Vilém z Pernštejna (1435-1521

Původem moravský šlechtický rod přivedl do Pardubic Vilém z Pernštejna, jenž koupil pardubické panství roku 1491. Přeměnil je v dobře fungující šlechtický velkostatek. Pardubice učinil novým rezidenčním městem svého rodu. Centrum panství bylo přeneseno roku 1492 z hradu Kunětická hora na pardubický zámek, jenž prošel za Viléma velkou pevnostní přestavbu. Komplex zámeckých a hospodářských budov byl obklopen vysokými sypanými valy se čtyřmi okrouhlými bastiony. Celé opevnění chránila kamenná zeď se střílnami a široký vodní příkop. Nově byla opevněna i Kunětická hora. Zde 24.července 1497 pasoval český král Vladislav II. Jagellonec za rytíře oba Vilémovy syny Jana a Vojtěcha.

   Po požáru převážně dřevěného města Pardubic roku 1507 Vilém z Pernštejna během osmi let, t.j. do roku 1515 dokončil přestavbu města na celokamenné. Šlo zřejmě o první jednotnou výstavbu tohoto druhu v Čechách. Malované niky táhnoucí se ve fiktivní úrovni druhých pater pozdně gotických domů na hlavním náměstí a přilehlých ulicích směřujících k zámku nemají ve střední Evropě obdobu. 25.března 1507 rozdělil Vilém v Pardubicích rozsáhlé dominium, v podstatě knížecí enklávu v Českém království na český a moravský díl mezi své syny. Pro českou větev svého rodu založil pak v pardubickém chrámu sv. Bartoloměje rodovou hrobku.

  Vilém z Pernštejna sehrál též klíčovou roli ve vnitřním vývoji českého státu, protože byl v podstatě tvůrcem jeho stavovské koncepce. Podílel se na vypracování zemských zákonů            a jako nejvyšší hofmistr a předseda komorního soudu přispěl ke stabilizaci země. Starý letopisec jej nazval tvůrcem Svatováclavské smlouvy z roku 1517, jež ukončila politicko-ekonomický spor české šlechty s měšťanstvem. Vilém, svou konfesí katolík, se svou nápadnou tolerancí k jinověrcům stal mluvčím tzv. nadkonfesijního křesťanství, jež v praxi uplatnil svým podílem na uzavření kutnohorského náboženského míru (1485) a ochranou stoupenců Jednoty bratrské na svých panstvích. Patřila k nim i jeho manželka Johanka z Liblic. Nejdůležitější oblastí Pernštejnovy působnosti však byla jeho ekonomická politika. Zde překonal své současníky           a právem jej můžeme považovat za průkopníka nového ekonomického stylu. Jako geniální finančník se stal věřitelem králů. Jeho majetkové transakce učinily z Pernštejnů nejbohatší feudální rod v zemi. Vilém se věnoval i obchodu s vínem, dolování a rybnikářství, zanechal po sobě řadu pozoruhodných vodních děl, dnes unikátních technických památek na mistrovství pernštejnských fišmajstrů.

  Vilém z Pernštejna zemřel v Pardubicích 8.dubna 1521, pohřben byl však podle svého přání v rodové hrobce v Doubravníku nedaleko hradu Pernštejna. Odešla s ním velká osobnost jagellonské doby.