Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
VZPOMÍNÁME Zdenek Jelínek – kamarád, clovek, spisovatel, historik
Pri jednom setkání mne Jirí Kotyk požádal,
abych zavzpomínal na PhDr. Zdenka
Jelínka, CSc. Rád tak ciním. První setkání
bylo vlastne pres knihu „Silver A“, a to
v dobe, kdy jsem byl na pobytu v Lužích-
-Košumberku. Po prectení knihy jsem Zdenkovi
napsal dopis, kde jsem prosil o další
informace kolem „Silveru“ a lidí, kterí jim
pomáhali. Po nejaké dobe prišla odpoved
s pozváním do Kutné Hory. Pozvání bylo
také na besedu v Pardubicích. Pokud se
dobre pamatuji, zúcastnil se jí Václav Krupka,
prof. Vanek – Jindra a Zdenek, který
besedu vedl. „S Vaškem Te seznámím,
Vanka se na nic neptej, kecá!“ Tehdy Zdenek panu Krupkovi tlumocil (špatne slyšel)
otázky. Už tehdy jsem pochopil, že Vaškovi lidé zazlívají, že pri výslechu mluvil.
Tehdy pri naší rozmluve v Kutné Hore mi Vašek se Zdenkem rekli: „Neverte, že nekterí
nepromluvili. Mluvili! Vždy neco pustili, jinak by je utloukli.“ Ten vecer toho
zaznelo více. Za Zdenkem jsem jezdil do muzea v Kolíne. „Pojd nahoru.“ V místnosti
byla knihovna, kanape. „Tam si lehni, za chvíli prijdu“. Zdenek pustil Wericha a vykládal
o nem. Osvobozené divadlo byla jeho láska. Wericha mel rád. Co se týkalo historie,
tak psal práce od stredoveku až po parašutisty. Prací vyjmenovat by bylo dost.
Sborníky kolínského muzea, Partyzánské a organizátorské desanty v ceských zemích
v letech 1944–45. Vzpomínky na okupaci I–II, Židé v Kolíne a okolí, Cyril Musil,
Komunista František Jirásek, Zarevo. Nesmím zapomenout na práce v casopise Terezínské
listy. Psal i do novin. Po roce 1989 se stal reditelem VHA v Praze. I když mel
moc práce, vždy si na mne udelal cas. „Práve jsem dorazil, prijed.“ Zdenek zemrel na
infarkt 6. kvetna 1994. Co dodat? „Zdenku, chybíš všem, co Te znali a meli rádi. Chybí
nám všem Tvé povzbuzení: „Ono se to musí vysedet!“ Nezapomenu!
