Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
STROMY V ŽIVOTĚ LIDÍ
Stromů si musíme vážit. Odjakživa nás provázely naším pozemským bytím. Sotva malý človíček spatřil světlo světa, byl uložen do kolébky z lipového dřeva a dodnes, když svět opouští je na poslední cestu uložen do dřevěné schrány. Pojďme se společně podívat, ale z hlediska lidského, ne odborného.
Začneme stromem pro nás nejbližším a asi i nejznámějším. Je to lípa, strom pro nás národní. Jím se lípa stala v roce 1848 na Všeslovanském sjezdu v Praze. Byla to doba romantického smýšlení a mnohé národy si začínaly uvědomovat svoji svébytnost. Stromy byly do té doby uctívány také, ale každý měl svůj specifický význam. Lípa malolistá, nebo také srdčitá, pro tvar jejích listů, používala u Slovanů už od dob pohanských mimořádnou úctu. Byla zasvěcena bohyni lásky a jiným ochranitelským božstvům. Stejný význam jí zůstal v křesťanství. Zde je zasvěcena Panně Marii. Protože byla považována za ochranitelku rodiny a domu, vysazovali ji lidé u stavení, kde žili. Bděla nad zdravím lidí, vysazena u studny, chránila prameny. Lípy jsou odjakživa považovány za stromy přátelství a dobré pohody a problémy je dobré řešit pod lípami, kde se snadněji dohodnou. Pro mládež je stromem lásky a políbení pod rozkvetlou lípou ji utužuje. Sídlí prý v ní dobří duchové. Je dobré pod ní si zdřímnout, protože to uklidňuje a dělá dobře naší duši. Její květy jsou na mnohé nemoci léčivé, ale o tom zase někdy jindy. Včelaři ji považují za královnu medonosnosti. Včely dokáží za nimi letět i 3 km. V jednom květu je i 7 mg nektaru. Krom včel je navštěvuje až 70 druhů hmyzu. Lidem poskytuje velmi oblíbené řezbářské dřevo na mnohé účely. Říkalo se mu svaté dřevo – lignum sanctum. Sloužilo nejen pro vyřezávání soch a oltářů, ale i pro mnohé užitkové předměty v kuchyni. Dřeváky z něj byly také nejlepší. Samozřejmě lipové lýko je nejkvalitnější. Bylo krom jiného nenahraditelné při zušlechťování ovocných stromů. Lípa se dokáže dožít až 1 000 let. Je nejkrásnější rostoucí soliterrně ve volném prostoru. Tam její koruna působí majestátně a přitom vlídně, ochranitelsky. Takové památné stromy, staré staletí, lidé nazývali stromy osudu. Hodně toho slyšely a pamatovaly. Vždy jim patřila mimořádná péče, protože jejich úhyn nevěštil nic dobrého.
Dalo by se psát ještě mnohé, ale už jen připomenu, že ji najdeme ve státním znaku a všem co připomíná naši státnost. A bude-li vám někdy úzko, poseďte pod ní, pohlaďte její kmen, nebo ji obejměte, vše jí povězte a určitě se vám uleví. A je-li právě rozkvetlá, v koruně bzučí včely a vdechujeme vůní květů, bude to úplný balzám.
