Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
OPATOVICKÝ KANÁL
Opatovický kanál, dlouhý 32 kilometrů. Kanál byl postaven na přelomu 15. a 16. století z vůle Viléma z Pernštejna, který proslul jako jeden z nejvlivnějších a nejbohatších šlechticů a také jako jeden z prvních šlechtických velkopodnikatelů. Jedním z ústředních bodů jeho podnikání bylo rybnikářství. Na Pardubicku vznikla za jeho života rybniční soustava, která čítala více než 230 rybníků. Osou této soustavy na levém břehu Labe byl právě Opatovický kanál, který napájel vodou největší rybníky soustavy, především rybník Čeperka s rozlohou větší než 1 000 hektarů. Kanál začíná na Labi nedaleko Opatovic, kde je do něho prostřednictvím jezu svedena část labské vody. Pokračuje přes Opatovice, Čeperku a dále kolem obcí Staré Ždánice a Dolany
k Bohdanči.
Za Bohdančí pak protéká poblíž vesnic Neratov, Přelovice a Břehy k Semínu, za nímž se jeho vody vlévají zpět do Labe, odkud vyšly. Asi nejpůsobivější místo kanálu je poblíž Dolan, kde je voda převáděna přes terénní sníženinu po vysokém umělém náspu, dlouhém přibližně jeden kilometr. Právě zde si nejlépe uvědomíme genialitu projektanta díla, známého rybnikáře Kunáta mladšího z Dobřenic, který dokázal jen s velmi jednoduchými přístroji vyměřit tak náročnou stavbu v terénu. Sláva pardubického rybnikářství skončila na sklonku 18. století, když byla velká část rybníků zrušena a přeměněna na zemědělskou půdu. Ani potom však kanál neztratil svůj význam. Zásoboval vodou zbylé rybníky a poháněl mnohé mlýny a jiná výrobní zařízení, která na jeho březích mezitím vyrostla
