Životní jubileum PhDr. Jiřího Kotyka, Ph.D.

Pro nás všechny je ale Jiří Kotyk synonymem člověka s obrovským rozhledem, nepřeberným množstvím vědomostí a zároveň nevyčerpatelnou energií. Vždyť i po odchodu do důchodu je stále vedoucím redaktorem Zpráv Klubu přátel Pardubicka, zároveň je předsedou pardubické odbočky Masarykovy společnosti, předsedou Společností Jana Pernera a Jana Kašpara, členem výboru KPP.

V podobném duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Co však o aktivitě mluví možná nejvíce, je vskutku rozsáhlý soupis publikační činnosti. Jiří Kotyk je autorem několika stovek příspěvků, článků, odborných studií a monografií. Každý, kdo se zajímá o historii Pardubic i pardubického regionu, se jistě s některou z jeho prací setkal. A je lhostejno, zda se bavíme o době, kdy Pardubice vlastnil rod Pernštejnů, o období „dlouhého“ devatenáctého století, či o dobách nedávno minulých. Jen pro zajímavost si zkuste zadat příjmení Kotyk do katalogu Národní knihovny v Praze či do databáze Bibliografie dějin Českých zemí pod patronací Historického ústavu AV ČR. Sami mi jistě dáte za pravdu.

Přesah historických textů do současnosti také dokládá skutečnost, že byl opakovaně zvolen do zastupitelstva města a za svou aktivitu získal řadu ocenění včetně Medaile města Pardubic (1996) nebo Čestného občanství města Pardubic (2016).

V tomto poněkud strohém výčtu bych mohl pokračovat ještě dlouhou dobu, rád bych však ještě připojil osobní poznámku. Jako začínajícímu historikovi a méně zkušenému pedagogovi mi udělalo velkou radost, když jsem byl osloven, abych se společně s panem Kotykem zapojil do činnosti pardubické odbočky Masarykovy společnosti a posléze i do činnosti redakční rady našeho klubového časopisu. Až v tento okamžik jsem si uvědomil, jak může být vysoce vzdělaný člověk, který se v našem společném oboru orientuje snad v každém tématu, zároveň skromným kolegou a také posluchačem, který mi při společných debatách nejednou pomohl dobře myšlenou radou či poznámkou. O to více si jej vážím nejen jako kolegy, ale především jako člověka.

Proto mi, pane doktore, dovolte, abych Vám jménem svým i všech kolegyň a kolegů z redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka popřál do dalších let mnoho zdraví, štěstí, životního optimismu a samozřejmě také celou řadu článků a příspěvků, kterými obohatíte nejen náš klubový časopis.