Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ČINNOST SD V PARDUBICÍCH
T. zv. Bezpečnostní služba (Sicherheitsdienst) byla původně založena roku 1931 jako zpravodajská služba NSDAP a H.Himmler pověřil jejím zřízením R.Heydricha. 1/ 19.července 1932 nová organizace dostala název ?Sicherheitsdienst des Reichsführers SS? (Bezpečnostní služba říšského vedoucího SS, tedy H.Himmlera). Sídlila v?Mnichově a začala používat zkratku svého názvu SD. Do roku 1933 nepřevýšil počet jejich příslušníků 30 lidí. T. zv. centrála dostala název ?Der Sicheheitsamt? (Bezpečnostní úřad). 9.listopadu 1933 se ústředna SD stala V. úřadem SS a 15.3. t.r. byla přestěhována do Berlína. Roku 1934 byla SD pověřena R.Hessem prováděním zpravodajství pro NSDAP. Sítě důvěrníků SD měly pokrýt celé Německo i t. zv. zájmová území, např. Sudety. T. zv. ?Hauptamt der Sicherheitspolizei? (Hlavní úřad bezpečnostní policie) řídil Heydrich. V?září 1939 vznikl výnosem H.Himmlera ?Reichssicherheitshauptamt? (Říšský hlavní bezpečnostní úřad) se zkratkou RSHA. Příslušníci SD již roku 1938 získali hodnosti užívané v?SS. SD měla v?SS elitní postavení. Měla výrazně vyšší platy než policie (gestapo). Její příslušníci kromě uniformy mohli pro účely konspirace nosit i civilní šaty. Služební přísaha obsahovala slib věrnosti Vůdci, SS a představeným. SD byla nasazena proti ČSR již za t. zv. sudetské krize roku 1938, infiltrovala i do Sudetoněmecké strany (SdP) a sledovala i činnost K.Henleina, např. jeho přednášky v?Anglii. Podílela se na přípravě zničení ČSR i po mnichovské konferenci. Její příslušníci se účastnili okupace Čech a Moravy 15.března 1939. 
XIV. armádní sbor okupující východní Čechy měl svůj hlavní štáb v?Pardubicích. Sem bylo vysláno i komando pod vedením důstojníka SD Schulzheisse. Prvním vedoucím služebny gestapa v?Pardubicích se stal synovec šéfa německé vojenské rozvědky (abwehru) admirála W.Canarise SS-Sturmbannführer Constantin Canaris, vystřídaný již v?červnu 1939 Gerhardem Clagesem. 2/ 20.března 1939 byl z?berlínské centrály SD přemístěn do Prahy Walter Jacobi, pozdější šéf SD v?Praze. V?létě 1939 se stal šéfem této centrály SD SS-Sturmbannführer Horst Böhme. Na Zelené hoře u Nepomuku v?západních Čechách vzniklo školící středisko SD pro potenciální důvěrníky, t. zv. V-Manny. Ve východních Čechách vznikly služebny SD v?Hradci Králové, Pardubicích, Jičíně a Havlíčkově Brodě (Německém). Pardubická služebna byla však 18.srpna 1941 zrušena a obvod její působnosti byl přenesen do Hradce Králové. V?Pardubicích byla ponechána jen t. zv. Nebenstelle (pobočka). Sídlila v?budově Oberlandratu u divadla ve 3. poschodí (dnešní KÚ a MmP). Jejím vedoucím byl dr. Ernesty, měl 4 spolupracovníky: Neuhause, Engela, Nordheimera a Kurze. 3/ Koncem roku 1942 byla služebna SD v?Pardubicích obnovena a přemístěna do domu čp. 353 ve Smilově ulici, bývalého domu popraveného MUDr. Josefa Bartoně, oběti heydrichiády (viz foto autora). Věděli příslušníci SD, že v?tomto domě byla ukryta Bartoňova vysílačka nebi ji snad dokonce našli? Nevíme…
Smilova ul. Čp. 353 – dům MUDr. Bartoně
Foto autor
Prvním vedoucím úřadovny SD v?Pardubicích byl Schulzheiss vystřídaný 15.března 1939 SS-Sturmbannführerem JUDr. Otto Ernestym (nar. 10.11.1900 v?Münsteru), který byl 27.srpna 1941 přeložen do Brna, odkud přešel roku 1943 do Berlína na RSHA. Po něm řídil pardubickou služebnu SD Althof. Jak jsem již uvedl, 15.srpna 1941 byla služebna zrušena a v?Pardubicích na pobočce (Nebenstelle) zůstal SS-Oberscharführer Rudolf Gintschel, který roku 1944 odešel do Kolína. Po obnovení pardubické úřadovny (1942) až do konce války ji vedl SS-Obersturmführer Walter Kurz. V?této služebně pracovali Engel, Bruno Nordheimer, od roku 1944 Franz Brnicky (z Kolína), Josef Mikenda, Franz Waltzel a Maw Hartwich. Od roku 1942 se stal pracovníkem služebny bývalý konfident Otakar Pavlas z?Heřmanova Městce (nar. 20.2.1900). Operativcem SD v?Pardubicích byl Alois Frank, sekretářkou G.Karasová, řidičem K.Neuhaus.
Proslulou konfidentkou SD v?Pardubicích byla Jarmila Pithartová (nar. 8.6.1922), její matka Emilie (nar. 8.5.1900) a její amant Richard Böhm (nar. 26.2.1908). Chtěli se zmocnit majetku majitele pernikárny Jana Langra a jeho společnice Berty Horáčkové, manželky primáře pardubické nemocnice MUDr. V.Horáčka. Udali je pro styk s?velitelem SILVER A npor. A.Bartošem. Udání učinila na SD v?Pardubicích E.Pithartová, záznam s?ní pořízený byl postoupen na pardubické gestapo. G.Clages pověřil případem vyššího sekretáře E-Linsela (nar. 1897) a jako tlumočníka H.Hanauska. Byla vyslechnuta i J.Pithartová.
Došlo k?zatčení J.Langra, jeho neteře Boženy Fridrichové a B.Horáčkové. Ta byla konfrontována s?E.Pithartovou. G.Clages podal návrh na zatčení 14 příbuzných Langra a Horáčkové. E.Pithartová nakonec přiznala lživost své výpovědi, takže Langr a Horáčková museli být propuštěni a B.Fridrichová byla předána vyššímu kriminálnímu asistentovi gestapa W.Prausemu (nar. 1896) za styky se židem. J.Pithartová nebyla stíhána, protože se zavázala stát se konfidentkou. Stala se dokonce milenkou E.Linsela. Protože měla však v?té době známost s?medikem O.Krampolem z?prosektury pardubické nemocnice, rozhodla se jej zbavit. Přemluvila Krampola, aby ji poranil nožem, aby prý mohla tvrdit, že ji zranil parašutista. Krampol ji skalpelem poranil na prsou. Clages kvůli tomu vyhlásil pohotovost gestapa, kriminální policie i protektorátní četnictvo. Vedoucí německé kriminální policie v?Pardubicích SS-Untersturmführer Josef Bockmann však zjistil, že vše bylo vymyšleno J.Pithartovou. O.Krampol byl zatčen a poslán do KT Osvětim, kde byl 31.března 1943 zabit plynem. J.Pithartová byla zatčena také a svou vazbu si odpykávala v?Zemské donucovací pracovně. Zde přivedla do neštěstí T.Kalouskovou z?Ústí nad Orlicí a prozradila gestapáku Körbrovi úkryt jejího manžela. Zatčeno bylo celkem 20 osob, 4 ženy (vč. T.Kalouskové) byly popraveny. J.Pithartová byla po válce oběšena na dvoře Okresního soudu v Pardubicích.
Informační systém SD byl velmi promyšlený, zaměřoval se na mládež a reakce českého obyvatelstva na zahraniční vysílání rozhlasu, ilegální letáky, popravy atd. SD připravovala i pravidelné situační zprávy. Důvěrníkem SD v?Pardubicích byl např. velitel obecní policie Karel Zástěra, major četnictva. On „realizoval“ konfiskaci majetku osob popravených na Zámečku. SD měla v?Pardubicích t. zv. opěrné body a důvěrníky, jež řídili starosta Pardubic Julius Stumpf, Heiland z?Úřadu práce a Brunner z?t. zv. Todtovy organizace. Velmi úzké styky se SD měl pověřenec abwehru ve Fantových závodech (dn. PARAMO) ing. Emil Gipp, který vedl kartotéku členů KSČ na závodě a zdarma dodal benzin pro služební auta SD. 4/
Specielním typem důvěrníka SD byl zemský školní inspektor pro střední školy Gustav Werner (nar. 13.7.1887), který spolupracoval se SD od roku 1939, přestože dříve, např. na reálce v?Mostě, kde byl původně profesorem, nebyl ani nacistou, ani antisemitou, jen se věnoval svému oblíbenému karbanu. Zde poznal jako kolegu pozdějšího ředitele pardubické reálky PhDr. Antonína Blahouta, jenž byl v?květnu 1945 předsedou revolučního NV v?Pardubicích. (Je po něm pojmenována ulice na sídlišti Dubina.) Ten se Wernera ve 30.letech (podle vyprávění mého otce prof. Josefa Kotyka učícího tenkrát také na reálce v?Mostě) zastal proti výtkám českých kolegů. To si Werner dobře zapamatoval a při inspekcích na pardubické reálce za Protektorátu byl obvykle školní službou u vchodu hned uveden do ředitelny k?dr. Blahoutovi, aby se nedostal příliš do tříd. Přesto Werner na svých inspekčních cestách východními Čechami vyhrožoval profesorům i studentům. Na jeho řádění v?hradeckém Borromeu vzpomínal spisovatel J.Šotola. G.Werner měl údajně zavinit i smrt dvou profesorů gymnázia v?Čáslavi A. Hliněného (nar. 1900) a J.Pacáka (nar. 1905) popravených 17.června 1942 na Zámečku. Werner neušel spravedlnosti a 26.dubna 1947 byl popraven v?Praze na Pankráci. 5/
Poznámky:
1/Podrobně o historii vzniku SD viz práce J.Gruntové a F.Vaška „Málo známé zločiny SD ve východních Čechách“, vyd. NV Praha 2008.
2/J.Gruntová – F.Vašek, cit. d., s.76.
3/Tamtéž, s.89.
4/Tamtéž, s.209.
5/Tamtéž, s.214.
