ING. VENDELÍN DVOŘÁK

Manželkou Ing. Dvořáka byla Jindra roz. Ludvíková, jejíž rodina pocházela z Bašnic u Hořic. Její otec byl mlynářem v obecním mlýně v Hořicích. Jindra se narodila roku 1898 a měla ještě 3 sestry (Marie *1884, Otla *1886, Anna *1890) a bratra (Jan *1887). Ing. Dvořákovi a Jindře se narodily 2 dcery, Miluše (1920 – 2012) a Zdenka (1923 – 2008).

Miluška Dvořáková se provdala za MUDr. Jiří R. Prose. Ten byl porodníkem a naposledy působil jako primář pražské porodnice na Štvanici (zanikla kolem roku 1980). Bydleli v Praze 4 (v Hodkovičkách), děti neměli. Její sestra Zdenka Dvořáková se provdala za Jiřího Macka. V roce 1950 odešli do Kanady a žili ve Vancouveru. S manželem měli 3 děti, které dodnes žijí v Kanadě. Ing. Vendelín Dvořák zemřel v roce 1948 a je pohřbený v Praze na Vinohradských hřbitovech, spolu s manželkou Jindrou, svou dcerou Miluší a zetěm MUDr. Jiřím Prosem.

Z díla firmy Ing. Vendelína Dvořáka v Pardubicích

Přehrada Pařížov - Projekt vypracovalo technické oddělení Zemského výboru pro vodní stavby. V srpnu 1908 byl vydán vodoprávní povolovací výměr a zjara roku 1909 firmou Arch. Čeňka Křičky a Ing. Vendelína Dvořáka práce započaly s rozpočtem 1,5 mil. rakouských korun. Nejprve se budovala obtoková štola s ochranným kamenným jezem, která byla dokončena na jaře roku 1910. Souběžně se stavěl i domek hrázného. V roce 1910 se začalo se stavbou hráze. Nejprve se vyzdila kaskáda a koryto levostranného přelivu a pak se hloubily základy hráze do hloubky 7 m. Zjara 1911 se začaly betonovat základy a vyzdívat hráz. Ta se postupně zdila 2 roky až do roku 1913, kdy se vyzdily i obě manipulační věže. Stavba byla dokončena v říjnu a v listopadu proběhla kolaudace.[1]

Regulace řeky Chrudimky - Regulační práce probíhaly v několika fázích, čímž se podařilo do poloviny 20. století upravit celý dolní tok řeky – od vyústění Chrudimky do Labe až do Slatiňan, s částečnými úpravami v okresu hlineckém. Úsek 19,750 – 19,893 km (Chrudim sv. Kateřina – Kleinovsko): prováděla v letech 1915-1917 firma Ing. Vendelín Dvořák Pardubice[2]

Němčický vodovod - Ing. Vendelín Dvořák vypracoval v listopadu 1917 návrh na zřízení druhé studny pro němčický vodovod.[3]

Vodní dílo Luhačovice - Projekt zpracoval Zemský stavební úřad v Brně a dodavatelem byla stavební firma Ing. Vendelína Dvořáka z Pardubic. Výstavba byla zahájena již v roce 1913, práce však přerušila I. světová válka. Pokračovalo se až roku 1922, kdy však stavbu již prováděl Zemský úřad ve vlastní režii. Údolní nádrž byla poprvé napuštěna a do trvalého provozu uvedena na jaře roku 1930. [4]

Tzv. Stavební družstvo v Pardubicích (orgán, vzniklý s cílem řešit bytovou krizi). To mělo projektovat městské stavby a dohlížet na jejich realizaci. Jeho členy se stali přední pardubičtí stavitelé (Antonín Kratochvíl, Ferdinand Potůček, Karel Beran, Vendelín Dvořák a František Veselý). Krátce po vzniku však bylo začleněno do Městské technické kanceláře. Městská technická kancelář byla vůdčím aktérem v oblasti bytové (ale i obecné) stavební zástavby organizované městem. Kancelář vedla evidenci obecního majetku (ve smyslu budov                a pozemků), jeho stavu, odpovídala za prodej či nákup budov a pozemků. Hlavním úkolem kanceláře však bylo vytvářet plány městských staveb (případně byly zadány některému architektovi dle konkrétní situace), projektovat inženýrské sítě, mosty, podjezdy, provádět na těchto stavbách dozor a spravovat podniky spadající pod město (elektrárna, vodárna).             V případě městských staveb pak byla kancelář odpovědná za zadání výběrových řízení, včetně sekundárních prací (řemeslnické, čalounické, malířské aj.). V čele kanceláře stál vrchní inženýr, zastupovaný inženýrem, a jeho nejbližší spolupracovníky tvořili stavitel, technický stavitel a hospodářský učedník, dále šlo spíše o administrativní síly.[5]

Kanalizace města Holice - Na podzim roku 1929 se začalo se stavbou hlavního kanalizačního řadu s přečišťovací stanicí na Podhrázi. Zároveň se začaly budovat i přípojky. Projekt vypracovala firma Ing. Vendelín Dvořák v Pardubicích. Podkladem byl starší úředně schválený projekt hlavního sběrače, dále regulační plán města, posudky prof. J. Hráského        a regulačně-meliorační projekt Vodního družstva Holice. Podle projektu ústila do hlavního sběrače řada stok, do nichž pak vedly uliční stoky v hloubce 3–4 metry. Kanalizace měla být proplachována přívody vody z Ředičky a melioračními odpady, v budoucnu i místním vodovodem, po jehož vybudování se rovněž volalo.[6]

Projekt Vodního družstva – sekce I – Sezemice – Počáply - Byly upraveny odpady Koutecký Velký, Koutecký  Malý  a Třídeňský Velký v celkové délce 5,586 km a odvodněny pozemky soustavou drenáží na ploše  129  ha. Dle protokolu, sepsaném Okresním úřadem 30. května 1930, jest předmětem výměna závěrečných listů mezi vodním družstvem Sezemice – Počáply a firmou Ing. Vendelín Dvořák tohoto obsahu: Vodní družstvo Sezemice – Počáply     v důsledku svého usnesení ze dne 10. března 1930 zadává jakožto stavebník melioračního projektu firmě Vendelín Dvořák v Pardubicích jakožto podnikateli, který přijímá podle své nabídky podepsané  stavebníkem,  přijaté  a schválené  Zemským  úřadem. Podnikatel zahájí práce v červnu 1930  a  ukončí  je  do  3 roku ode dne schválení zadávací smlouvy. Kolaudace – sekce I. melioračního podniku byla provedena v úterý dne 17. května 1932 v 10 hod. dopoledne na Obecním úřadě v Sezemicích.[7]

Výstavba přehradní hráze Seč - V letech 1924 – 1933 prováděla stavbu pardubická firma Ing. Vendelín Dvořák podle projektu firmy Ing. Ctibor a spol. Slavnostního zahájení výstavby, které se konalo dne 15. 9. 1924, se zúčastnil Ing. Vendelín Dvořák osobně. Stavba byla plánována na 5 let. Během stavebních prací se však ukázalo, že podloží je nestabilní. Bylo potřeba mnohem více stavebního materiálu, než bylo plánováno. Firma Ing. Dvořáka se v roce 1932 dostala do finančních potíží. V roce 1933 stavbu přebrala jiná firma.