JUDr. Karel Kramář ((1860 - 1937), čestný občan Pardubic - k 70. výročí jeho úmrtí

Chljudovovou, v prvním manželství ženou velkoobchodníka s cukrovinkami Abrikosova.

Svědky na Kramářově krymské svatbě byli jeho přátelé z realistického hnutí básník J. S. Machar a MUDr. Arnošt Dvořák, pozdější známý dramatik. Byl to právě Kramář, kdo formuloval program t.zv. novoslovanství a kdo roku 1908 a 1910 organizoval t.zv. všeslovanské sjezdy v Praze a Sofii.

Právě v roce 1910 navštívil Kramář Přelouč, kde se v neděli 18. 12. konal krajský sjezd Národní strany svobodomyslné, jenž uctil i čerstvého padesátníka K. Kramáře. 2/

K této příležitosti udělila východočeská města Přelouč a Pardubice Kramářovi čestné občanství. V Přelouči bylo schváleno 14. 12. a v Pardubicích 17. 12., den před jeho příjezdem do Přelouče. Tento příjezd očekávalo ve vestibulu Občanské záložny celé

zastupitelstvo města v čele se starostou Aloisem Neradem a celé zastupitelstvo Pardubic s městskou radou v čele se starostou ing. Josefem Prokopem, který se důvěrně znal s Kramářem z pravidelných podzimních honů na Pardubicku (viz foto). Oba dva měšťanostové blahopřáli dr. Kramářovi k udělení čestných občanství jejich městy. Program obohatilo svým zpěvem 60 Jihoslovanských akademiků, kteří zazpívali národní hymny a večer účinkovali s operní pěvkyní M. Krulišovou na slavnostní akademii. Doktora Kramáře vítaly spontánní ovace a bouřlivý potlesk, v programu sjezdu vystoupili m.j. poslanec říšské rady J. V. Hráský, dále F. Kuchynka z Pardubic 3/ a odborný učitel G. Heřman z Přelouče, dále starosta Kutné Hory J. Machaň, dr. Karel Pippich z Chrudimě a prof. E. Hlavatý z Pardubic. 4/

K. Kramář na honu s továrníkem J. Prokopem (Východ. republ., 11. 6. 1937,

Za první světové války byl dr. Karel Kramář čelným představitelem domácího odboje jako člen protirakouské organizace MAFFIE. Za tuto činnost byl 21. května 1915 zatčen a v červnu 1916 potom i odsouzen spolu s A. Rašínem a V. Červinkou divizním soudem ve Vídni pro velezradu k trestu smrti. V lednu 1917 mu byl trest snížen na 15 let vězení a 10. 7. t.r. byl císařem Karlem I. amnestován. Po dobu mužova pobytu v žaláři v Möllersdorfu byla paní Naděžda hostem českého ministra ing. Otokara Trnky, pardubického rodáka, a jeho ženy Luisy. „Bylo jistě potřebí velké dávky kuráže a sebezapření hostiti ve svém bytě ministra choť muže pro vlastizradu souzeného a k šibenici odsouzeného“, připomněl v lednu 1937 tuto situaci „Východočeský republikán“. 5/ Roku 1918 se Kramář stal zakladatelem a předsedou nové politické strany České státoprávní demokracie, přejmenované roku 1919 na Čs. národní demokracii. V červenci 1918 po ustavení Národního výboru v Praze se stal jeho předsedou, 14. listopadu t.r. prohlásil na ustavující schůzi Revolučního NS v Praze sesazení habsbursko-lotrinské dynastie, republikánskou formu nového čs. státu a T. G. Masaryka jednomyslně zvoleným presidentem ČSR. Od tohoto dne Kramář působil až do 8. 7. 1919 i jako první ministerský předseda. Od ledna 1919 vedl čs. delegaci na pařížské mírové konferenci, na níž vznikl t.zv. versailleský mírový systém. Při těchto jednáních se dostával do prvních politických sporů s ministrem zahraničních věcí dr. E. Benešem, jehož pak nadále považoval za svého politického protivníka, rivala a soka. V letech 1919 – 35 pracoval K.Kramář jako poslanec NS, v závěru svého života v letech 1935 – 37 předsedal pravicové straně Národní sjednocení vyznačující se silnou kritičností, až averzí vůči Hradu a dr. Benešovi.

Vraťme se však ke kontaktům dr. Kramáře s Pardubicemi. V roce 1920 promluvil na pardubickém Pernštýnově náměstí v atmosféře velmi vzrušené – při tažení Rudé armády maršála M. N. Tuchačevského na Varšavu. Vzpomněl na tuto vášnivou atmosféru na náměstí i při své návštěvě Pardubic počátkem listopadu 1925, při níž podpořil další kandidaturu dr. Jaroslava Brabce do Senátu a litomyšlského prof. Bedřicha Dudychy do Poslanecké sněmovny. 6/ Kramář byl uvítán na pardubickém nádraží předsedou místní organizace ČSND ing. B. Gregorem a pak vystoupil spolu se senátorským kandidátem v hotelu „Zlatá štika“. Ve své řeči vyjádřil radost nad tím, že dělnictvo podle jeho názoru odolalo lákání II. internacionály /KI/. Když 7. srpna 1927 navštívil dr. Kramář výstavu české samosprávy v Mladé Boleslavi, navštívil m.j. i pavilon města Pardubic, kde jej uvítal ing. J. Prokop, jenž mu daroval „Dějiny Pardubic nad Labem“, nové dílo prof. J. Sakaře.

V roce 1928 – k 10. výročí vzniku ČSR – napsala o paní Naděždě Kramářové fejeton pardubická rodačka a první česká žena – poslankyně Božena Viková-Kunětická. 7/

Autorka ocenila práci N. Kramářové pro emigranty z bolševického Ruska a stavbu ruské kaple v Praze na Olšanech. Poslední návštěva dr. Kramáře se zřejmě odehrála v Pardubicích při příležitosti Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu v létě 1931, když 23. 8. t.r. se v Pardubicích v hotelu GRAND konal sjezd ČSND za účasti 2 tisíc delegátů.

K. Kramář na něm promluvil a navštívil též náměstí Čs. legií, kde shlédl nový pomník TGM, dílo O. Španiela. 8/ Roku 1930 připomněl ředitel Emanuel Hlavatý, přísedící Zemského výboru ČSND, v novinách „Východ“ 70. narozeniny K. Kramáře. 9/ Roku 1935 stejný list přinesl blahopřání k politikovým 75. narozeninám. 10/

Zmiňujeme-li vztah K. Kramáře k Pardubicku, nemůžeme opominout jeho konflikt s agrárním předákem F. Udržalem z března 1932. Zesnulý historik Antonín Klimek 11/ jej popisuje takto: „V březnu 1932 premiér (roz. F. Udržal – pozn. J. K.) označil Antonína

Švehlu – a ne Kramáře – za vůdce domácího odboje za války. Nato vyšel v Národních listech na pokyn Kramáře anonymní článek o nekorektním chování Udržala za války. Podle Kramáře prý po vítězné ofenzívě Centrálních mocností na jaře 1915 na schůzi českých politických vůdců navrhl Udržal poslat do hlavního stanu deputace s loajální gratulací. Kramář prosadil zamítnutí návrhu, což se dozvěděly vojenské kruhy. Krátce nato byl zatčen, odsouzen k smrti, a kdyby šel na popraviště, umíral by s pevným přesvědčením, že Udržal zavinil jeho smrt. Rozčilený Udržal žádal, aby to prokázal. Vyptával se bývalého Kramářova obhájce i některých členů odbojové MAFFIE včetně Šámala 12/ a žádný si na nic podobného nepamatoval. Bradáč 13/ ale sdělil, že mu to Kramář pod pečetí mlčení vyprávěl už před řadou let. Premiér v KPR 14/ mluvil o „změně mozku“ Kramáře, který si prý kupř. vůbec nepamatuje, že jej za války Udržal několikrát navštívil ve vězení. Aféra uškodila celé vládě. Opoziční listy psaly, že v jejím čele je kolaborant...“ 15/ F. Udržal přesto přispěl do 2. dílu kramářovského pamětního sborníku z roku 1937 článkem „Poctivý strážce zájmů národa“. 16/



Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2007, číslo 11/12.