Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
JAK SE V PARDUBICÍCH VOLILO ZA PRVNÍ CESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY - díl 5.
Obecní volby v roce 1927
Historický exkurz
Volby do obecních zastupitelstev, které se konaly napríc Ceskoslovenskem v prubehu
podzimu roku 1927, byly tretími volbami tohoto typu od vzniku samostatného
státu. V roce 1927 se Ceskoslovensko definitivne vzpamatovalo z následku první
svetové války a tuzemská ekonomika vstoupila do období hospodárské konjunktury.
V cele státu stál od roku 1926 koalicní kabinet vedený agrárníkem Antonínem
Švehlou, který do dejin vešel pod názvem vláda panské koalice. Toto oznacení si
vláda vysloužila svým složením, protože ji tvorily stredové a pravicové strany, a to jak
ceské a slovenské, tak i nemecké. Nejsilnejší postavení mela Republikánská strana
(agrárníci), dále své zastoupení meli lidovci, živnostníci, národní demokraté, slovenští
lidovci a z nemeckých stran vládní koalici doplnili nemectí agrárníci a krestanští
socialisté. Naopak levicové strany v podobe ceskoslovenských sociálních demokratu
a národních socialistu a také Komunistická strana Ceskoslovenska stály v opozici.
Proto byla predvolební kampan výrazne útocnejší a agresivnejší.Volby v Pardubicích
V Pardubicích probehly volby do mestského zastupitelstva 4. prosince. Volební
výsledky pak znamenaly pomerne jasné vítezství levicových stran. Nejúspešnejší
stranou se stali národní socialisté, kterí získali 3414 hlasu, což v mestském zastupitelstvu
znamenalo zisk 10 mandátu. Na druhém míste následovali sociální demokraté
(2498 hlasu, 8 mandátu) a tretí pozici obsadili národní demokraté (2296 hlasu,
7 mandátu). Ctvrtí skoncili komunisté (2044 hlasu, 6 mandátu) a více než tisíc hlasu
získali i lidovci (1154 hlasu, 4 mandáty) a živnostníci (1116 hlasu, 3 mandáty). Následovala
je Národní strana práce s 689 hlasy a 2 mandáty. Své zástupce na pardubickou
radnici vyslali i agrárníci (452 hlasu, 1 mandát) a strana domova (250 hlasu,
1 mandát).1
Mestské zastupitelstvo tak od konce roku 1927 zasedalo v tomto složení:
Národní socialisté: Josef Belohlávek, Václav Dytrych, Josef Hudecek, František Konrád,
František Mejdr, Josef Pavlícek, František Pletánek, Františka Raisová, Rudolf Tom,
Vojtech Znojemský.
Sociální demokraté: Václav Hasman, Pavel Jirsa, Rudolf Pacovský, Václav Procházka,
Jan Ryšavý, František Šupler, František Vácha, Václav Vojtech.
Národní demokraté: Jan Frýba, Emanuel Hlavatý, Rudolf Jicínský, Josef Prokop,
Jaroslav Skácel, Václav Svacina, Václav Vokolek.
Komunisté: František Jirout, Josef Kraus, Václav Kronus, Antonín Nemec, Alois
Rosulek, Josef Sokol.
Lidovci: Antonín Adam, Josef Hlavácek, František Konvalina, Josef Pytlícek.
Živnostenská strana: František Chmelík, František Štepánek, Jan Vocásek.
Národní strana práce: Emanuel Kraus, Karel Vítek.
Agrárníci: Stanislav Lipcík.
Strana domova: František Profous.
Mestská rada pak zasedla v tomto složení:
Václav Vokolek, Václav Dytrych, František Pletánek (národní socialisté), Karel Vítek
(Národní strana práce), Jan Ryšavý, Václav Hasman (sociální demokraté), Václav
Kronus, František Jirout (komunisté), Antonín Adam (lidovci), Stanislav Lipcík
(agrárníci), František Chmelík (živnostníci).2
