Zastavte se v Třebosicích

Zběžný pohled ze silnice nenasvědčuje tomu ,že by se zde dalo vidět něco zvláštního . Ale zdání klame , opak je pravdou . Stačí jen odbočit z průchozí asfaltové silnice do ulice (je vydlážděná kočičími hlavami , což je dnes již unikát ) ke kostelu a po

pár metrech zastavit . Před vámi se rozevře trojúhelná náves , jejíž severní stranu tvoří velice půvabné seskupení kostela , zvonice a fary . Navíc kostel a zvonice nejsou běžné venkovské stavby . Zvonice se řadí mezi několik málo nejcenějších dřevěných zvonic v celých Čechách . Všechny tři stavby žáří po nedávné opravě čistotou a při pohledu zpovzdílí se k sobě takřka tulí .

Nevelký kostel na sebe upozorňuje hlavně štíhlým sanktusníkem na střeše . Původem to je raně gotická stavba , doložená v roce 1349 jako kostel farní . Je zasvěcen Povýšení sv. kříže .Měl možná ještě staršího předchůdce . V předsíňce kostela totiž stojí románská pískovcová křtitelnice . Její horní okraj tvoří šesnáctiboký hranol o průměru 88 cm , spodní část je polokulová .

Dřevěná zvonice stojící před kostelem má na zemi osmibokou základovou pískovcovou zídku . Dřevěná část se nahoru zvolna zužuje a přechází do čtyřbokého zvonového patra . To vrcholí jehlancovou střechou . Vnitřní štenýřová konstrukce , jejíž základ tvoří čtyři svislé rohové trámy - štenýře , je zavětrována dřevěnými kříži . Trámy má dubové , 50 cm silné . Vnější plášť je pobit šindelem. Ve zvonici je zavěšen zvon ulitý roku 1464 . Má spodní průměr 90 cm .Druhý zvon je o něco větší - o průměru 122 cm . Zdobí ho latinský nápis datovaný rokem 1611 . Vedlejší fara je jednoduché přízemní stavení z poloviny 19. století s nápadně vysokou střechou .

Původní fara byla dřevěná , patrová . Shořela v roce 1859 .

Při západní straně návsi stojí školní budova . Třebosice měly jednu z nejstarších škol na Pardubicku - od roku 1664 . Třebosický učitel Jiří Pleskot vytvořil meti lety 1727 - 1731 dílo obdivuhodné píle a vytrvalosti , tzv. Třebosický kancionál . Tvoří ho na 700 listů popsaných nábožnými písněmi . Pozoruhodné je také to , že vytvořil v textech na 700 velkých a více než 100 malých barevných iniciálních písmen .

Mimo nábožné písně sem napsal i další : Proti moru , Proti Turku , Za déšť , Za ourodu zemskou , Proti hromobití , V čas vojny a nepokoje , V čas hřímání ... Kancionál je objemná v kůži vázaná kniha s kovovými masaznými rohy .

Myslím , že Třebosice mohou posloužit jako příklad , že i ve venkovských obcích žili lidé , kteří měli rádi svoji zem a pracovali pro ni ,a že i zde najdeme řadu pěkných a za zhlédnutí stojících památek .