Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM BĚHEM REKONSTRUKCE BUDOVY
Již při prvotní myšlence stavebních úprav budovy čp. 52 bylo zřejmé, že bude
nutné řešit otázku záchrany případných archeologických situací a nálezů. S investorem
stavby byl dohodnut postup, jak nejlépe koordinovat stavební práce a dohled
archeologů tak, aby se možná co nejméně zasahovalo do harmonogramu výstavby.
V rámci celého objektu byla následným výzkumem podrobně dokumentována zhruba tři zásadní místa. Ta skrývala poměrně zachovalé archeologické situace, dokumentující
historický vývoj místa (foto 1).
Na prvním z nich se podařilo odhalit celou řadu původních zděných konstrukcí
náležících pravděpodobně nejstarším stavbám na zdejší parcele. Jedná se o relikty
půdorysů tří pozdně gotických domů, a to včetně sklepení. Jejich půdorysy se rozkládaly
v západovýchodním směru a jejich konce zasahují zhruba do poloviny rajského
dvora (foto 1). Ony tři domy jsou známy z písemných pramenů jako budovy, které
byly zakoupeny kvardiánem Bernardem Chrapickým v r. 1631 za účelem výstavby
nové budovy minoritského kláštera. Domy zde však stály již před rokem 1507, kdy se
o nich zmiňuje nejstarší pardubický urbář. Dokonce jeden z domů patřil několik let
i Janu z Pernštejna, který ho v r. 1535 směnil za dům honosnější. Bernard Chrapický
kupuje domy na dobové poměry relativně levně. To bylo způsobené špatným stavem
domů poničených Třicetiletou válkou. Zdejší místo však mělo s největší pravděpodobností
mnohem starší historický vývoj, sahající až do 14. století o čemž svědčí nálezy
fragmentů keramických nádob datovaných do 14. století (foto 2–5).Ovšem mezi zlomky keramických nádob je i několik pocházejících z 11. a 12. století.
Jelikož však pocházejí z promíšených a nejasně stratifikovaných vrstev, nelze
na nálezy nahlížet jako na důkaz výskytu takto starého osídlení. Ovšem podrobnější
zpracování výzkumu není zatím dokončeno a jeho výsledky mohou přinést mnohá
překvapení.
Druhé místo, na které se podrobně zaměřil archeologický výzkum, byl odkryv
studny uprostřed rajského dvora. Při sejmutí vrchních novodobých konstrukčních
vrstev se podařilo odkrýt zhruba čtyři metry hlubokou kamennou studnu. Studna je
vetknuta do jedné ze zdí původních gotických domů a je tvořena dvěma kamennými
plášti/kruhy. Ten vnější s vnitřním průměrem zhruba 150 cm je tvořen z kamenného
zdiva doplněného cihlami. Vnitřní pak z opracovaných pískovcových bloků, tvořících
kruh o průměru zhruba 80 cm. Studna byla hluboká minimálně 4 a více metrů (úroveň
dosažená výzkumem a vrtanou sondou, která však nedosáhla dna). Jelikož výplně
mezikruží i vnitřní menší konstrukce jsou totožné s obsahem stejnorodé stavební
suti, zlomků novověké keramiky a kamenů, existují dvě pracovní interpretační
schémata. První pracuje s myšlenkou, že celá situace byla vystavěna v jednu dobu
– při výstavbě kláštera na konci 17. století. V tomto případě by pak mezikruží sloužilo
k jímání vody a vnitřní kruh k samotnému čerpání již přefiltrované čistší vody.
V tomto schématu by pak původní výplň mezikruží tvořilo filtrační médium v podobě
písku či jílu. Druhé schéma pak pracuje s myšlenkou tzv. adice, tedy v době výstavby
kláštera byla současně vystavěna studna větší – onen vnější prstenec a v průběhu
užívaní budovy či při změně užívání byl do středu přidán zmiňovaný menší kruh
z pískovců. Jelikož však archeologický výzkum skončil na sklonku léta roku 2022,
není ještě adekvátně zpracován a vyhodnocen, a tudíž zatím uvažujeme pouze hypoteticky.
Každopádně po vzájemné dohodě se stavbaři, pracovníky památkové péče,
archeology i architekty, byla studna svou hmotou vetknuta do současné stavby. Její
konstrukce je tedy z větší části zachována a presentována. Takovýto počin není běžný
a z odborného hlediska je vítané i to, že v budoucnu bude možné relikty studny
podrobit případnému dalšímu průzkumu za užití již modernějších metod a přístupů
(foto 6–10).
Třetím archeologicky podrobně zkoumaným místem je prostor vně objektu.
Jedná se o prostranství na východní straně budovy, kde byla při snižování terénu a výkopech
pro kanalizaci a vsakovací objekty zachycena celá řada zděných konstrukcí
a původních profilací terénu. S určitou opatrností i zde můžeme hovořit o lokalizaci
starších konstrukcí souvisejících jak s původním pernštejnským opevněním (vnitřní
městská hradba, zasypaný městský obranný příkop, původní fara), tak i s mladší výstavbou,
tj. relikty budovy gymnázia z r. 1732 (tzv. Fiedlerovy školy) vetknuté do
městského příkopu či pozdější úpravy dláždění. Podrobná analýza a rozbor odkrytých
situací během vyhodnocení celého výzkumu snad přinese i odpověď na otázku,
kde mohly stát ony budovy „druhého“ pardubického kláštera zřízeného Vojtěchem
z Pernštejna r. 1532 (foto 11–12).
Použitá literatura:
Ebel, M., Horyna, M., Koběrská, L. Urban, J.: Pardubice SHP blok II. II. část čp. 46–52,
NPÚ ÚOP v Pardubicích, průzkumy, posudky, zprávy, P 890/B/1145, 1991.
Ebel, M.: Zapomenutý barokní klášter minoritů v Pardubicích, Průzkumy památek
II/1994, s. 67–72.
Sakař, J.: Dějiny Pardubic nad Labem, 1. díl. Dějinný přehled města, zámku a bývalého
panství, Pardubice 1920, 1923.
Šebek, F. a kol.: Dějiny Pardubic, 1. díl, Pardubice 1990.
