Ornitologický park Josefovské louky
Přírodovědná vycházka s Jiřím Rejlem. Odjezd vlakem ČD v 8:09 z Pardubic hl.n. Začátek vycházky je v 9 hodin u nádraží v Jaroměři.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Procházka jarními lesy
Čestice-kopec Chlum-NS město v lesích-Tyniště n, Orlicí. Délka trasy 8,5km. Odjezd ČD- 8,29hod. Návrat ČD -14,28/15,28hod. Vede A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Slavníkovské hradiště
Velký Osek – Libice nad Cidlinou – Slavníkovské hradiště – Poděbrady. Délka trasy 12 km. Odjezd 8:57 hod. vlak ČD, návrat 15:52 hod. ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Videokronikla okresu Pardubice roku 1995 - 2. část
Projekce filmu Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staríé reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Podkrkonoší
Mostek – Debrné – hradiště Bradlo – Hostinné. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:29 hod. vlak ČD+ARRIVA, návrat 17:16 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
PAVEL Z PARDUBIC
Lounský chrám svatého Mikuláše nám pripomíná blízký chrám u svaté Barbory
v Kutné Hore. Tento skvost je nekterými odborníky považován za hodnotnejší stavbu
než chrám nad ríckou Vrchlicí. Architekt Josef Mocker, autor puristických úprav
chrámu v Kutné Hore (a nakonec i v Lounech) se narodil v roce 1835 v nedalekých
Citolibech u Loun, tudíž mel lounský chrám v dobe svého detství jako vzor pred
ocima (ostatne dle projektu tohoto výjimecne pracovitého architekta byla v roce 1886 upravena i Zelená brána). Puvodní kostel svatého Mikuláše v Lounech vyhorel roku
1517 a lounští zacali uvažovat o stavbe nového chrámu. Oslovili královského stavitele
Benedikta Rejta z Pístova. Mistr však byl príliš zamestnán (mimo jiné pracoval také
na opevnení Pardubic a Kunetické hory) a doporucil jim mistra Mikuláše z Prahy.
Ten a další následníci provádeli menší opravy od roku 1518. Kolem roku 1520 požádali
lounští znovu mistra Rejta, aby prijel do Loun. Byvše zase odmítnuti, najali
pernštejnského stavitele mistra Pavla (z Pardubic) a parlére Filipa (z Nemec), kterí
skutecne položili v roce 1520 základní kámen k novostavbe. Mistr Pavel rídil stavbu
až do roku 1523, aby pak konecne prevzal v roce 1524 vedení stavby mistr Rejt,
který vedl stavbu až do své smrti v roce 1534 (byl v Lounech i pohrben). Chrám byl
dokoncen v roce 1538. Vezmeme-li v úvahu, že mistr Benedikt (také se setkáváme
s verzí jeho jména jako Benedikt z Riedu nebo Benedikt Rejt nebo Beneš z Loun) byl
stavitelem Vladislavského sálu na Pražském hrade, pak si musíme být jisti, že mistr
Pavel patril do okruhu tehdy vyhlášených stavitelu.1/ Úcetní knihy mesta Loun nám
pres propast casu dávají nahlédnout do prubehu stavby a zachovávají jméno tohoto
vedoucího pernštejnské stavební huti (políra). Samozrejme uvádejí cástky, které byly
jednotlivým stavitelum vyplacené, dokonce je zaznamenán jakýsi bonus (dvakrát)
v podobe lišcího kožichu (to se mistra Pavla ale netýkalo). Je zajímavé, že se jedná
u mistra Pavla o osobnost mimo okruh odborníku nepríliš známou (Parpedie Jirího
Palecka se o nem vubec nezminuje). V interiéru chrámu vyniká mohutný drevený
oltár vytvorený v letech 1701 až 1706. Oltár není nabarven, lounským došly peníze,
a tak byla polychromie odložena až do dnešních dnu. Oltár není dovoleno fotografovat,
takže poteší, že je možno si zakoupit profesionální pohled v cene 5 Kc, což je v dobe
všeobecné drahoty cena symbolická. Pod kostelem na námestí je pomník se vzkazem
Mistra Jana Lounským z roku 1410. Již tehdy ceská hašterivost patrila k vlastnostem,
proti nímž betlémský kazatel varoval. Tento vzkaz má stálou platnost, která však od
doby jeho vzniku bohužel stále není respektována.
Zdroj: Wikipedie
Poznámka:
1/ V Pardubicích byl dusledne uváden jako PAUL (tady Nemec ci podobne jako jeho
mistr Ried). Pojmenování Pavel z Pardubic zavedl až lounský archivár B. Lužek
a je podobne nepresné jako pojmenování Beneš z Loun pro B. Rieda.
Jirí Kotyk
