P. František Herman (1879 - 1962) děkan a konsistorní rada v Lánech na Důlku

P. František Herman, od roku 1920 římskokatolický kněz v Lánech na Důlku, se narodil 8. listopadu 1879 v Kozlanech na Hané. Po studiu bohosloví byl vysvěcen na kněze roku 1904 v Hradci Králové. Většinu svého života působil na Pardubicku v Lánech na Důlku. Již za první republiky se hlásil k integrálnímu českému nacionalismu, byl určitou dobu dokonce členem Gajdovy NOF (Národní obce fašistické). 1/ O své činnosti v letech 1938–45 zajímavě vyprávěl J. Brožovi, který to zapsal do své kroniky „Okupace 1938–45“, 2/ kam dokonce opsal i své hodnocení vlastenecké činnosti P. Hermana.

Ten mu m.j. řekl: „Nechci se chlubit svou činností v této době. Bylo to povinností každého dobrého Čecha dát něco na oltář své vlasti, a tak jsem to učinil i já jako římskokatolický kněz.“ 9. srpna 1938 v době ohrožení ČSR německým nacismem napsal P. Herman pro agrární „Východočeský republikán“ báseň „Český lide, vlast volá“. 3/ Po mnichovské konferenci poslal prostřednictvím tiskového referenta vlády ČSR židovského konvertity PhDr. Alfreda Fuchse4/ leteckou poštou dopis anglickému králi Jiřímu VI., protestující proti odtržení pohraničí od ČSR. Dopis byl opět zveřejněn ve „Východočeském republikánu“. 5/ O dopisu byl také informován bývalý vyslanec ČSR v Londýně Jan Masaryk. P. Herman dostal odpověď londýnského konzulátu, že dopis bude předán králi. V psaní české vlastenecké poezie pokračoval P. Herman i po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V červnu 1939 napsal báseň „Buďte požehnány chaloupky české“. 6/ Pardubické gestapo oznámilo výhružně autorovi, že báseň byla přeložena do

němčiny a dána k dispozici říšskému protektorovi K.von Neurathovi. 7/ Herman využíval ještě za republiky i rozhlasového vysílání, uvedl, že v prosinci 1938 kritizoval Hitlera za územní revizi hranic ČSR za Mnichova, v únoru 1939 řekl v rozhlase, že i my budeme mít koncentrační tábory, což mu vedení rozhlasu vytklo.

Pan farář byl zřejmě dobrý řečník. Uvádí se, že někteří farníci ve strachu z jeho slov opoušteli kostel. Citoval svůj výrok z roku 1942 (z heydrichiády): „Kdybych věděl, že svoji drahou vlast osvobodím tím, že se dám ukřižovat, tak to učiním okamžitě.“ Jeho kázání pod širým nebem, u čivické studánky (kaplička v Kokešově v Opočinku) byla proslulá. Na pouti se sešlo až 6 tisíc lidí, někdy až z Kolínska.

Roku 1944 tu podle svědectví J. Brože P. Herman konal sbírku obětem náletů na Pardubicku, bylo vybráno 15 tisíc K. Po jeho kázání v srpnu 1944 k němu přistoupil jeho přítel komisař oberlandrátu dr. Beneš a napomenul ho. Svítkovští četníci chodili v noci na faru poslouchat londýnský rozhlas, a to vždy na znamení (trojí¨zazvonění). V letech 1941–44 dal P. Herman vymalovat kostel Na Důlku figurálně.

Pozornost hlavně přitahoval výjev nad hlavním oltářem, jak kardinál Kašpar 8/ odevzdává Ježíškovi, jehož drží Panna Maria, svatováclavskou korunu, P. Maria byla oblečena v českých národních barvách (bílý šátek, červená jupka, modrá sukně). Roku 1942 nechal P. Herman pořídit do kostela nová okna s postavami sv. patronů Václava, Ludmily a Vojtěcha s českými nápisy, nikoliv úředně nařizenými dvojjazyčnými. Zachránil od rekvizice 3 zvony, dva z 15.století, třetí z roku 1933. Tvrdil Němcům, že váží jen

25kg, ač měl přes 1 metrický cent.

Roku 1944 nechal P. Herman postavit na hřbitově (novém) symbolickou Kalvárii podle návrhu akad. arch. K.Řepy. Podpořil jej lánský starosta Josef Tomášek. Pomník je žulový, z Hlinska, vážil 102 metrické centy a putoval do Lánů po železnici s nápisem „Válečný materiál“, což zařídil známý p.faráře z ministerstva dopravy. Finanční náklad na pomník činil 80 tisíc K. Na kříži je tělo Kristovo z bronzu, originál od J. V. Myslbeka. Když v lednu 1945 byli shazováni nacisty z železničních vagonů mrtví vězni z Osvětimi, vyhodili 12 mrtvol na náspy tratě. P. Herman jim vykropil hrob.

Na jejich pomník vybral 16 tisíc K (zhotovil jej arch. K.Řepa).

Další kapitolou vlastenecké a humanitární činnosti P. F. Hermana bylo potvrzení falešných křestních listů židovským rodinám Ledererově, Steinerově a Stracheově. Požádal jej o to pardubický rabín dr. E. Friedmann. 29. září 1947 to potvrdili v novinách dopisem ze Šluknova F. Ledererová, M. A. Ledererová, J. Lederer, M. Stracheová a M. Steinerová. 9/ Titulek je výstižný: „Odvážní a milosrdní čeští kněží za okupace“. 24. září P. Hermana osobně navštívili B.Schütz a P. Steiner ze Šluknova a poděkovali mu.

Roku 1941 P. Hermana zachránil před zatčením jeho farník Václav Opočenský z Bezděkova, vrchní číšník v restauraci MEXIKO na Palackého třídě v Pardubicích.

V noci přijel na Lány přemluvit zatýkající gestapáky, z nichž mnohé znal z restaurace jako dlužníky. Zastřelení hrozilo znovu P. Hermanovi roku 1943, když odmítl vykonat pohřební obřad synovi kolaboranta Fidry, který se dal k Němcům a padl po 3 měsících služby na východní frontě v Rusku. Pohřeb měl být jen symbolický – bez mrtvoly. Otec Fidra hrozil faráři pomstou, ale opět zasáhl V. Opočenský, který znal Fidru ze své restaurace.



Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2008, číslo 9/10.