Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
BAROKNÍ SÝPKA VE STARÉM HRADIŠTI U PARDUBIC
Budova obilní sýpky (cp. 97) stojí na jihovýchodním okraji obce vedle méne frekventované
komunikace a ac se jedná o pomerne velkou budovu, není povedomí o její
existenci obecne príliš rozšíreno. Pardubáci se však ihned orientují, co se týce stavebního
materiálu, z nehož je objekt vystaven. Jedná se o tentýž kámen, ze kterého je postavena
Zelená brána a vetšina budov na Pernštýnském námestí. Byl vytežen v lomu
pod blízkým hradem. Na rozdíl od Zelené brány nebylo zdivo sýpky nikdy omítnuto.
Puvodní zámer byl postavit tuto sýpku na tehdejším Vystrkove, tedy v dnešní
oblasti U Kostelícka. Posléze bylo zámeckým hejtmanem usouzeno, že na základe
zkušeností z tricetileté války není vhodné na predmestích mít takovéto objekty. V prípade
nebezpecí obležení mesta byly na základe rozkazu vojenského velitele mesta
takovéto budovy bourány, aby se neprítel nemel kde krýt. Ze zbouraného materiálu
byla pak tehdy vybudována obranná zarízení (zvýšená místa – bašty, šance). Toto
se odehrálo v roce 1639 (pozdeji i v roce 1645) a v oblasti Zeleného predmestí bylo
zbouráno 89 domu. Pripomínkou techto událostí byl místní název Na Kopecku, dnes
cp. 58 vedle paláce Hybských (dríve Krudencuv palác) na tríde Míru (dríve také trída
arciknížete Karla Františka Josefa). Toto bylo ješte v živé pameti, a proto v roce 1682,
kdy zacalo být se stavbou sýpky uvažováno, doporucil hejtman stavbu sýpky na nynejším
míste. Jedním z duvodu byl i blízký zdroj stavebního materiálu, lom kamene
na Kunetické hore.Tyto údaje obsahuje listina porízená na zámku Pardubice dne 27. cervence 1682
a podepsaná mimo jiné obilním písarem.
Tato vrchnostenská obilní sýpka zajištovala bezpecnost uloženého obilí. Sýpka je
mela chránit pred zaparením a hnilobou, pred nepríznivými povetrnostními vlivy,
pred požárem, pred vlhkostí vzlínající ze zeme, pred hlodavci, ptactvem i pred krádeží,
hrozící nejen ze strany kriminálních živlu, ale ješte ze strany vlastních zamestnancu
a robotníku. Na rozdíl od selských špýchárku, obvykle drevených, byly
barokní vrchnostenské sýpky budovány jako zdené budovy. Bezpecnost sýpky byla
zajištena pred vniknutím nepovolané osoby malými úzkými okénky, které nesloužily
k osvetlení, ale k vetrání. Tato okénka byla opatrena mríží. Proti vniknutí ptactva
byly v okénkách osazeny drevené mrížky. Do sýpky se vcházelo jediným vchodem,
uzavíraným dobrými dvermi. Obvykle tyto dvere byly zhotoveny z dubu a pobity železem.
Obilí bylo skladováno do výšky asi jednoho metru. Bezpecnost sýpky ve Starém
Hradišti z titulu ochrany proti ohni bylo to, že stála osamocene a nebyla soucástí souvislé
zástavby. Soucasne požární bezpecnost zvyšovalo i to, že sýpka nebyla opatrena
žádným topným zarízením. Sýpka uvnitr obsahuje ctyri podlaží, z toho tri drevená,
která umožnovala skladovat základní obiloviny, a sice pšenici, žito, jecmen a oves.
Obilí uložené v sýpce zajištovalo, že v prípade neúrody nebo živelné pohromy bylo
k dispozici zrno k setí pro príští sklizen.
Z bežne dostupných dokladu o vlastnictví vyplývá, že dle smlouvy trhové byl od
cervna 1881 vlastníkem baron Richard Drasche von Wartinberg, který koupil pardubické
panství (vcetne hradu Kunetická hora), jehož soucástí sýpka byla. Do té doby
byla sýpka používaná jako vrchnostenská obilní sýpka. V ríjnu 1922 sýpku kupují
manželé Aschenbrennerovi. V dubnu 1948 je sýpka, kterou v té dobe vlastní František
Aschenbrenner mladší, prevedena vyvlastnovacím výmerem na ministerstvo
zemedelství.
Sýpka byla používána pro skladování obilí ješte v padesátých letech. Pro úcel vertikální
dopravy obilí zde byl instalovaný koreckový výtah.
Typove podobná sýpka v nejbližším okolí v menším provedení je na Prihrádku,
jejíž prízemí se v soucasné dobe využívá jako galerie a v patre je knihovna.
V okolí byla nejbližší vetší skladovací kapacita (vybudovalo ji Rolnické družstvo
až v roce 1904) v Pardubicích v dnešní ulici K Vápence, a sice mechanizovaný sklad
2x 750 t, zrušený asi v roce 1953. Další vetší skladovací kapacita bylo (a je) silo o kapacite
6.000 t ve výkupním areálu v Pardubickách, uvedené do provozu v roce 1954.
V breznu 1957 se stává uživatelem Pardubický velkoobchod zbožím široké potreby
(Drobné zboží). Tato firma používala sklad pro skladování zboží, se kterým obchodovala,
tedy již sklad nesloužil pro skladování obilí. Po prevzetí objektu asi tento
podnik vybudoval nákladní výtah o nosnosti 500 kg, dodnes používaný. Tento výtah
dodala bývalá pardubická firma TMS, která tyto výtahy rovnež po nejakou dobu vyrábela.
Zrejme firma Drobné zboží zrušila puvodní vstup do objektu (dubová vrata),
který silne pripomínal pátou bránu hradu Kunetická hora. Za pátou branou následuje
brána šestá, kdysi opatrená nápisem: Bud vítán, kdo s dobrým úmyslem pricházíš
(v soucasné dobe již tento nápis chybí, asi dobré úmysly již vymizely). Tento nový
vstup byl opatren ocelovými vraty, která narušila celkové vzezrení objektu.
Posléze se stává uživatelem firma národní podnik Klenoty, která sklad používá až
do roku 1989. Po roce 1990 byla sýpka vrácena v restituci rodine puvodních majitelu,
kterí objekt vlastnili pred rokem 1948, od kterých firma Klenoty objekt sýpky kupuje.
Cca v roce 1997 prodává firma Klenoty objekt sýpky do soukromých rukou. V držení
soukromých vlastníku je objekt stále a slouží jako rovnopodlažní sklad ke skladování
ruzného zboží.
Zdroje:
Kasl Jaroslav, Ing.: Sýpky – zvané kontribucenské.
Katastrální úrad Pardubice.
Maur Eduard: Ceská barokní sýpka.
Národní archiv Praha, složka NM, P9/26.
Verbální údaje paní Hany Vlasákové.
Wikipedie, heslo sýpka.
