110 let knihovny v Pardubicích

Vraťme se o řadu let zpět, až do konce 19. století. V tomto období vznikají u nás hojně veřejné knihovny zakládané nejrůznějšími spolky a společnostmi. Jsou dvojího typu: odborné (věnované jednomu oboru) a lidové. Jsou většinou závislé na darech soukromníků, ale přispívají i městské úřady, především zajišťují vznikajícím knihovnám prostory. A tak i v Pardubicích roku 1897 vzniká

Veřejná knihovna pardubická. Je umístěna ve druhém poschodí radnice na Pernštýnském náměstí a knihovníkem je ustanoven Jan Vavřík. V roce 1900 je vzdělávacím spolkem Sokol založena první pardubická veřejná čítárna. Čítárna však měla velké finanční problémy a často se stěhovala, stěhovala se i knihovna. 1917 (rok před ukončením 1. světové války) byl provoz knihovny zastaven.

Nový rozvoj knihoven začíná se vznikem Československé republiky. Již v roce 1919 byl vydán zákon o veřejných knihovnách, který určoval obcím povinnost zřizovat veřejné obecní knihovny. Postupně byla vytvořena nejhustší síť knihoven na světě. Roku 1920 byla pardubická knihovna umístěna do přízemních prostor domu Na Hrádku, roku 1929 se přestěhovala do budovy č. 116 na Smetanově náměstí, kde zůstala až do roku 1960. V roce 1937 se stal knihovníkem František

Jungman, bývalý pracovník Národní a Univerzitní knihovny v Praze.

Roku 1939 začal plnit tuto funkci Zdeněk Vavřík. Z knihovny byla na rozkaz okupantů odstraněna řada „závadných děl“, přesto knihovna „žije“ dál, dokonce je otevřena pobočka na Skřivánku a v ulici V Ráji, v letních měsících se půjčují knihy i v Tyršových sadech. Pro čtenáře se podařilo vydávat šestnáctistránkový leták „Knihovníkův zápisník“ (v roce 1940).

V roce 1945 jsou do knihovny navráceny vyřazené svazky, fond je očištěn od nacistické literatury. Přibývá čtenářů. Zdeněk Vavřík zůstává ve funkci knihovníka, navíc je jmenován kronikářem města Pardubic. 1. 10. 1950 bylo otevřeno samostatné dětské oddělení. V padesátých letech splynula čítárna s půjčovnou pro dospělé čtenáře a knihovna se neustále potýkala s nedostatkem místa. Hlavní knižní fond nebyl běžně přístupný čtenářům, a tak se knížky vybíraly pomocí lístkového katalogu, knihovnice je pak dle signatur přinášely z vedlejší místnosti, knihami doslova přeplněné. Knihovna spolupracovala s pardubickým divadlem, pořádala besedy se spisovateli a výtvarníky.

Vybraná pracovnice jednou týdně donášela knížky místní knihovně v nemocnici. Problémem však bylo opět vyřazování knih (například i děl Karla Čapka). Koncem padesátých let bylo rozhodnuto přistoupit k renovaci budovy č. p. 77 na Pernštýnském náměstí, aby knihovna získala důstojnější prostory. Z. Vavřík odešel do redakce Literárních novin a novým ředitelem byl jmenován Karel Jirsa.

V červenci a srpnu 1960 byla knihovna přestěhována a v září byl provoz v zrekonstruovaných prostorách zahájen. V té době měla knihovna přes 6000 čtenářů, 82 735 svazků a spravovala šest poboček v různých částech Pardubic. Čítárna se stala součástí oddělení pro dospělé čtenáře. Přírůstek knih a periodik si vynutil další rekonstrukci – sousedního domu č. p. 78.

Po roce 1969 na základě tzv. konsolidačního procesu dochází znovu k vyřazování „závadných knih“. V roce 1971 začíná tzv. střediskový systém. Výměnné fondy střediskových knihoven cirkulují mezi přidruženými místními knihovnami.

Otevírají se další pobočky. V roce 1985 se v knihovně začíná budovat samostatný úsek bibliograficko – informační služby.

Rok 1989 znamená pro celou společnost velké společenské změny. Samozřejmě to platí i pro knihovny. Ze zvláštních fondů jsou uvolněny některé tituly, vyřazené počátkem sedmdesátých let. Projevuje se i technický pokrok, dochází k postupné automatizaci knihovnických, bibliografických a ekonomických agend. V září 1991 bylo slavnostně zprovozněno samostatné hudební oddělení, o rok později přešlo pod knihovnu regionální středisko kulturních služeb, které má své sídlo v Domě hudby. V roce 1994 bylo zprovozněno informační oddělení.

V letech 1998 – 2000 podstoupila knihovna zatím nejrozsáhlejší rekonstrukci. Veřejnost dostala možnost většího volného výběru knih, do užívání byly dány internetové stanice i on-line katalogy.



Celý článek naleznete ve Zprávách Klubu přátrel Pardubicka číslo 11/12. rok 2007.