Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Na závěr Pernštejnského roku
500let renesance ve východních Čechách – tak zněl oficiální název projektu vycházejícího z 500. výročí úmrtí Viléma z Pernštejna (+1521) pohřbeného v doubravnickém chrámu Povýšení sv. Kříže (viz foto). Covidová pandemie a generální rekonstrukce zmíněného chrámu z fondů EU narušily bohužel harmonogram plánovaných kulturních akcí, jež (některé) musely proběhnout s časovým odstupem, některé se nerealizovaly vůbec. Celkově lze vyzdvihnout hlavně akce VČM v Pardubicích (výstavy na zámku i ve městě včetně sympozia o pernštejnských ženách).Při osobní návštěvě hradu Pernštejn v září m.r. jsem rád postál u pomníčku pana řídícího Leopolda Mazáče (1902-1997), dlouholetého obětavého archiváře a kronikáře Doubravníku, jejž na Pernštejně 27. listopadu 1997 zastihla smrt. Byl to právě on, kdo dlouhodobě sledoval pernštejnskou tematiku včetně stavu pernštejnské hrobky v Doubravníku, v níž spočívají m.j. i všichni pardubičtí Pernštejnové (Vilém, Jan a Jaroslav) kromě Vojtěcha uloženého u sv. Bartoloměje v Pardubicích. Byl to právě p. řídící Mazáč, jenž kontaktoval paní Polyxenu Czerninovou (patronku zvonů u sv. Bartoloměje) a paní PhDr. Blanku Karlsson, PhD., českou komenioložku provdanou ve Švédsku, aby se angažovala ve věci pernštejnských rakví z Doubravníka, podle legendy odvezených do Švédska jako válečná kořist po neúspěšném obléhání hradu Pernštejna Lennartem Tortenssonem v květnu 1645. Podle H. Jurmana, známého vlastivědného pracovníka z oblasti „zubří země“, Švédové vyloupili pernštejnskou hrobku v Doubravníku, do níž vede 13 schodů. Cínové a stříbrné rakve odvezli jako kořist a kosti pohřbených zůstaly v hrobce vysypané na zemi (viz foto A. Hájka st.). Oslovil jsem proto paní dr. B. Karlsson, aby nám podrobně popsala zámek Skokloster (viz foto a mapa na Googlu), postavený v letech 1654-76 Carlem Gustafem Wrangelem, který byl roku 1645 s L. Torstenssonem na Moravě. Téhož roku se Wrangel stal dokonce nástupcem Torstenssona ve funkci švédského generalissima. Jsem proto velmi rád, že paní dr. B. Karlsson laskavě vyhověla mé prosbě a podrobně vylíčila výsledky svého bádání ve Skoklosteru.
Literatura:
1/ Hynek Jurman, Spěte sladce aneb Příběhy hřbitovů Bystřicka a okolí, vyd. vlastním nákladem 2014.
2/ Leopold Mazáč, Doubravník, vyd. MNV Doubravník 1972.
3/ L. Kalábová, M. Konečný, Eva a Zdeněk Škrabalovi, Hrad Pernštejn, vyd. NPÚ – ÚPS Kroměříž 2015.
