Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vracíme se ke klasikům pardubické vlastivědy
pardubické kroniky
Kunetická hora je cedicová vyvrelina z doby tretihorní, kdy nefelinický tefrit
v techto místech prolomil a zvedl opukové vrstvy; vrchol hory s nadmorskou výškou
295 metru cní 80 metru nad okolní krajinu. První geologický pruzkum provedl roku
1847 francouzský paleontolog a archeolog Jáchym baron Barrande a Sakar uvádí asi
25 jmen dalších badatelu i názvy jejich prací. Melký úval podél hory býval pokryt
jezerem a bohdanecským úvalem tekoucí proud byl snad predchudcem dnešní Haldy.
Pri jižním úpatí hory si Labe casem vyleptalo pevný cedicový práh. V místech dnešních
Kunetic – pojmenování ukazuje na Kunatu ci Konráda – a Lukovny byly v 18., 19.
i 20. století objeveny praveké žárové hroby a na jižní strane u lužických hrobu velká
dílna rucních kamenných žernovu.V 11. století patrila Kunetická hora ke statkum opatovického kláštera; do 12. století
se zpravidla hovorilo jen o Hure, pak se ujímá dnešní pojmenování. Dle dosavadního
presvedcení byl hrad na hore postaven v 15. století, nejstarší zmínka pochází
z roku 1420. Toho roku chystal císar Zikmund križácké tažení proti husitum a jiným
„kacírum“ a od 3. kvetna pobýval v Hradci Králové. Tamní farár, výmluvný knez
Ambrož, byl duchovním puvodcem protestního tábora na Orebu u Trebechovic, podle
nehož svolali Aleš Vreštovský z Rizemburka, Beneš z Mokrovous a Hustíran a Jirí
z Chvalkovic na den 25. cervna tábor lidu na Kunetickou horu. Pocetným rolníkum
a uhlírum tam po celý den kázal knez Ambrož a vzrušený zástup se nakonec rozhodl,
že Ambrože znovu uvede do Hradce Králové. Ambrož sám pomáhal oklamat zvedy
a vybízel k tažení na Podlažice. V noci pak ozbrojený zástup obrátil a prekvapivým
prepadem se skutecne Hradce Králové zmocnil; císar odtamtud odešel již 12. cervna.
Po vypálení opatovického kláštera roku 1421 se hory a cásti panství zmocnil Diviš
Borek z Miletínka, tehdy prední vudce Orebitu. Pro strategický význam hory postavil
na ní v letech kolem 1423 pevný hrad, na kterém se roku 1439 skrýval proslulý Mistr
Jan Rokycana. Celé pardubické zboží získal Diviš Borek od Jana Hlaváce z Ronova
a Mitrova roku 1435 a v odmenu za služby, které prebehlík Diviš císari prokázal,
dostal dne 21. zárí 1436 i tu cást zboží, vcetne Kunetické hory, které se roku 1421
zmocnil. Po smrti Borkove roku 1437 zustala Kunetická hora v rukou rodu a o jeho
synovci Sobeslavovi z Miletínka se ješte roku 1463 ríká, že je „sezením na Kunetické
hore“. Nedlouho potom však získal horu král Jirí z Podebrad, který ji s celým panstvím
dne 5. dubna 1645 prevedl na své syny Viktorina, Jindricha a Hynka.
Ph.D. Vlastimil Zikmunda
Slavné osobnosti Pardubicka
Jan Václav Rosulek (1894–1958)
Spisovatel Jan Václav Rosulek, píšící od roku 1934 i pod pseudonymem Vladimír
Drnák, byl pardubickým rodákem, absolvoval zdejší reálku a pracoval jako poštovní
úredník. Nebyl tudíž profesionálním spisovatelem a tím spíše prekvapí jeho rozsáhlé
dílo nejen množstvím, ale i žánrovou pestrostí.
Zacínal poezií, pak ho ale inspirovaly jeho cesty po Francii, Itálii, Turecku, Španelsku
a severní Africe k psaní fejetonu. Krome nekolika stovek príspevku v casopisech
a revuích venoval se románové tvorbe., dokonce se pokoušel i o divadelní hry.
Rosulkova románová tvorba je pestrá a po námetech sahal do období první svetové
války, psal veci dobrodružné, detektivní, ale i humoristické a biografické. Samostatnou
cást jeho tvorby tvorí díla sahající svými námety do rodných Pardubic, jako
„Huláni a kavalíri“, „Klec“, „Hnojište“, „Za bílým pulkonem“ a „Vtipohlavci“ cerpající
rovnež z historie mesta. Rosulkova románová tvorba je velmi ctivá, poutavá a napínavá
a romány z pardubického prostredí pak i znacne pritažlivé pro místní ctenáre.
Nemohu posuzovat kvalitu a umeleckou úroven Rosulkova díla, ale presto mám dojem,
že patrne nebylo zcela doceneno a že nekteré tituly by si zasloužily nové vydání.
Zdenek Bicík
