KOUZELNÝ DŮM

Eva byla ve svém umění mimořádně pilná a kdo ji znal a viděl její drobnou postavu, těžko věřil, co všechno údajně bez předloh, stihla za svůj život udělat. Dnes se její díla vystavují v několika galeriích a její rodný dům mnoho lidí obdivuje.

Evin manžel, kterému říkala Emánek, byl nejen režisérem a dirigentem, ale též výborným skladatelem. Jeho skladby jsou vesměs velmi náročná díla. On neváhal vytvořit orchestrální skladbu s několika lidovými nástroji, které spolu velmi těžce ladily. Třeba dudy, cimbál nebo niněra. Ale „komu se nelení, tomu se zelení“ a Emánkovy skladby jsou dodnes jistě ojedinělé. Málokomu bylo dopřáno se s těmito výjimečnými lidmi spřátelit, byli vždy příliš zaměstnaní. Ale mně to osud dopřál, a tak na ně často vzpomínám. Jejich domácnost byla ryze umělecká, stěny vyzdobené freskami, veřeje plastikami, zahrada sochami. Tak i v jejich soukromí bylo na co koukat. Oba byli poměrně silní kuřáci, Eman říkal, že jeho klavír je největším popelníkem na světě. Ale to byl jen vtip. Eva měla ráda víno, které si převážně sama vyráběla z vypěstovaného rybízu. Za totality měli oba „hluboko do kapsy“.

Když měl pan dirigent osmdesátiny (bylo to v roce 2003) oslavil je v Dolních Kounicích, kde měl být původně uveden koncert jeho děl v prostorách gotického kostela, který dodnes nemá střechu. Mohlo to být velmi působivé, jenže pršelo, a tak byl uveden v místním kulturním domě. V prostorách kláštera Rosa coeli měla paní Eva výstavu obrazů. Na tento zážitek nelze nikdy zapomenout.

Pan Kuksa zemřel ve věku 80 let (brzy po této oslavě) 18. září 2003. Paní Eva ho přežila o 11 roků. Zemřela 17. září 2014 ve věku 81 let.

Kdo jste je znal, vzpomeňte na ně se mnou, zaslouží si to!