystoupil dr. F. Novotný a tajemník NS J. Petr. 71) Národní fronta (NF) měla od 28. září 1934 v Sezemicích místní organizaci, jejímž předsedou byl krejčovský mistr Josef Sedlařík (nar. 1899, bytem Sezemice čp. 345), jednatelem maloobchodník František Opletal (čp. 29), pokladníkem truhlář Josef Rudolf (nar. 1907, čp. 259). Organizace měla 37 členů. Činným agitátorem NRF byl zejména F. Opletal, nar. 4. ledna 1915. 72) K. Pánek ze Sezemic se toho roku zúčastnil i důvěrné schůze NF v Pardubicích, konané 18. 6. 1934 v Besedě, jež byla perlustrována. Intervenující dr. Wagner schůzi rozpustil pro formální nedostatky. 73)

Již 5. září se v Sezemicích konala důvěrná schůze NF za účasti 67 osob. Autem škpt. Šulce z Hradce Králové přijel hlavní řečník, pražský advokát dr. Karel Mstislav Brabec, mezi přítomnými byli V. Vážný, F. Forman a K. Pánek. Pozvaný dr. Karel Locher se nedostavil. Před hostincem se srotila asi padesátka lidí, která se domáhala vstupu. Schůze byla proto rozpuštěna. 74) Východočeský republikán (30. 11. 1934, č. 48, s. 6) v článku „Bude Vážný kandidován?“ napsal: „Vážný se dostává zajímavou oklikou do národní demokracie, vlastně do nové strany, kde národní demokracie tvoří podstatnou část. Vážný je dnes roztrpčen a zklamán. Fašismus, pro který tolik bojoval, nic nedokázal, jen trochu hluku způsobil a trochu zbytečného znesváření v národě. Opak, než co vlastně sliboval. A Vážný tu vykonal pro toto hnutí nejvíce. Měl proto býti poslancem. Dnes je to vše v troskách, Vážný je unaven a rozmrzen. Uplatní se také v novém politickém uskupení?

To jest otázka. Tady už jsou širší interesy. Vážný by nejlépe se uplatnil ve svém kraji. Bude tu však kandidátem? Těžko říci... Vážný by snad vyvolal divoký politický zápas..., ale je zaručen výsledek? ...Vážný vsadil vše na politiku a dochází ke zklamání. V soudní službě mohl právem vyniknouti, v politice, zdá se, půjde to těžko. Proto možno chápat sdělení těch, kteří mu stojí blízko, že skoro lituje již svého vstupu do politické arény.“ Dne 8. prosince 1934 generál v. v. Bohumil Konopásek v novinách „Národní fronta“ (č. 21, s. 1) v článku „Koho nutno oddlužit?“ odpověděl na tuto řečnickou otázku, že stát. ČSR musí být podle jeho názoru státem národním a slovanským, jen slovanský, všenárodní režim může přinést nápravu. Marxův socialismus je třeba v celém světě všemi prostředky a se vší důsledností potírat. V odstavci nadepsaném „Naše hledisko k Henleinově Heimatsfrontě“ 75) Konopásek napsal: „Co se týče Hitlerova socialismu, připomínáme p. Henleinovi a spol., že je to politický program v ČSR absolutně nepřípustný a jako vlastizrada stíhatelný.“ To ještě nevěděl, že roku 1940 ve Vzpomínkách starého národovce napíše: „Pro Čechy je německý národní socialismus bližší než italský fašismus...“ 76) To již však byl členem nechvalně proslulé Vlajky!



Poznámky:

67) M. Gregorovič, Zákeřní vrazi z Janka Puszty aneb Záhadný čs. pas, Mladý svět, roč. 1998 (leden), č. 3, s. 50 – 53.

68) Východočeský republikán, 2. 11. 1934, č. 44. s. 5, článek „Gajdův náčelník“.

69) Pres. spisy 1812 z 15. 11. 1934 a 1817 z 16. 11. 1934.

70) Pres. spis 1579 z 2. 10. 1934.

71) Pres. spis 1878 z 30. 11. 1934.

72) Pres. spis 1766 z 4. 11. a 10. 11. 1934.

73) Pres. spis 1203 z 19. 6. 1934.

74) Pres. spis 1574 z 16. 9. 1934.

75) „Sudentendeutsche Heimatsfront“ (SHF) Konráda Henleina se před volbami v květnu 1935 transformovala z hnutí na politickou stranu „Sudetendeutsche Partei“ (SdP), aby mohla jít do voleb.

76) Vlajka 16. 1. 1940.