Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Miroslav Křičenský
Při příjezdu do Dašic je vlevo na budově kasárenského objektu pamětní deska. Je to hned v první zatáčce vlevo, na opačné straně jsou objekty mrazíren.Škpt. Miroslav Křičenský se narodil jako syn ředitele měšť. školy v Dašicích 20. 6. 1915. Za války odešel do odboje, v Anglii se přihlásil do parašutistického výcviku. V roce 1943 byl zařazen jako zástupce velitele do paravýsadku IRIDIUM. Úkolem této skupiny byla zpravodajská a spojovací činnost. Naše vláda potřebovala v Londýně znát situaci v našem domácím odboji a jeho stav. To tedy byl mj. úkol této skupiny. Sestávala ze čtyř mužů, kdy npor. Miroslav Špot byl velitelem, tehdy npor. M. Křičenský jeho zástupcem, dále pak rotný Vladislav Soukup a radistou byl četař Bohumír Kobylka. Tato skupina měla být vysazena dne 15. března 1943 spolu s další paraskupinou BRONSE. Zde byl velitelem npor. Bohumír Martínek, členy pak čet. asp. František Vrbka a radistou byl četař Antonín Kubec.
Tyto dvě skupiny měl dopravit do vlasti hali-fax-12 patřící letce Britského královského letectva č. 138, které velel známý Ron C. Hockey. Tak tedy uvedeného dne letěl letoun nad Čechy. Někde u Sušice se dostalo letadlo do situace, kdy se výrazně zhoršila viditelnost, takže navigátor nemohl zaručit, že dojde k úspěšnému vysazení skupin podle plánu. Iridium mělo plnit úkoly v Čechách, Bronse pak na Moravě. Při zpátečním letu byl letoun zasažen německou protiletadlovou obranou kdesi u Mnichova. Následky byly tragické, protože se letoun zřítil, na zemi explodoval a začal hořet. Jako v hororovém filmu se z trosek a v hořícím oděvu ještě stačil vypotácet čet. aspirant Fr. Vrbka. Když pak Němci zkoumali zbytky letounu po havárii, zjistili, že na palubě mimo posádky byli i vojáci, kteří byli občany protektorátu. To mělo za následek, že vyšetřování nabralo jiný směr a letecky se na místo dostavili gestapáci pražského protiparašutistického oddělení. S sebou vzali parašutisty Čurdu a Srazila, kteří jim měli pomoci při identifikaci mrtvých. Těžce popelený Fr. Vrbka byl z mnichovské nemocnice letecky přepraven do SS-lazaretu v Praze - Podolí. Když po několika dnech poznal, kde se nachází a co se stalo, omezil svoje sdělení pouze na ta, které přikazuje Ženevská konvence o válečných zajatcích. Také nebyl více schopen vzhledem k vážnosti svého zdravotního stavu. Němci dělali vše možné, aby ho uchovali živého a tím by snad z něho mohli nějaké informace získat, ale jejich snaha byla marná. Vrbka zanedlouho na následky poranění a popálenin zemřel. Odborná literatura zabývající se tímto případem končí sdělením, že jak padlí letci, tak i parašutisté byli pochováni na hřbitově v Perlachovském lese.
Před časem se na mne obrátil jistý profesor z Mnichova, který jako osmnáctiletý voják byl v r. 1945 zajat a jako zajatec byl v Moravanech Zanedlouho vážně onemocněl a byl převezen do pardubické nemocnice. Tam mu prý zachránili život a připomínal lékaře, který ho dostal "z hrobníkovy lopaty". Zjišťoval jsem to a stopy vedly k MUDr A. Kubiemu, lékaři pro choroby krční, nosní a ušní. Ten působil jako odborník ve 30. letech v Pardubicích a pak po válce se odstěhoval do Izraele. Jestliže někdo o tomto lékaři něco ví, jistě by nebylo na škodu to sdělit redakci. Ale vraťme se k věci.
Prostřednictvím tohoto německého profesora jsem navázal kontakty na příslušných místech a dozvěděl se některé podrobnosti. Od správy hřbitovů zemského hlavního města Mnichova - vyřizovala paní Reck - přišel dopis následujícího znění (v překladu ): " Pánové Kricensky a Wrbka, zemřel 15. 3. 1943, byli pohřbeni dne 17. 3. 1943 spolu se členy posádky Kovaříka, Bohnmira, Soncek Ladislav, Subrt Miroslav a dalších dvou neznámých - tedy neidentifikovaných - na Perlacherském lesním hřbitově, a to v čestném háji, pohřební pole 10. Toto pohřebiště v původním stavu již neexistuje od 50. let, kdy bylo přebudováno na urnový háj Případné přemístění tělesných pozůstatků není možné. Více nemůžeme sdělit," Jména jsem úmyslné ponechal ve znění uvedeného dopisu z května 1991. Jde tedy o zajímavou záležitost, o níž není příliš známo. Předně pohřbení čet. asp. F. Vrbky odporuje realitě, když průkazné zemřel v Praze. Pokud jde o další jména, pak odpovídají pouze křestní jména Bohumír (Kobylka/Martínek) a Miroslav (Křičenský, Špot). Jistě lze usuzovat, že parašutisté měli příslušné protektorátní doklady - legitimace, pracovní knížky aj. - vystavené na krycí jména. Proto snad jména Šubrt, Souček, Kovařík. Jistě by naše archivy tuto záhadu mohly objasnit. Nikde však není zmínka o anglické posádce halifaxu - 12. Vědomě píši anglické ( ale mohla být polská, kanadská aj.), ale nikoliv česká. Dne 15. března 1943 nepadl žádný čs. letec. Anderlova posádka od této 138. SQ, která mj. vysazovala naše pararoje a např. napadla i pardubické letiště, se ztratila již 10. prosince 1942 kdesi u Malty. Další pilot Karel Knaifl od této letky pak žil dlouhá léta po válce v Pardubicích. Pokud se jmen týká, pak jistě lze s určitostí tvrdit, že sdílnost gestapáků podávajících informaci úředníků hřbitova v Perlacherském lese jistě nebyla vyčerpávající a určitě to bylo to poslední, na co gestapáci mysleli. Jak je vidět, i po letech není vše jasné .. Potěšující na tragické události je aspoň skutečnost, že už léta je v Dašicích pamětní deska Miroslavu Křičenskému. Dne 20. 6. t.r. jsme si připomněli jeho 80. výročí narození. Nebyl jsem v Mnichově a nevím, jestli na citovaném hřbitově něco připomíná smrt několika našich vojáků, kteří položili život za vlast.
